Mnozí lidé mají (oprávněný) pocit, že jsou v tom sami už nyní. Na koho se tito lidé mohou obrátit?
Už dříve jsem napsal, že Národní demokracie chce hájit zájmy neočkovaných lidí, kteří budou ze strany státu nejspíše čím dál více diskriminováni. Mimo parlament se to bude dělat hůře, ale není to nemožné. Bereme si to za svůj úkol.
Další dobrá zpráva je, že na to nejsme sami. Jen týden po volbách proběhlo setkání vlasteneckých stran, které se nedostaly do Parlamentu (vyjma Volného bloku, který prožívá složitou situaci, kvůli které nebyl schopen vyslat na schůzku svého zástupce. Někdy příště si o Volném bloku něco povíme, protože si to povědět musíme). Bylo by lepší, kdyby k té spolupráci došlo už před volbami, ale buďme rádi alespoň za toto. Je to do určité míry zlomový okamžik, protože tyto strany tím deklarovaly svůj zájem mluvit spolu a spolupracovat, protože si uvědomují, že situace je vážná. V tuto chvíli nebudu psát více. Nicméně je to krok správným směrem, který nám pomůže situaci lépe zvládnout a neočkovaným lidem více pomoci (ale i těm očkovaným, kteří třeba mezitím prohlédli a zjistili, že se nechali oklamat. V žádném případě nechceme národ rozdělovat na dvě skupiny a zastávat se jen neočkovaných – pomoc potřebují i ti, kteří se očkovat nechali pod nátlakem a dnes toho litují).
Vedle toho se rodí nová organizace, která si rovněž vzala pomoc pro neočkované za svou – nové odbory pro zaměstnance, kteří se nechtějí nechat očkovat. Organizace se nazývá OKNO – Odborová konfederace neočkovaných osob. Jsem rád, že v ustavujícím výboru je za Národní demokracii její místopředseda Mgr. Jan Sedláček. Je v tom trochu kouzlo nechtěného. OKNO bude bojovat proti plánům globalisty a vrchního arcivakcinátora Billa Gatese, autora Windowsů. Uvidíme, jak bude tento projekt úspěšný, přeji kolegům zdar.
Další velkou pomocí v odporu proti vakcinaci by mohly být známé osobnosti, na které lidé více dají. Už nyní některé takové jsou. Řeknu jeden příklad a řeknu ho i proto, že jsem se o té osobnosti zmiňoval už dříve. Několikrát jsem vyjádřil jisté pochybnosti nad počínáním Dana Landy, ale musím svá vyjádření poupravit. Dejme mu šanci, protože může v této záležitosti hodně udělat, pokud ovšem to, co říká, myslí smrtelně vážně a pokud to není zase jen nějaká vějička pro vlastence.
Tady musím udělat malou odbočku. Dan Landa byl na mne naštvaný, kvůli tomu, co jsem o něm před lety napsal. Neříkám, že jsme si to „vyříkali“, protože jsme se viděli jen krátce, ale řekli jsme si pár vět. Vedlo mne to k zamyšlení. Nebudu lidi kádrovat, dopředu je ze společného boje vylučovat. Nelíbilo se mi to u Luboše Volného a vyčítal jsem mu to, tak bych nerad dělal podobné chyby. Pokud Dan Landa myslí svůj Zlatý špendlík vážně, je to fajn. Za sebe říkám, že ho budu „bedlivě sledovat“, ale možná jsem byl ve svých slovech vůči němu příliš příkrý. Na stejné straně barikády odporu proti covidové mafii se totiž můžeme sejít v sestavě, kterou bychom si ještě nedávno neuměli představit. „Po ovoci poznáte je,“ říká se. Tedy nejen po slovech, ale po činech. Pokud se Danovi podaří byť jen část toho, co říká, stojí za to ho podpořit. Dan Landa zase slibuje podporovat (a prý tak již činí) některé politiky – proto sledujme i je. A sledujme, kdo stojí opodál, takzvaně za oponou. Vím, že má slova teď mohou (ve srovnání s tím, co jsem napsal dříve), působit trochu zmatečně, ale dejme tomu čas a buďme rádi za každého, kdo chce pomoci. Vím, že Dan ještě před rokem navrhoval věci, které byly špatně, ale každý má mít šanci napravit svůj omyl. Já se dříve ve svých názorech také mýlil. Za další, vím o Karlu Janečkovi, vždyť jsem to byl já, kdo na to upozorňoval. I tuto linku budu bedlivě sledovat a kdybych měl nějaké nové poznatky, nebudu se rozpakovat je napsat. Ale přesto: Dan Landa může udělat proti covidové hysterii mnoho, tak ho nechme pracovat. Každý je na protiočkovací frontě vítán. Teď jde totiž o všechno…
Zároveň ale platí to, co jsem říkal před týdnem svým kolegům: je potřeba pracovat na záložním plánu, kdyby náš „odboj“ nevyšel, a dokonce pracovat i na plánu „C“, kdyby selhal i ten druhý. Plán C se týká našich rodin. Je po volbách, my, co jsme se v nich angažovali, se nyní můžeme (a musíme) věnovat jiným aktivitám, na které jsme dříve neměli tolik času. Je třeba více myslet právě na rodinu a na její zabezpečení ve světle toho, co se na nás chystá. A tím nemyslím jen očkování, ale i ekonomickou krizi, kdy zdražení energií je její první vlaštovkou. Věnujte následující týdny a měsíce přípravě záložního plánu, jak zabezpečit přežití své rodiny ve chvíli, kdy se situace dramaticky zhorší a stát nebude moci (nebo nebude chtít) pomoci. Máte vymyšlen plán, co dál, když přijdete o práci? Jak se budou učit vaše děti, pokud by jejich vzdělávání bylo v budoucnu podmíněno očkováním, které odmítáte? Jste připraveni na zimu, na zdražování, máte zásoby jídla apod.? To jsou věci, na které bychom se měli zaměřit, protože když se nepodařilo zachránit národ ve volbách, budeme muset zachránit národ ve svých rodinách, jak dlouhodobě říká pan VK. Národní demokracie se vám v tom bude snažit být nápomocna. Promýšlíme například právě model výuky pro ty, kteří odmítají nechat své děti očkovat, což bude nejspíše znamenat, že nebudou vpuštěni do škol (a neříkejte mi, že se to nestane, protože přesně tento model byl již odzkoušen na „špejlovačkách“ a výsledky dopadly pro globalisty více než přesvědčivě, takže je určitě nic neodradí od toho, aby se pokusili přitvrdit).
A právě spolupráce co nejvíce subjektů je způsobem, jak v této krizi obstát, protože každý má nějaké zkušenosti, nějaké kontakty, vazby, známosti, odborníky, experty, nápady, lidi apod. Když to vše dáme dohromady, dokážeme více, než každý sám za sebe. I proto Národní demokracie vítá aktivity iniciativy Říp.
Na závěr malé shrnutí: Volby dopadly, jak dopadly. Jejich výsledky nezvrátíme. Nemá smysl nad nimi truchlit a lamentovat. Musíme bojovat dál. Každý sám za sebe, v rámci svých rodin, ale i napříč různými skupinami – spojovat strany, hnutí, spolky, aktivisty, jednotlivce, osobnosti a další do mohutného protivakcinačního “odboje”. Je to naše právo a je to naše povinnost.
Do toho všeho na nás, bohužel, aby toho nebylo málo, dopadne i Green Deal a extrémní zdražení všeho a následná ekonomická krize nevídané rozsahu, což je bohužel něco, co rovněž jen tak zvrátit nemůžeme (politicky by naší zemi pomohlo, kdyby okamžitě vystoupila z EU, ale lidé si naopak zvolili „ještě více EU“). Nový proevropský parlament a proevropská vláda udělá vše, aby byly plány globalistů naplněny a na lidi nebude brát ohledy. Je to tvrdá realita, se kterou se všichni brzy srazíme. I zde je třeba vymýšlet plán, jak zachránit, co se ještě zachránit dá. Jak si pomoci navzájem, jak pomoci lidem, jak této krize využít politicky proti globalistům apod. Další velké téma k vašemu promýšlení během dlouhých podzimních večerů.
Nevyšel-li plán A, jak národní katastrofu odrazit skrze parlament, musíme začít připravovat plán B, jak národ zachránit bez parlamentu, nebo spíše, parlamentu navzdory.
Myslím, že to hlavní, co jsem vám tento týden chtěl sdělit, jsem už sdělil. Nebudu to zbytečně natahovat a popřeji vám dobrý nadcházející týden…
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie
