Původně jsem chtěl psát o tom, jak jsem se náramně bavil u poslouchání Volného virtuálních kulatých stolů a při vyřčení Volného nabídky „místa asistenta“ pro Adama B. Bartoše, když se nebudu účastnit voleb a Volného podpořím, ale pak jsem si řekl, že to nechám až na příští nedělník. Mám ten text už sepsaný, ale protože jsme zároveň vydali tento týden prohlášení, ve kterém vysvětlujeme těm, kteří se nás na to ptají, proč s námi Volný blok nejde, bylo by na našem webu příliš „převolněno“. Takže své vyjádření ke kulatým stolům o týden odložím. Prozradím ale jen tolik, že v textu blíže vysvětlím, co si myslím, že je ten hlavní důvod, proč se s námi pan poslanec Flákanec nechce dohodnout. Je totiž nabíledni, že důvody, které uvádí, nejsou ty pravé. Jsou to důvody zastírací a zástupné. Ty pravé vám odhalím já – za týden.
Vláda zkazí, na co sáhne. Ale není to jen její nešikovností, ale často i zlým záměrem. Zničení vztahů s Ruskem patří do druhé kategorie. Babiš a Hamáček evidentně vědí, co spustili (a věděli to i předtím, než se do toho pustili, o to je jejich jednání víc odsouzeníhodné), proto se také na oné tiskovce tak potili a kroutili. Co za to mají nebo proč to dělají, můžeme jen spekulovat. Co praktického to pro naši zemi špatného přinese, však příliš spekulovat nemusíme.
Národní demokracie se proto snaží alespoň o to, aby z České republiky zazněl i jiný názor, než ten všeobecně hysterický, nepřátelský a rusofobní. Přeložili jsme do ruštiny naše prohlášení k vládním dezinformacím o výbuchu ve Vrběticích a poslali je naší partnerské straně, Liberálně-demokratické straně Ruska (LDPR), čtvrté nejsilnější straně v ruské státní dumě, s níž jsme uzavřeli exkluzivní dohodu přesně před dvěma lety. Velice jsme ocenili, že naše stanovisko o česko-ruských vztazích umístila na svém webovém serveru a Vladimír Žirinovský se o ND a o tom, že chceme vztahy mezi našimi zeměmi napravit, zmínil i v populárním TV Magazínu.
Shodou okolností slavil vůdce ruských nacionalistů a šéf LDPR před týdnem 75. výročí, takže jsem mu za ND popřál „mnoga ljeta“ a opět učinil zmínku o tom, že cítíme závazek přispět k obnovení dobrých vztahů mezi našimi dvěma zeměmi. Naše blahopřání bylo veřejně přečteno na slavnostní schůzi LDPR, a naše pozice byla prý – podle slov Žirinovského spolupracovníka Valerije V. Voronina, který má za LDPR na starosti vztah se zahraničím – posunuta i ministrovi zahraničí Ruské federace.
Tento týden jsme se také zase sešli s Aliancí národních sil. Na fotografii vidíte, jak nám to při práci sluší, když „makáme“ na programu, aby byl ze všech volebních programů nejlepší. Chystáme řadu překvapení. Na tomto setkání jsme se také dohodli, že schválně do programu vypíchneme něco, co polovina národa určitě ocení a kvůli čemu nás neokoni a pravdoláskaři budou proklínat. A média z toho budou mít osypky. Co to ale bude, na to si budete muset počkat do 27. května. Tehdy odkryjeme karty (ale ne všechny).
Abych vás ale pořád nenapínal, něco, co v našem programu bude také, vám řeknu už dnes. Aby nedělník nebyl moc dlouhý, zveřejnili jsme tu programovou část ve speciálním článku, takže vás teď na něj mohu jen pohodlně odkázat a zde říci jen pár základních vět. Jeden z kruciálních problémů, kterým v České republice čelíme, je ohromná zadluženost nejen státu, ale i obyvatelstva. Nemluvím jen o nešťastném jevu, že skoro každý pátý má hypotéku. Mluvím o dluzích obecně a z nich plynoucím nesmírném množství exekucí. V roce 2019 bylo v exekuci 790 tisíc lidí. Spolu s jejich rodinami je to tedy několik milionů obyvatel, které exekuce trápí a negativně ovlivňují je a jejich okolí, protože zároveň vedou k dalším negativním jevům ve společnosti.
Současný stav s koronahysterií, kdy vláda likviduje živnostníky a vůbec likviduje vše, co má dvě nohy, tento stav ještě zhorší – zadlužených přibývá a exekucí spolu s tím. Exekučních řízení je půl pátého milionu, protože více než 130 tisíc lidí má na triku více než deset exekucí. Samozřejmě nikdo netvrdí, že za to tito dlužníci nemohou, ale je povinností každé strany, která chce dát zemi do pořádku, vyřešit nějak tento palčivý problém. My to řešení máme už roku 2017 a stále ho vylepšujeme, aktualizujeme – a dokonce jsme ho i několikrát nabídli parlamentním stranám. A tak se stalo, že nás název „Milostivé léto“, což je program na oddlužení obyvatel ČR, nám ukradli lidovci či politici ANO. Nedávno jsem poslouchal ČT24 a slyším poslance Výborného, jak si „Milostivé léto“ bere do své lidovecké nevymáchané pusy a také Patrik Nacher z ANO s „Milostivým létem“ šermoval, jako kdyby to byl nápad z Faltýnkova deníčku. Mohlo by nás to těšit, problém však je ten, že si vzali jen název, ne ten program. Ten se jim moc nehodí do krámu.
