Ted Rall: Izrael ztratil právo na existenci

Jako politický subjekt je Izrael čarodějnicí. Jeho chování je neslučitelné s civilizací 21. století.

Ať už někdy měl, nebo neměl, Izrael už dnes žádné právo na existenci nemá.

Cynické zneužití útoku Hamasu ze 7. října 2023 vládou Benjamina Netanjahua je poslední kapkou. S radostným krvežíznivým nadšením, které se zdá být bez hranic, Izrael úmyslně vyvraždil stovky tisíc nevinných Palestinců. Proměnil rušné území plné výškových budov a přímořských letovisek v sutiny. Krutě uvalil blokádu paliva, vody a potravin, která vedla k propuknutí dávno vymýcených nemocí jako je dětská obrna nebo meningitida. Způsobil uměle vytvořený hladomor jen pár kilometrů od míst, kde si Izraelci v LGBTQ přátelských restauracích pochutnávají na vydatných jídlech a sladkém víně vyrobeném z hroznů pěstovaných na okupované půdě.

Tvrzení, že Izrael – nebo jakýkoli jiný národní stát – má „právo na existenci“, je odjakživa absurdní. Od dávných říší jako Parthie po dvacátá století konstruované státy jako Československo: státy existují, dokud jsou schopné si své hranice ustanovit a ubránit. Když to nedokážou, mizí.

Někdy je stát natolik problematický pro své sousedy, že se globální společenství rozhodne, že stejně jako domnělá čarodějnice musí být odstraněn, aby byl obnoven klid. Expanzionismus imperiálního Japonska a nacistického Německa byl natolik ničivý, že jejich rivalové – ač měli naprosto odlišné ekonomické i politické systémy a ještě nedávno spolu válčili – USA a SSSR vytvořili alianci, aby je zničili. Napoleonské války spojily mocnosti s protichůdnými zájmy – Británii (konstituční monarchii), Rusko (autokratické impérium), Rakousko a Prusko – protože porážka Napoleona byla vnímána jako nutná k obnově regionálního pořádku.

Vlády často jednají bez požehnání svého lidu. To platí o stateless (bezstátních) obyvatelích Gazy. Hamas měl poslední volby ještě předtím, než se většina dnešních Gazanů narodila.

Kdyby izraelská vláda nereprezentovala vůli svého lidu, Izraeli jako státu by mohlo být odpuštěno. Jenže Izrael je demokracií. Netanjahu, pravicový extremista, je premiérem už více než 17 let, v několika obdobích, a je tak nejdéle sloužícím lídrem země. Jeho brutální zacházení s Palestinci v Gaze a na Západním břehu Jordánu je mezi voliči populární. Průzkum z června 2025 ukázal, že 76,5 % izraelských Židů si myslí, že Izrael by neměl při vojenském plánování vůbec, nebo jen velmi málo, brát ohled na utrpení civilního obyvatelstva.

„Navzdory zoufalé humanitární krizi průzkum provedený v květnu Institutem pro národní bezpečnostní studia na Telavivské univerzitě zjistil, že 64,5 % izraelské veřejnosti není vůbec, nebo jen málo, znepokojeno humanitární situací v Gaze,“ uvádí New York Times.

Když izraelská veřejnost podporuje genocidu v Gaze, skutečnost, že mluvčí IDF (Izraelských obranných sil) označují snímky vyhublých, hladovějících palestinských dětí za „falešné“, je svým způsobem důvodem k jistému optimismu. Když Netanjahu říká, že „v Gaze není hladomor“, je to přinejmenším důkaz, že si je vědom mezinárodního mínění a cítí potřebu lhát.

Slyšíte o demonstracích v Tel Avivu proti Netanjahuovi. Ale tyto protesty nejsou namířeny proti genocidě Palestinců. Těch několik izraelských levičáků, kteří pochodují proti Netanjahuovi a válce, se soustředí na asi 20 zbývajících rukojmích držených Hamasem a na utrpení izraelských vojáků.

Je snadné pro kulturně izolované Izraelce – jejichž oficiální jazyk hebrejština se nikde jinde na světě nemluví – přehlížet válečné zločiny vlastní země.

„Hlavní domácí média jen zřídkakdy přinášela živé záběry humanitární krize v Gaze,“ upozorňuje New York Times.

Izrael je poslední přežívající relikt britského imperialismu. Je to apartheidní stát, který opakovaně ignoruje rezoluce OSN – organizace, které unikátně vděčí za své založení – a odmítá negativní veřejné mínění v USA, na kterých závisí ekonomicky, vojensky i diplomaticky. Stejně jako Německo ve 30. a 40. letech 20. století znormalizoval bezpráví, dehumanizoval a vraždil lidi, aby jim ukradl půdu, a zavázal se k agresivní vojenské expanzi bez konce na obzoru.

Izrael je společnost v terminálním stádiu.

Je krutý.

Je bezcitný.

Na rozdíl od Německa, které bylo na konci druhé světové války zničeno, uznalo svou porážku a očistilo se desetiletími pokání za nacismus, Izrael pravděpodobně vojensky poražen nebude a duchovní obroda ho nečeká. Vyhlídky na nápravu jsou minimální.

Izrael je nebezpečný. Jen za posledních pár měsíců bombardoval Írán, bombardoval a provedl rozsáhlé útoky v Libanonu, dále podněcoval vraždy palestinských civilistů fašistickými „osadníky“ na Západním břehu, a svrhl vládu v Sýrii, kde nevysvětlitelně dosadil radikálního ex-al-Káida džihádistu místo sekulárního vůdce – a pak znovu bombardoval Sýrii. I podle standardů Blízkého východu není žádný jiný aktér tak destabilizující a násilný jako Izrael.

Jak dlouho bude trvat, než Netanjahu nebo jeho nástupce použije jednu z izraelských nelegálních jaderných zbraní?

Zdroj: Ted Rall: Izrael ztratil právo na existenci - CZ24.NEWS