Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

NEDĚLNÍK ADAMA B. BARTOŠE (XXIII.) VÝTĚREM Z KONEČNÍKU ZA LEPŠÍ ZÍTŘKY?

Hodnocení uživatelů:  / 21
NejhoršíNejlepší 

Vláda se chová jako utržená z řetězu. Její řádění nebere konce. Zdá se ale, že si vše necháme líbit. Buď nás to zase až tak netrápí, nebo se bojíme ozvat. Nebo čekáme na ten správný čas? Čas vzpoury? Ale jak ten okamžik poznat? Neprošvihli jsme ho už?

Vláda nám zakázala sto + jedna věcí. Sto plus jednou jsme jí to prominuli. Někdo řekne, že neprominuli, že ten vztek a vzdor je v nás a ve správný okamžik vyhřezne. Ale je tomu opravdu tak?

  • nedelnik-adama-b-bartose-xxiii-vyterem-z-konecniku-za-lepsi-zitrky

Kdo by si pomyslel, že si necháme vzít práci, necháme si zavřít naše živnosti, necháme si vnutit domácí vězení? Kdo by si pomyslel, že se smíříme s nouzovým stavem / stanným právem / omezením vycházení, které s přestávkami trvá už rok? Kdo by si pomyslel, že se vzdáme hospod, zábavy, sportu, koníčků, kultury? Kdo by si pomyslel, že se necháme dobrovolně testovat, trasovat či očkovat neznámou, nevyzkoušenou a pochybnou látkou? Kdo by si pomyslel, že se budeme bát spolu mluvit, navštěvovat se, že si necháme vnutit rozestupy, sociální distanc? Kdo by si pomyslel, že si po vzoru arabských žen nandáme roušku a budeme v ní celý rok chodit – na jaře, v létě, na podzim, i v zimě? Kdo by si pomyslel, že si necháme líbit, když naši prvňáčci v této roušce sedí celý vyučovací den, zatímco se doma distančně učíme (rozuměj – kromě své práce ještě suplujeme práci učitelů, aniž bychom za to byli placeni) s dětmi od třetí třídy výše? Kdo by si pomyslel, že si zvykneme na to, že některé věci si nemůžeme koupit, protože jsou „za páskou?“ Kdo by si pomyslel, že té vládní lži a propagandě uvěříme natolik, že se mezi sebou budeme udávat a bonzovat ty, kteří jsou o něco odvážnější než my? Kdo by si pomyslel, že se necháme tak snadno oblnout, zmanipulovat a ještě za to budeme mít svoji vládu milovat?

Kdyby někdo něco takového naznačil před dvěma lety, ťukali bychom si na čelo, že se zbláznil. Že na nic takového nepřistoupíme, nic takového si vzít nenecháme, nic takového si vnutit nenecháme.

Sto a jedna věc se za tu dobu udála, a přesto jsme trpěliví, poslušní, doufáme, že se to nějak zlepší, pomine, rozvolní, uklidní, vyčpí, vyšumí, vrátí do normálu, že se to zkrátka nějak samo udělá? Čekáme a chlácholíme se tím, že přece vláda nemůže být proti nám (tím se uklidňují ti, co systému věří), případně tím, že „žádný plán nikdy nevyjde“ (tím se uklidňují ti, kteří preferují „hájkovskou“ alternativu). Jedni i druzí ale trpělivě snášíme rány, nastavujeme záda, ohýbáme hřbet, koušeme se do rtů, abychom nemuseli vykřiknout, přesvědčujeme sami sebe, že ještě není tak zle, aby nemohlo být hůře, lžeme si do kapsy, opíjíme se rohlíkem či něčím tvrdším, strkáme hlavu do písku, díváme se raději na Netflix, abychom unikli realitě, snažíme se myslet pozitivně, snažíme se ve vší té mizérii najít něco dobrého – vlastně bychom udělali cokoli, jen abychom se nemuseli za svá práva bít.

Jak daleko to vše necháme zajít, než si uvědomíme, že včera bylo pozdě?

Covidový teror přitom jede na plné obrátky a den za dnem se zpřísňuje. Vlády všech zemí světa se navíc vzájemně inspirují. Kde vymyslí větší pitomost, hned je to něco, co naše vláda chce zkusit, co zvažuje, o čem přemýšlí, co dává k úvaze, co si schovává do zásoby debilních nápadů, aby je na nás vytáhla ve chvíli, kdy její vlastní debilní nápady budou vyčerpány.

