Zdeněk Bálek

Čáryfuk byl chlapíček, který se nebál much a pavouků, stočil-li se však hovor na ´´fachu“ a ´´hákování“, viditelně sesychal a žloutnul... Tvrdil o sobě, že vlastní jistá tajemství ohledně magie bílé i černé, muchomůrky červené a rozkošatěle rozkošnických padesátnic. Jelikož jsem v těch dobách s magií taktéž koketoval (dle starodávných receptur usiloval jsem se tehdá ovládnouti umění neviditelnosti), přislíbil jsem pomoci Čáryfukovi s řešením jeho palčivého problému. To znamenalo, že jsem za toho okultníka-obskurníka celý večer platil jedno pivo za druhým...