Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Necháte se ovládnout?

Mezi slovy je vhodné našlapovat opatrně. Říká se - a taky to platí - že vyřčené slovo už nelze vzít zpět. Některá slova nám jsou příjemná a jiná zase ne. Slovem dokážeme začít budovat něco nového, ale také zcela něco jiného zničit. Když v kostele zaslechneme "slyšeli jste slovo Boží", napadne nás, že některá slova jsou asi nadřazená nadřazena slovům jiným. Slova dokážou i zatemnit mozek nebo ovládnout člověka. Slovem dokážeme i zabít!

Je to až neuvěřitelné jak mocné je to, co každý den tak samozřejmě používáme!

  • fikce-nechate-se-ovladnout

Nejde samozřejmě o samotná slova, ale o to, kdo je vysloví nebo co pro koho představují. Vezměme třeba slovo 'život'. Když se zeptáme čerstvé maminky, co pro ni tohle slovo znamená, přivine své dítě k tělu a políbí ho, čímž vyjádří vše. Když se zeptáme oligarchy a kobliháře Babiše, taky neřekne nic, jen přimhouří oči, usměje se a bude intenzivně přemýšlet, jak by vás podvedl. Když se zeptáme právě dospělé mládeže, vychrlí na nás obsah nějaké televizní reklamy, tedy zábavu v hospodě nebo na diskotéce a plné stoly alkoholu. A když se zeptáme policisty nebo žoldáka, tak ten neřekne už vůbec nic, protože k tomu nedostal rozkaz, ale představí si stovku pokutových bločků za stěrači vozidel, hezky vypadající bankovní výpis a sebe s frčkou navíc.

Popsané situace by sice teoreticky mohly být výstupy z nějakého výzkumu, ale nejsou. A prakticky ani nemohou být. Význam vnímaného slova totiž závisí na situaci, ve které se ta která osoba zrovna nachází. Když se mladé maminky zeptáme při rozvodu, Babiše na mostě, s nohama zalitýma v betonu, mládežníka, když mu kamarád zemře na otravu alkoholem a žoldáka na kolečkovém křesle, tak si můžeme být jisti, že jejich představa slova "život" bude vypadat úplně jinak.

Systém tohle všechno ví a se slovy pracuje. Jednou představí nové a velmi pozitivní slovní spojení a neviditelně za ně schová negativní věci a jindy použije zažité výrazy a nutí nás měnit si v hlavách jejich význam. Také samozřejmě s oblibou využije starých pojmů a tajně je naplní novým obsahem tak, abychom si toho nevšimli. Dlužno podotknout, že tyto způsoby má Systém zpracované velice sofistikovaně, že málo kdo z nás významně zvedne obočí a manipulaci rezolutně odmítne.

Co si třeba představíte, pod pojmem "otevřená společnost"? Ne, oprostěte se nyní prosím od Sorošovy 'Open society', od novinových titulků a večerních zpráv. Na to všechno zapomeňte a vraťte se zpět do doby, kdy jsme neřešili ani kavárníky ani havlisty, ani sorošovce a ani jakási "práva homosexuálů". Ta slova nejsou nová, takže co pro vás tehdy znamenal pojem 'otevřená společnost'?

Povím vám, co to znamenalo pro mě. Možná jsem omezený, ale tento pojem pro mě znamenal (a stále tomu tak je) hlavně situaci, že když jedu na kole na nějakou túru doma nebo v zahraničí, tak večer bez problémů přespím pod stanem na nějaké zahradě, kde jsem byl pozván. Budu moci použít pumpu k umytí i k vaření a popovídám si s hostiteli o všem možném. Ráno mi k snídani možná majitelé zahrady dokonce přinesou konev horké kávy nebo žitovky, čerstvý rohlík s trochou másla a uvařená vejce. Já jim ochotně nabídnu posekání dřeva nebo tak něco, stanoviště po sobě uklidím, rozloučím se, poděkuji, popřeji hodně zdraví a jedu dál.

Pro mě otevřená společnost zkrátka znamená, že cizí lidé spolu dokáží komunikovat a vyjít si vstříc. Je pravdou, že to v našich zeměpisných šířkách bývá spíše vzácné, než obvyklé, ale marné - na mém pojetí to nic nezmění.

Nyní, když se vrátím zase zpět do současnosti, tak na první pohled vidím, že pojem "otevřená společnost" zásadně transformoval. Ze všech stran je mi podsouváno, že moje představy jsou mylné a dnes si pod tímto pojem máme my všichni představit zrušení hranic a srdečné vítání, trvalou péči o všechny, kdo k nám zavítá a nekritické přijímání příchozí nesvobody a násilí. Máme si také představit sňatky homosexuálů a jejich výchovu ukradených a adoptovaných dětí, perverzní průvody centrem měst a další a další.

Tohle vše znamená zcela zásadní posun výkladu slov, ale to není vše. Nyní si řekněme, co otevřená společnost znamená ve skutečnosti. Čili ne to, co je proklamováno jako konečný cíl otevřené společnosti, ale jaký je skutečný stav její existence.

Pravda je taková, že skutečným homosexuálům vadí, jak se stali agendou a výdělečným podnikem pro heterosexuály, kterým se nechce pracovat. Pravda je taková, že tito "podnikatelé" vymysleli nový pojem "práva homosexuálů", ale nezajímá je názor skutečných homosexuálů, co na to říkají oni a už vůbec je nezajímají práva dětí, které mají být takto homosexuálně indoktrinovány. Pravda je taková, že imigranty vítají jen z důvodu nových příjmů ze státního rozpočtu. Pravda je taková, že když vyjádříme svůj názor, který se neshoduje s názorem té jejich "otevřené společnosti", jsme otevřeně označeni za nepřátele lidí, jsme vyhazováni z práce a spíše to tedy vypadá, že se nejedná o společnost otevřenou, ale zcela uzavřenou. Společnost povýšenou a sektářskou, společnost, která se nemýlí a vždy má pravdu.

Tohle vše je už značně vychýlené od původních představ o otevřené společnosti, ale to zdaleka není vše. Slovních spojení jako 'otevřená společnost', kde lze zaznamenat snahy o manipulaci s námi, je opravdu mnoho.

Ve střehu musíme být například u spojení 'průzkum veřejného mínění', který má snahu nám navodit dojem, že představuje názory společnosti k nějakému tématu. Přesný opak je ovšem pravdou - jde čistě o ovlivňování názorů ve společnosti za pomoci vymyšlených číselných hodnot, podle objednávky zadavatele průzkumu. Platí ovšem kupodivu - a můžeme to pozorovat všude kolem sebe - že i přes to, že to mnozí víme, tak o výsledcích průzkumů nebo volebních preferencích máme tendence spolu diskutovat, jako by byly skutečné. To je ta neuvěřitelná síla slov!

Pozastavit se musíme také u slov jako "volby" a "demokracie", které nám podsouvají myšlenku, že my sami si volíme osud naší země a že vždy zvítězí většinový názor. Dnes víme, že je to blbost, protože si dnes můžeme volit jen mezi špatnými nabídkami a že demokracie dnes v podstatě znamená vládu peněz skrze média.

A co takové slovo jako "bezpečnost"? K jaké došlo změně v jeho chápání? Co si pamatuji, tak tu kdysi zajišťovali příslušníci VB (Veřejná bezpečnost), kteří kdysi sice občas buzerovali lidi zbytečnými kontrolami dokladů, ale výhodou bylo, že cikáni se živili prací, cizinci si nedovolili se chovat jako zvěř, vrahů bylo poskrovnu a zloději skončili téměř vždy za mřížemi. Dnes dochází k posunu. Pracujícího cikána můžeme zahlédnout skoro už jen ve snu (velmi si vážím výjimek), Praha je přeplněná kapsáři, thajskými "masážemi" a arabskými prodejci drog, Orlík je plný bílých koňů, stát je rozkraden na kost, ale my jsme dennodenně očkováni představou, že bezpečnost dnes znamená hlavně ozbrojení vojáci na ulicích, odposlechy všech telefonů a záznam emailové komunikace, ukládání naší činnosti na internetu a sledovací kamery na každém rohu. Jedině tak prý budeme chráněni a v zcela bezpečí.

