Pro pana Vetchého

Nebo také: Z pana Vetchého mám pocit, jakoby se teprve před chvilkou, s rukou stále ještě strnule vztyčenou směrem k jásajícímu davu,  probudil na balkónu Melantrichu, kde kdysi dávno, v listopadu 1989, tvrdě usnul a teď se tu svoji časovou prodlevu a propast pokouší nějak pochopit a dohnat… A tak bychom se měli alespoň pokusit pomoci mu tento časový výpadek napravit, i když šance na úspěch jsou v tomto případě zcela minimální…

Tedy, pane Vetchý, radujte se, Varšavská smlouva byla rozpuštěna, NATO nikoliv. Na našem území už dnes nenajdete ani jedno ruského vojáka, zato naše vojáky a s nimi celé NATO teď najdete pravidelně rozmístěné podél ruských hranic… Ale to není zdaleka vše, co se během té doby, kdy jste tak krásně a tvrdě spal, odehrálo.

A dařilo se! Jako věrnému spojenci se nám podařilo, společně s našimi přáteli z USA a dalšími přáteli vyspělého západu, rozvrátit někdejší Jugoslávii, Afghánistán, Irák, Lybii, Sýrii… Stálo to sice milióny mrtvých a škody, které budou napravovat celé generace příští, ale to hlavní se podařilo! Mají tam demokracii! Sice krvavou a zcela nefunkční, ale po našem a k našemu prospěchu…

Tedy nikoliv konkrétně k našemu, ale zbrojařská, ropná a bankovní elita našich přátel, především se sídlem v USA, na tom nevídaným způsobem zbohatla. Ale ani Evropa a její občané nakonec nepřišli zkrátka… Dostalo se jim daru být postupně obohacováni milióny nových spoluobčanů s vyspělým středověkým vzděláním a kulturou, kde žena je na úrovni psa a nevěřící se buď podrobí nebo se mu později uřízne hlava! Naštěstí již míra a infiltrace těchto nových občanů dosáhla v některých zemích západní Evropy (Itálie, Francie, Německo, Švédsko) takových rozměrů, že jinak, než-li krvavou občanskou válkou, to již vyřešit nepůjde.

U nás to prozatím těchto rozměrů nenabylo, ale naši evropští spojenci v EU dělají vše proto, abychom i my těchto darů nebyli ušetřeni! Stačí jen podat prst, ale toto pravidlo a životní zkušenost vy, jako umělec a elita národa,  jistě velice dobře znáte! Ale abychom to zkrátili a nějak uzavřeli. Ani naše země, pane Vetchý, během té doby, kdy jste snil ve své růžové bublině svůj listopadový sen, nepřišla zkrátka…  

Někdejší Československo se proměnilo ve  dvě republiky, což byl nezbytný předpoklad, aby měly naše potřeby v budoucí Evropě silnějšího slova a razantnější váhy. Někdejší kancléř Kohl na tomto usilovně pracoval, především na Slovensku. Nevěřil byste, ale podařilo se nám dostat se z oněch někdejších 96% potravinové soběstačnosti na nějakých 14% dnes. Naši věrní evropští spojenci a naši domácí vlastenci udělali v tomto směru, co jen bylo v jejich silách! To abychom byli více a hlouběji spojeni a provázáni se svými evropskými bratry! Pane Vetchý, nevěřil byste, ale z naší armády, která byla schopna celou naši republiku bránit, se stal jakýsi zahraniční sbor, který je dnes, dle sdělení našeho generálního štábu, schopen bránit jeden kraj ČR po dobu ne více než 14-ti dnů.

Ale nezoufejte, s Rusem budou tito hoši bojovat jako lvi! Kdo ví, možná to budou právě oni, kdo jako první vztyčí na temných kremelských zdech naši vlajku, tedy pardón – vlajku USA a pod ní vlajku Evropské unie! A předpokládám, že i vy, jako starý záložák a zastánce těch jedinečných prozápadních, demokratických hodnot, obléknete znovu uniformu a půjdete s nimi do toho! Ale dařilo se i v jiných oblastech! Abychom nebyli zbytečně intelektuálně vyčerpávání, ze země, která kdysi vyráběla zboží od sirek až po jaderné reaktory se stala pro naše okolí šikovná a laciná montovna. Neumíme sice již téměř nic, ale zase u toho nemusíme zbytečně přemýšlet! A neméně se dařilo i v oblasti finanční.

Přestože jsme začínali s prakticky nulovými dluhy, důchodovým zajištěním až kamsi do roku 2030 a společným národním majetkem v hodnotě někde okolo 2 bilióny Kč,-, dnes se odhaduje naše celkové vnitřní i vnější zadlužení někde okolo 4 biliónů Kč,-. Ale nezoufejte, naši novodobí ekonomové, kteří jsou vaší krevní skupiny, tvrdí, že je to naopak velmi dobře. Tedy, čím větší dluh, tím lépe! A tak bychom mohli v těch radostných novinkách, které se udály během doby, kdy vy jste tak sladce spal, pokračovat.

Já vím, vyhnul jsem se tomu vašemu zasypávání nenávistných příkopů plných hnisu, budování mostů tolerance apod. Ale nezlobte se, já, a nevím o nikom z té naší plebejské strany, jsme vašemu kandidátovi brzkou smrt nepřáli, za to z té vaší intelektuálně nadřazené elity bylo takových přání více než dost. Ano, o panu Drahošovi jsme s chutí žertovali, ale nezlobte se, ten králík, falešné brýle a deset miliónů plebejců se v národě Jaroslava Haška prostě přehlédnout nedalo.

Nebyl to náš zlovolný úmysl, ale nemohli jsme se tomu ubránit. Doufám, že to pochopíte. Do nového dne, po 28 letech hlubokého a sladkého spánku, vám přeji bystrý, odvážný a nekompromisní úsudek a důslednost dotáhnout to až do konce. Méně patosu, méně romantiky a důsledné pročítání všech konspiračních, proruských webů!