O tom, co je Milostivé léto, se více dočtete v tomto článku, který jsme včera zveřejnili. Ve zkratce jde o to, že velice jednoduchým a efektivním způsobem může člověk odpracovat svůj dluh (věřitelé či lidé, kteří dluhy nemají, protože se chovají zodpovědně, se na nás tedy nemusejí zlobit, že bychom snad někomu dluhy odpouštěli a relativizovali tak něčí nezodpovědnost), může tak okamžitě (ve chvíli vstupu do tohoto programu) zastavit svá exekuční řízení, vyhnout se nepříjemnému osobnímu bankrotu a vrátit se rychle do běžného života, aniž by musel po zbytek života pracovat načerno apod. Tímto návrhem chceme oslovit nejen téměř 800 tisíc lidí v exekucích, ale i jejich rodiny, které zadlužením trpí stejně, v neposlední řadě ale i věřitele a vlastně celý stát, protože masivní, rychlé a efektivní oddlužení obyvatel ČR bude doslova živou vodou pro celou národní ekonomiku.
O covidu snad škoda mluvit. Už několik týdnů za sebou čísla údajně klesají a jsou prý nejlepší od září, přesto opatření, která se nově zavádějí, jsou tak přísná, jaká nebyla ani v té nejhorší době, kdy nemocnice údajně kolabovaly a ministrům zdravotnictví se navenek rosila pleš hrůzou (ačkoli uvnitř si mnuli ruce, jak vše jede podle plánu). Rozumí tomu někdo? Vše se prý zlepšuje, ale přesto se musíme nově testovat před každou návštěvou kadeřnice či masážního salónu, což je takový úlet, že to musel vymyslet jen nějaký chorý mozek. V hypermarketech či v MHD se nikdo netestuje, ale u masérky, kde jste v počtu dvou duší, se testovat musíte. Děti se také nadále testovat musí – a ještě přísnějšími a invazivnějšími (přitom stejně neúčinnými) PCR testy. I v práci se budete muset testovat – nově až do června. Proč až do června? Aby se utratily všechny ty testy, co nějací šíbři nakoupili a chtějí se na tom napakovat? Kdyby jen to. Obávám se, že nás připravují na to, v co to plynule přejde. Ono to testování totiž asi nikdy nepřestane, ledaže by ho nahradilo očkování. Takže se sice pomalu mluví o tom, že se bude rozvolňovat, ale rozvolňování se děje tak pomalu, že ho vlastně nikdo nepozoruje. Nepozorovaně se totiž stále odkládá (o týden apod.), jako kdyby vládě záleželo na každém dalším dnu, kdy může likvidovat živnostníky a umožnit nadnárodním korporacím neskutečné zisky. Takže jsme už v květnu a pořád nic, huby máme stále zagumičkované, uši nám stále odstávají, o orosené sklenici piva se nám může zdát leda tak jen ve snu a po náplavce chodí komando policajtů s megafonem a otravují lidi. Mnohá opatření tak budou zřejmě platit i v červnu, pak se dozvíme, že nejspíše i v červenci – a pak: proč je vlastně rušit, když to od podzimu začne znovu, že…? Jenže na začátku října jsou volby, takže se dá očekávat, že asi týden před volbami nám milostivě otevřou hospody a 7. října, až bude odvoleno, je stejně rychle zase zavřou. Nebylo to tak snad minulý rok, když byly volby krajské? Nechme toho, nebo bych se rozčílil. A napsal bych něco, za co by mne pak mohli zavřít…
Jediné řešení pro nás je, že budeme politiky a jejich hloupá a vlastizrádná nařízení ignorovat. Mluvil jsem o tom ve svém středečním Středníku, který jsem natočil právě pod dojmem úterní návštěvy náplavky. Jen mám někdy obavy, zda lidé vůbec ještě mají zájem o „vrácení života do normálu“, který jim slibujeme. Někdy mám totiž pocit, že většina lidí si už tak zvykla, že většina lidí chce vakcíny, že většina lidí se chce testovat, že většina lidí se chce prokazovat covid passem, že většině lidí vyhovuje práce z domova, zkrátka, že většina lidí na své uzmuté svobody z vysoka kašle.
Abych vám ale nekazil nedělní pohodu, raději včas skončím. A na co se můžete těšit příště? Příště vám povím, jak reagoval bývalý prezident Václav Klaus na náš dopis a udělám také takovou rekapitulaci, kdo s kým jde a kdo s kým nejde. Do té doby se opatrujte a ještě jednou – pěknou neděli!
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie
