Koronavirus má všechny charakteristiky biologické zbraně stupně 4, tedy zbraně hromadného ničení

Pro výrobu biologické zbraně lze samozřejmě použít jakýkoliv patogen způsobující dostatečně závažné infekční onemocnění. U každého patogenu se vždy zvažovala následující kritéria:

Jak závažné onemocnění vyvolává? (běžná chřipka, která se do týdne snadno vyléčí sama, by nebyla dobrou biologickou zbraní, zatímco některé smrtící mutace chřipkového viru by posloužily velmi dobře).

Jak snadno ji lze šířit v prostředí? (lze použít pouze patogeny dostatečně odolné vůči vlivům vnějšího prostředí).

Jak snadno se následně patogen přenáší z člověka na člověka? (a umožňuje tím vznik a trvání epidemie)

Jak snadno lze chránit vlastní armádu či obyvatelstvo očkováním?

Jak nákladná je jeho výroba a skladování, případně jak dlouho vydrží.

S ohledem na tato kritéria se patrně nejvíce zvažovalo a zkoumalo použití černých neštovic, antraxu, eboly a virů typu SARS, H5N1 a dalších mutací chřipky. Koronavirus je ze všech zmíněných jako biologická zbraň nejúčinnější, neboť není primárně určen k zabíjení, ale k paralýze společnosti ( vč. ekonomiky ), kdy hlavní účinek je závažný zánět, kolaps a vyřazení člověka. Jestli těmto komplikacím podlehnou 2% nakažených nebo 20%, je věcí, z hlediska účelu jeho výroby, sekundární.

Biologická zbraň je zbraň založená na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu jejímž přímým následkem je jeho významné oslabení či smrt). V širším slova smyslu lze za biologické zbraně považovat i mikroorganismy rychle znehodnocující fosilní paliva, patogeny likvidující plodiny a dobytek a vyvolávající tak hladomor atd. Biologické zbraně se počítají mezi zbraně hromadného ničení a jejich vývoj, výroba a skladování jsou celosvětově zakázány.

Historie užívání ,,biologických zbraní sahá hluboko do minulosti. Například Mongolové vrhali katapulty mrtvoly do obléhaných měst, aby podpořili vznik epidemií, což napomohlo ve 14. století k rozšíření Černé smrti do Evropy. Husité prý bombardovali Karlštejn bečkami s výkaly. Španělé a Britové (během Pontiacova povstání) dávali darem indiánům přikrývky infikované neštovicemi. Indiáni neměli proti evropským nemocem vytvořenou imunitu, a proto velice rychle vymíraly celé kmeny. Při tažení v Číně použila Japonská císařská armáda proti civilnímu obyvatelstvu biologické zbraně, například antrax nebo dýmějový mor, kterými se nakazily statisíce Číňanů.

https://www.e15.cz/zahranicni/vedci-nasli-koronavirus-v-moci-pacientu-muze-poskodit-ledviny-1367065

Čínští vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Jak oznámil čínský list The Global Times, virus se přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit. Jeho přítomnost v moči také znamená, že se dostane do kanalizace. V ohrožení jsou tak zejména nemocnice s množstvím pacientů, kde se virus dostane do kanalizace. Pokud se nebude se splašky náležitě zacházet, může virus zamořit vzduch, řekl zástupce ředitele patogenní biologie na univerzitě ve Wu-chanu Jang Čan-čchiou. „Nemůžeme to ale přehánět, není nutné desinfikovat kanalizaci v celém městě, protože velké množství desinfekčních prostředků může nadlouho zamořit vodu,“ řekl Jang. Fakt, že se virus našel v moči, podle něj znamená, že se s krví přemisťuje tělem, takže zasáhnout může nejen plíce, ale i další orgány, například ledviny a srdce.

https://www.czechsight.cz/koronavirus-covid-19-vydrzi-aktivni-az-devet-dni-mimo-hostitele-vedci-prisli-s-novou-studii/

Vědci přišli s novou studií, která předpokládá, že nový koronavirus (COVID-19) vydrží aktivní asi týden, dokud si nenajde svého hostitele.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/koronavirus-se-prenasi-i-z-matky-na-dite-40312376

Zástupce Čínské zdravotní komise Ma Siao-wej uvedl, že na rozdíl od SARS, který se začal šířit v roce 2002 a usmrtil 800 lidí, je nový koronavirus infekční už během inkubační doby, kdy je nemocný bez symptomů.

V současnosti se oficiálně řádění nového viru nazývá ,,epidemie s více ohnisky“ . Kromě Číny se dají největší ohniska předpokládat v Africe, kde ale s největší pravděpodobností vir dlouho nebude vůbec identifikován, natož lokalizován. Teprve jeho řádění v Evropských zemí a na blízkém východě ( Írán ) ukáže jestli a případně co nám Čína zatajila. Bez ohledu na to, jak vir vznikl a jak se dostal mezi lidi, ponese Čína plnou zodpovědnost, jestli o rizicích infekce a počtech nakažených dezinformovala, čímž mohla ohrozit celý svět. Čína totiž učinila v době, kdy ještě nebylo mnoho známo, opatření, která odpovídají tomu, že o rozsahu nebezpečí věděla ( mj. karanténa uzavřením oblastí s 58 miliony lidí během několika dní ). To odpovídá dvěma variantám: buď z jim z Wuhanské laboratoře tento vir unikl, anebo se ČLR stala obětí sabotáže.

Daniel Novák