Další slovo může být "rodina". To se nám za poslední dobu obzvláště rozvláčnilo. Po staletí a tisíciletí bylo toto slovo vždy chápáno, jako svazek muže a ženy společně s dětmi, případně prarodiči. Tohle byla vždy rodina. Dnes přichází doba, kdy nám systémová propaganda tvrdí, že tato představa je mylná. Je to přežitek a rodina dnes má být vše, na co se jen podíváme. Může to být, svobodná matka, svobodný otec, ale může to být také klidně "singl" nebo společný život homosexuálů, transsexuálů, zoofilů, nekrofilů a pedofilů nebo jakékoli kombinace mezi nimi. Aby náhodou nedošlo k diskriminaci, tak všichni tihle pacienti jsou dnes vydáváni za rodinu a tak se to máme do budoucna naučit.

A "sociální pojištění"? Co se vám asociuje s tímto slovním spojením? Určitě to je něco jako, že až vás navštíví stáří a opustí síly, tak ti, kterým jste po všechny ty roky odváděli platby, vše udělali tak, aby jste byli sociálně zajištěni a nestaly se z vás žebráci. No zkrátka, že jsme pojištěni. Opak je ale pravdou a všichni víme, že všechny důchodové fondy, které jsme si jako národ naspořili do komunistického převratu v roce 1989 byly Klausovou rukou bleskově vytunelované, peníze se ztratily. Dnešní důchodci místo života musejí jen přežívat a zítřejší jsou něžně seznamování, že pro ně peníze už nebudou - i když jsou "pojištěni". Samozřejmě, spojení slov "důchodového pojištění" a "důchodového zabezpečení" byl chytře zachován, abychom nepanikařili.

A funguje to? No aby ne! Vždyť to je stále ta síla slova!

Nebo, jak jste do dosud vnímali spojení "vědci zjistili"? Je to blízko důvěry v takovou informaci a že jde o něco, co přinese lidstvu výlučně prospěch? Že jsme díky vědcům posunuli dál? Přesně! Mělo by to na všechny takto zabrat, ale také zde už dávno došlo k tiché změně. Jak víme, vědecká činnost je financována granty a dotacemi a tedy není nic snazšího, že ten, kdo peníze poskytuje si řekne, co chce vědecky potvrdit. Potom už záleží jen na jeho zájmu a ten může být velice různorodý. Může mít zájem o vyzkoumání prospěšnosti řepkového oleje na lidské zdraví i pro spalovací motory, o pozitivním vlivu konzumace kuřecích párků na dětský intelekt, o zjištění, jak jsou ženy diskriminovány a děti v normálních rodinách vystaveny domácímu násilí, o kvalitnější výchově dětí v homosexuálních rodinách, než v rodinách normálních, o větší rizikovosti pitné vody oproti vodě balené nebo o zdravotní nebezpečnosti příjmu zpráv z alternativních zdrojů. Je to opravdu jedno a opravdu záleží jen na zájmu toho, kdo výzkum financuje a k jakým hodnotám se vědci mají dostat, aby jim byla práce proplacena. Jednou výzkum zafinancuje stát nebo nějaká Unie, podruhé nevládní nadace a potřetí korporace nebo miliardář a my toto netuše, hltáme všechny ty novinky, které pak předáváme dál a dál, abychom vypadali chytře, ...protože "vědci zjistili"!

Mohli bychom pokračovat skoro do nekonečna - vždyť to, že se říká, že žijeme v matrixu, tak tohle je přesně o tomto. Není to sice svět jedniček a nul, ale svět fikce. A nejsou to jen slova! Vnímáme sice nějakou skutečnost, ale netušíme, že není skutečná. Vidíme třeba slušně oblečeného politika, říkáme si, že to bude nejspíše slušný člověk, ale nevnímáme, že je to ve skutečnosti neuvěřitelný šmejd, pařící do kriminálu. Nebo slyšíme nějaké sliby, ale nevzpomeneme si, že jsou to jako vždy lži a naopak z hlavy se nám vykouří, co ve skutečnosti chceme slyšet. A nebo vidíme na talíři, kuřecí řízek a nevíme, že pojídáme hmotu vyplněnou hormony, antibiotiky a GMO krmivem.

Tohle, a mnoho, mnoho dalšího je fikce. Žije tady s námi, roste a snaží se ovládnout všechny.

Všechny, kteří se ovládnout nechají.

 

PS.: Za nepřesnost minulého blogu se všem omlouvám. Byla způsobena vypuštěním závorky "(by-li by)" z důvodu značného množství slova "by" v jediné větě.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře