Žáci 9. třídy v dnešní době: Autor učitelka ZŠ

Pokud si myslíte, že učitelem může být každý,

kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu.

Abyste si to patřičně představili, vybrala

jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni

přijati na střední školy. Člověk by řekl - proč

sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí

a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají

učit? No protože je pro ně škola jen druh

zábavy, estráda, show.

Tak, připraveni ke vstupu do třídy?

Totální výtlem

Začátek hodiny. Nenechte se zmýlit malým počtem

žáků v učebně.

Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky - musí

nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a Redbuly.

Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy

čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek.

Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat

flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád).

Vzduchem létají z první do poslední lavice

plastové lahve, které se občas za letu srazí.

„Kreténe, debile, čubko, zmrde!“ ozve se

obvykle po takové kolizi, což druhá strana

kvituje slovy:

„Mrdám na tebe, čuráku vyjebanej! (oslovení

„čuráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat

stejně jako kdysi „vole“).

Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek

ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny.

Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi

na lavice dospat noc strávenou na ICQ, Facebooku

či Wowku (World of WarCraft),

třetina si začne vyřizovat korespondenci v

mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje

žiletkou klikyháky do lavic, či, patří-li k

hnutí emo, do svého předloktí.

Nyní můžete začít s výkladem.

Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě

vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí

bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál

dívenky, kterou vzali bez přijímaček na

gymnázium, přestože běžně píše „bríle“, „výtr“

či „lžýce“.

Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě

nebo v houbě nebyl špendlík a uvnitř tabule

přilepená vložka nebo použitý toaleťák.

Nikdy nedávejte k rozboru věty, jako Chlapec

měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli

jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání

znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným

záchvatům smíchu.

Při „totálním výtlemu“ začnou hýkat,

nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí

pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o

lino.

Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou

dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po

lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK.

Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici

celý obsah ředidla a ve třídě je rázem

nedýchatelno.

Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí

na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí

hustý dým.

To si snad děláte…

Vytrženi tím cvrkotem z letargie začnou žáci

kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat,

vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně

typu: „Jsem gay, jsem teplej!“

Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy

kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na

vás ukazuje vztyčený prostředník „jako že jste

jednička“ (vivat, Topolánek).

Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady

k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý

propadlík na čtyřkolce.

Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel

gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní

modelína (!).

Během vyšetřování se ozývají výkřiky: „Drž

hubu, prase, buzno, faráři!“

Směřují k žákovi v přední lavici, který celou

hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí

s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník.

To víte, jsou to citlivé děti a mají svůj

názor.

„Můžu na záchod?“ ptá se mládenec, který

byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj.

60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už

dávno ztratil pojem o realitě.

Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce

na WC, nepustíte ho.

„To si snad děláte prdel? To je moje

právo!“začne křičet a vy máte chuť

srolovat závěsnou ceduli Práva dítěte, co visí

na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal

tabuli.

Ale nemůžete. Nemůžete jim zabavit mobil,

vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez

jejich souhlasu.

Můžete od nich akorát tak chytnout vši,

žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního

obtěžování.

A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy

konečně zavolal, že je ve škole bomba.

Tím adrenalinová lekce končí.

Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do

Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu

záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do

Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce

ukazovátkem.

Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.