USA se připravují na vojenskou reakci proti kybernetickému útoku
Hodnocení uživatelů:
/ 0
Pentagon doufá, že tím odradí jiné země od pokusu zaútočit na americkou infrastrukturu v internetové síti. „Pokud vypnete naše elektronické ovládací prvky, můžeme poslat raketu na jedno z vašich ovládacích center“ - prohlásil zástupce Pentagonu.
Spojené státy se staly zvláště citlivé v oblasti kyberprostoru v roce 2008, kdy došlo k úspěšnému útoku na vojenské počítačové systémy. Nedávné útoky na Pentagon, nebo útok na íránské jaderné zařízení, pouze přilily olej do ohně. Poslední obětí útoku se stal Lockheed Martin, jeden z největších dodavatelů vojenské techniky.
Neoficiálně je známo, že v Pentagonu se vede spor na taková důležitá témata, jako je schopnost jednoznačně identifikovat zdroj útoku a zjistit, jak silný kybernetický útok musí být, aby byl uznán jako vyhlášení války. Zdá se, že ohledně druhého bodu jsou specialisté blízko dosažení dohody – to znamená, že v případě, že kybernetický útok způsobí smrt, ničení, nebo má účinky podobné jako u konvenčního útoku, pak může být zvažováno použití ozbrojené síly k odražení útoku.
Je známo, že dokument bude mít kolem třiceti tajných stran a kolem dvanácti veřejnosti přístupných stran. Obsahuje, kromě jiného, i právní předpisy týkající se vedení války, jež se budou uplatňovat v průběhu konfliktu v kyberprostoru. Byl kladen důraz na synchronizaci americké doktríny kyber války s podobnými doktrínami spojenců. NATO přijalo pravidlo, že v případě kybernetického útoku na jednu ze členských zemí bude svolána zvláštní poradní skupina, nicméně, jednotlivé země nemají povinnost přijít na pomoc druhým zemím.
Stát, jenž bude čelit takovému útoku, se může proti němu bránit pomocí tradičních vojenských prostředků. Generálmajor ve výslužbě Charles Dunlap, nyní profesor práva na Duke University, říká: "reakce na kybernetický útok se řídí stejnými pravidly jako na jiné typy útoků, jsou-li jeho účinky stejné jako v případě konvenčních útoků." Proto má-li být legitimní konvenční protiútok na kybernetický útok, musí být prokázáno, že jeho účinky jsou podobné jako konvenční útok.
James Lewis, bezpečnostní expert z Centra pro strategická a mezinárodní studia, který byl poradcem Obamy řekl, že pokud např. kybernetický útok způsobí takové ztráty v oblasti obchodu, jako například obchodní nebo námořní blokáda, je ozbrojená odpověď ospravedlnitelná.
Nejobtížnějším problémem bude pravděpodobně to, jasně prokázat, že za daným útokem je vláda dané země. Postačí, když se zmíní nedávný kyberútok s pomocí viru Stuxnet. Někteří odborníci mají podezření, že za ním stojí Izrael a nevylučují, že mu pomohly Spojené státy. Cílem kyberútoku pomocí viru Stuxnet byla pravděpodobně jaderná elektrárna Búšehr, či ještě spíše závod na obohacování uranu v Natanzu, obojí v Íránu. Útoku na Írán odpovídá i to, že z 45 000 napadených počítačů leží 60 % v Íránu, 18 % v Indonésii a 8 % v Indii (podle firmy Symantec). Snížení počtu funkčních centrifug v Natanzu na počátku roku 2009 by mohl být projev Stuxnetu. Celková sofistikovanost viru vede experty k domněnce, že se jedná o profesionální práci s největší pravděpodobností armádního původu. Izrael, pravděpodobně prostřednictvím Jednotky 8200, je podle mnoha mediálních zpráv výrobcem viru. Tento názor zastává také expert Richard A. Falkenrath, bývalý pracovník Ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických.
http://kopalniawiedzy.pl/forum/index.php/topic,18511.msg77133.html#msg77133
