Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Největší tma je před svítáním

Hodnocení uživatelů:  / 19
NejhoršíNejlepší 

Dobrý den všem normálním lidem, kteří uvažují nad tím, co dělají a jaké následky bude mít jejich konáni a chování. Ne jen na ně samotné, ale i pro budoucnost jejich a jejich dětí.  Minule jsem četl článek od pana Kalabuse (http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/co-dokaze-clovek-z-nenavisti-nedokaze-zadne-zvire-volynsky-masakr.html). Ale nedočetl. Výčet lidských zvěrstev v něm mi to nedovolil. 

  • nejvetsi-tma-je-pred-svitanim

 

V článku lidi (některé jedince, abych byl přesnější) nemohl pan Kalabus přirovnat ani ke zvířatům. Prostě nemohl. Mohli bychom je nazvat a označit výstižným slovem, jako antisociální osobnosti. Osoby, co se ukájejí v násilí a tyranii. Likvidaci něčeho dobrého a humánního, co jim nahání strach, protože to nikdy nepoznali. Nezajímá je zodpovědnost za to, co dělají. Nikdy k ní nebyli vedeni. Mají za cíl jakýmikoliv postupy ubít v lidech dobro a naději stejně tak, jak bylo dobro a naděje ubita v nich.

Proto se schovávají za Boha, kterým se zaštiťují a Jehož jméno berou nadarmo do úst. Z pohledu Vyšší moci, jsou to lidé, za které nezbyde než se modlit. Proto, aby pochopili, jak je jejich mise zde na Zemi mylná a jejich všechna konání pochybná. 

Zvířata jsou, z tohoto pohledu, normálními tvory. Pokud zabíjejí, tak jen proto, aby naplnila svá hladová břicha. Pak si dělají to, co je „baví“. Žijí v sounáležitosti s přírodou a jsou její úplnou a nedělitelnou součástí. Udržují Život v tvořivém koloběhu.

Ano. Mohl bych říci, že jsem slabší jedinec. Tupé a nesmyslné násilí na komkoliv se mi příčí. V terminologii Darwinových zastánců evolučního vývoje, musím být zlikvidován a pohlcen. Bez možnosti přežití a žití v této povrchní a morálně zdevastované společnosti. Kdy prosazování morálního a duchovního pohledu na společnost, ve smyslu spolupráce místo, její devastace násilím, stálými bojůvkami a válečnými konflikty, jsou terčem posměchu. Je to ukázka slabosti všech těch, co vyznávají jiné hodnoty, než ty, které jsou systémem, v kterém žijeme, doporučeny a schváleny.  

A tak nyní poté, co mi kamarád z Brna poslal video, které mělo název: „Šaria v praxi.“ a po nedočteném článku pana Kalabuse, jsem se nakonec rozhodl napsat tento článek.

Na videu bylo několik fanatiků - na veřejné ulici - se zbraněmi v rukou kolem jedné starší ženy. Asi tak padesátnice. Mnoho těch kolem, s pistolemi a samopaly v ruce, si celou scénu natáčeli na mobilní telefony. Něco neuvěřitelně zvráceného a pro normálního smrtelníka zavrženíhodného. 

Ovšem ne dnes a ne tady. 

Tím myslím tuto globálně a ekonomicky rozvrácenou nefunkční demo-demokracii, mající za cíl jen zisk a prosazování jediného, ale ne-funkčního boha.

Hlavní slovo měl jeden muž v dlouhém hábitu a velikou bradou. Stále nutil ženu, aby si klekla. Ta odporovala. Snažila se komunikovat a asi se i obhajovat. Nakonec se podvolila. Poklekla.  Onen muž dostal to, co chtěl. Zlomeného jedince. (Jak hodně je to dnes podobno Rusku). Dlouze pak povídal a povídal. A pak… Jeden z deviantů s pistolí v ruce tuto ženu chladnokrevně zabil. Střelil ji do spánku. Přímo na ulici a veřejně. Nikomu to nepřipadlo divné a promiňte mi to slovo – zhovadilé. 

Ne lidské, ale ani, jak jsem psal v úvodu, ne zvířecí. Zvíře by toto nikdy neudělalo. Toho jsme schopni jen my lidé. Nevím, jak toto chování nazvat. Myslím, že tomu, co se kolem nás dnes děje, ani nemůžeme přiřadit jasný název. Prostě já, sám osobně, pro toto nemám slovo. Nemohu najít významově slovo, co by tento druh chování popsalo. 

Proto nemohu a nechci mlčet k tomu, co se ve světě děje. A stejně tak k tomu, co se děje za našimi humny. Zvláště pak, že se již veřejně z úst našich vojenských elit dovídáme o tom, že válka je již v plném proudu. Jak je vidět, propaganda jede na plné pecky a chystá nám všem opět ukázat, že ta druhá strana, ta, která ukazuje prstem, je ta dobrá a za tu, že bude nutné položit život. 

Dnes zde nehájím ani jednu stranu. Tedy ani Rusko. Byť se dnes ocitá v kleštích a je mu předhazováno kde co. A je hodně zajímavé, že někteří jedinci už vědí, že Rusko rozdmýchá konflikt v pobaltských republikách, aby tak zatopilo Severoatlantické alianci. I zde už je propaganda v plném proudu a jasně nás připravuje na to, že pokud se u Baltu něco stane, pak je to vina Ruska a niko jiného. 

A copak to vše jasně neukazuje na to, jak byly rozjety konflikty v Jugoslávii, Libyi, Egyptě a jinde? Kdo za nimi stál a kdo stál za humanitárním bombardováním? Kdo stál u zrodu IS?

Myslím, že to máme, jako civilizace sečteno a podtrženo. Mám pocit – silný pocit –, že proti Zákonu se jít nedá. Byť je Bůh slitovný a milostivý. Má Zákon, který ani On nemůže porušit. Je jeden a je pro všechny. A kdo jde proti němu, má problém. Nyní je to celá naše globální společnost. A celá společnost proto, že část konflikty přímo podporuje, ale ještě větší je podporuje mlčením.

Snad jen nomádské anebo jiné přírodní kmeny by mohly a budou ušetřeny, jako zárodek nové a plně funkční civilizace. Tato společenství se nezajímají o globalizaci a ekonomický profit tak, jako my. Nejsou na ekonomice a profitu z ní závislí. Jsou závislí jen na přírodě a na tom, co jim příroda sama dá. Vědí, že pokud ji budou plundrovat tak, jak to děláme dnes my, budou to mít také sečteno a podrženo. Bez výjimky. Jak jsem napsal. Zákon je tu pro všechny.

Ano, uvědomuji si, že věci po dlouhé době vidím hodně černě na to, jaký jsem optimista. Stále však věřím, že vše dopadne dobře. 

Ale musím si nyní položit otázku: „A co je to dobře?“ Bohužel, to sám prozatím nevím. 

Možná DOBŘE bude to, že z této planety jako rasa – civilizace – odejdeme. Vybijeme se. Sežere nás naše vlastní pýcha a pokrytectví, které nám brání nazývat věci těmi správnými jmény. 

A co je tím pravým jménem? 

Vraha odsoudíme za to, že někoho zabil. Násilníka za to, že někoho znásilnil. Zloděje za to, že kradl. Malý je potrestán. Ale ti, co páchají zlo ve jménu lidskosti, humanity a podvádějí a kradou, souzeni nejsou. Ti, co zdokonalují techniky zabíjení ve velkém jen proto, aby ukojili svoje deviantní choutky, touhu po moci, zisku apod., ti jsou oslavování a pěji se na ně ódy a masmédiích jsou označováni za strážce této demo-demokracie.

Kde to žijeme? 

Kam jsme se to v našem vývoji dostali? 

Už jsme opravdu tak zvrhlí, že přehlížíme skutečnost, že jsme nasedli do vlaku, co má jen jednosměrnou kolej?

Vždyť v absolutním pohledu na věc, je ZLO ZLEM. Není malé a velké. ZLO prostě je. A má-li být souzeno, pak to veliké stejně jako to malé. A to je nutné si uvědomit. Začít se dívat kolem sebe a dotazovat se. Proč špičky mohou a mají zelenou a ti malí nesmí a mají červenou?

Kde je tedy ona demokracie, kdy jednomu je dovoleno vše, vč. farmako-genocidy a těm druhým, je vše zakázáno a jsou i za malý prohřešek souzeni a odsouzeni?

Pokud se sami zlikvidujeme v nesmyslné válce, kterou my (masa) můžeme odmítnout, pak to asi bude pro tuto planetu jen dobře. 

A pro nás? 

Asi Taky. 

Nebudeme si dále znehodnocovat svoji karmu, která je už tak dost pošramocená. Je jen škoda, že to stále nevidíme a to i přesto, že důsledky a dopady našich zvrácených činů máme stále na očích. Místo, abychom jako civilizace rostli, upadáme a utápíme se ve stále větším chaosu.

Ale co… 

Máme-li se zlikvidovat, tak to přijde. Možná je to potřebný proces k tomu, aby vznikla nová a hodnotově (duchovně) vyspělá civilizace, která bude chápat neměnný a neuplatitelný Zákon takovým, jakým onen Zákon JE. 

Myslíme si, že se nás to, co se kolem nás děje, netýká. Zatím z toho všeho máme jen bžundu. A to je veliký omyl a možná naše přímá cesta k likvidaci sebe sama. 

Možná se dnes nacházíme v období kdy, jak se říká, jsme v totální tmě, která předchází svítání. Pravděpodobně procházíme nějakou definitivní vývojovou fází, jako mnoho jiných civilizací před námi. Je na nás samotných, jak to zvládneme. Buď projdeme tunelem smrti a znovu se narodíme a zrodíme jako silnější a moudřejší. Bohatší o zkušenost, o kterou bychom přišli, pokud bychom touto cestou, cestou totální destrukce, nešli. 

A pokud se nám nepodaří projít touto zkouškou, pak je tu šance pro někoho jiného. Mělo by nás pak těšit, že uvolníme prostor někomu, kdo možná už čeká, aby se „narodil“. Stejně tak, jako savci čekali na to, až z této planety odejdou dinosauři. I oni čekali na šanci. 

Dnes na ní čeká možná někdo jiný. Nový druh, jehož cílem bude žití v harmonii s přírodou, kterou budou po nás muset dát do pořádku, aby si sami zachránili život a mohli žít v kooperaci a spolupráci vedoucí k tvoření a bytí v harmonii se Zákonem tak, jak jsme mohli i my, kdybychom pochopili jednoduché principy, na nichž je Život postaven. 

Život jim dá šanci stejně, jako ji dal nám. 

Snad ji nepromrhají tak, jak to děláme my a dnes. 

V. Suchý

Facebook komentáře