Čeká Ukrajinu nový Majdan?
- Podrobnosti
- 4. únor 2015|
- jiri.kotlik@seznam.cz|
- 9458 x
Pozice ukrajinského prezidenta Petro Porošenka je krajně nejistou. Žádný ze slibů daný voličům před i po nástupu do funkce, tedy především rychlé vítězství na východě země a ekonomický růst založený na integraci s Evropskou unií nesplnil.
Lichými se ukázala být i ujištění oficiální propagandy, že „ukrajinský národ, jako jeden muž, podpořil revoluci důstojenství a všichni Ukrajinci, na západě i na východě země jsou odhodláni obětovat své životy za jednotnou Ukrajinu a spojit se ve spravedlivém všelidovém boji proti zrádným teroristům a separatistům". Rekruti opouštějí Ukrajinu v takovém množství, že jim prezident musel speciálním výnosem zakázat cestovat do zahraničí. Ostatně i po Praze před nedávnem pochodovali pod banderovskými vlajkami odhodlaní statní mladí muži, kteří dali přednost Václavskému náměstí před bojem za vlast a národ na východě Ukrajiny.
Tvrzení premiéra Jaceňuka, že neúspěchy ukrajinských ozbrojených složek, jsou důsledkem nasazení pravidelných ruských jednotek, se ukázaly být pouhým blábolem. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Viktor Muženko přiznal, že na Ukrajině regulérní jednotky ruské armády nejsou. Rozpad ukrajinské branné moci dosáhl takového stupně, že se nedá hovořit o jednotné síle, ale o „ozbrojeném Majdanu". Napětí na Ukrajině umocňují i rostoucí požadavky účastníků ATO (antiteroristické operace), kteří se dožadují odměny za zásluhy, které získali v bojích na Donbasu.
Projekt zvaný „Ukrajina" s jeho současnou ideologií a patrně i v současných hranicích zkrachoval.
Na Ukrajině nazrála doba, kdy bude třeba nalézt a příkladně potrestat viníka vojenských neúspěchů i hrozícího státního bankrotu. Sociální napětí ve společnosti násobené vleklou občanskou válkou hrozí dalším výbuchem nenávisti. Dokazují to i události z 3. února, kdy několik set lidí protrhlo kordon národní gardy a zahájilo „šturm" prezidentského paláce. Přístupové cesty ke Kyjevu jsou přehrazeny betonovými bloky a hlídány ozbrojenci.
Prezident Porošenko nemá mocenskou ani sociální základnu, na kterou by se mohl spolehnout, nemá zdroje na to, aby čas od času mohl rozhodující části obyvatelstva poskytnout „chléb a hry". Petro Olexijovyč je ideálním kandidátem na obětního beránka.
Z toho, co je doposud známo, se rýsuje několik pravděpodobných scénářů odstranění Porošenka z jeho funkce. Od palácového převratu po obsazení prezidentského paláce rozvášněným davem. Možná je i varianta, že prezidentu bude představitelem dominantní velmoci na Ukrajině dáno na vědomí, že je v zájmu jeho vlasti, aby dobrovolně odešel na zasloužený odpočinek výměnou za nedotknutelnost, zachování majetku a klidný život v některé evropské zemi. Po demisi pak Verchovna rada vyhlásí válečný stav a veškerá moc přejde do rukou Bezpečnostní rady. Spojenými státy praktikovaná politika řízeného chaosu bude slavit další úspěch.
JUDr. Jiří Kotlík
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (03.05.2025)
- ŽALUJI VÁS
- Z Russkoj Vesny (3.5. - 4.5.2025): Zelenského slova vyvolala v USA poplach
- PETER STANĚK - Vystoupit z EU. Je to možné? Co by to znamenalo? Je nejvyšší čas nad tím přemýšlet!
- Mgr. Lubomír Volný - sobotní nářez
- Banderovci napálili Trumpa? Ukrajina není zdrojem žádného ze 17 kovů vzácných zemin, které USA potřebují...
Související články
Komentáře
Řízený chaos (tj. využívání případně vyvolávání chaosu) je velice efektivní metoda, kterou využívají Spojené státy při prosazování svých zahraničněpolit ických zájmů (viz např. projev Baracka Obamy ve West Point). Pokud jde o samotnou metodu, není od věci seznámit se s některými zveřejněnými instrukcemi Státního departmentu nebo Pentagonu. Pozornosti předkládám návod Frontové příručky Pentagonu č. 100-20, ve které - dávno před událostmi na Majdanu - je zdůrazněna „nutnost destabilizace vnitropolitické situace v oblastech, kde je třeba prosazovat americké životní zájmy.“ … „Vůdci vzbouřenců musí získat popularitu, protože jejich hlavním úkolem je narušení vazby mezi lidmi a vládou a získání důvěry ve vlastní činnost. Tito vůdci musí nahradit legitimitu vlády vlastní legitimitou a zdůvodnit oprávněnost násilí a protizákonných akcí proti existujícímu systému.“
Jiří Kotlík