A tak je vlastně jedno, co navrhuje naše vláda a co vláda slovenská, co se děje v Německu či co se děje v USA, co se děje v Rakousku nebo co se děje ve Velké Británii. Všechno bude vyzkoušeno, použito, každý nápad bude otestován, „vylepšen“, dotáhnut ad absurdum. Tak jako ekonomika velí ke sdílení všeho, tak i debilní covidové nápady nesvéprávných vlád jsou „sdíleny“, vlády si je půjčují mezi sebou, opičí se po sobě, opisují, napodobují se, předhánějí se v debilitě a v absurdnosti svých návrhů.

Smějeme se Slovákům, že si nechají líbit to, co jim nařizuje jejich psychopat, ale neuvědomujeme si, že naši psychopaté kopírují jeho nápady jen s týdenním zpožděním.

A tak se dozvídáme, že ani očkování nebude znamenat ony slibované „výhody“, protože ani očkovaní nejsou stoprocentně čistí. Jinými slovy, všechna ta buzerace bude trvat i nadále a bude se týkat i těch, kteří propagandě podlehnou a nechají se vládou označkovat. Takže jakou vlastně máte motivaci si to nechat taky píchnout? Na Slovensku zvažují, že budete moci na pár minut vyjít z bytu jen tehdy, když vám úředník esemeskou vámi navrhovaný „výlet za dveře vlastního bytu“ povolí. Chceš si nakoupit? Pošli sms vládě, a ta ti to milostivě povolí, nebo naopak rázně zamítne. Když budeš mít štěstí, venku se připrav na policejní kontroly, které mají odradit ty, co by vládní nařízení nebrali dostatečně vážně. U nás se prozatím zvažuje jen zákaz cestování mezi kraji, nepočítáme-li to, že po „večerníčku“ nemáš venku co dělat, občane. Další bombu vypustil opět Matovič: v prostředcích MHD, v autobusech či vlacích, nebudou moci lidé spolu mluvit. I když mají roušku. Jinými slovy – zakazuje se mluvení. U nás se už dříve zakázalo zpívání. Děti ve školách (pokud mají to štěstí, že v nich vůbec jsou) o hudební výchově nezpívají a o tělesné výchově nesportují, neběhají a nepohybují se. Dívají se na filmy, hrají piškvorky. Kdejaká blbost bude do dvou či tří týdnů okopírována a uvedena v život i u nás, takže se Slovákům nesmějme a dejme se na modlení, protože nejpozději za dva týdny Babiš vyhlásí, že ani v českých autobusech spolu nesmíme mluvit. A ani spiklenecky mrkat. Nebo jiný příklad – v Německu přišli na to, že roušky nestačí, zřejmě proto, že se v nich málo dusíme. Stejně tak v Rakousku. Kde byla dříve vyžadována rouška, musí být respirátor. Když máte roušku, skočí na vás deset policistů, jako na jednu nebohou rakouskou důchodkyni, protože si dovolila chodit v roušce, jak jí to vláda celý rok nařizovala, jenomže vláda si zrovna včera vymyslela, že rouška je od včerejška také nebezpečná, takže nyní musíte mít respirátor. A co dělá česká vláda? Hned přispěchala s tím, že „to také zvažuje“. To znamená, že po rouškovém roce 2020 přichází respirátorový rok 2021.

Takže na co se můžeme těšit? Kde vymysleli ještě větší hovadinu, kterou by mohla naše vláda okopírovat a vnutit nám ji?

Jednu takovou zprávu jsem objevil. Zprvu se mi nechtělo jí věřit, protože kdysi jsem si z něčeho takového dělal legraci, ale covidová totalita znamená, že ta největší blbost, která vás napadne, se zítra stane vaší občanskou povinností, jinak vám hrozí státní represe. Tak rychle totiž věci spějí, když se jim nepostavíme od samého začátku.

Co mám na mysli? Čína začala provádět anální testy na koronavirus, protože jsou prý spolehlivější než výtěr z krku. Cituji z iDNES.cz:

Metoda „může navýšit míru detekce infikovaných lidí“, protože stopy viru přetrvávají déle v konečníku než v dýchacích cestách, řekl stanici CCTV Li Tchung-ceng, vrchní lékař z pekingské nemocnice You’an. Lékař nicméně uznává, že metoda není „tak vhodná“ pro masivní testování a zůstane omezena na klíčové skupiny v karanténních centrech.

Podle pravidel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemoci se pacientům má při análním testování odebrat vzorek stolice. Když to není možné, mají zdravotníci zasunout testovanému pacientu tyčinku s bavlněnou špičkou asi tři až pět centimetrů do konečníku.

Myslím, že Babišova vláda je zachráněna. Poté, co se Blatný nechal slyšet, že „opatření, která jsme zavedli, přestala fungovat“, vládě zbývá jediné, aby neztratila tvář: Začít nám dělat výtěry z konečníku.

Chtělo by se mi doufat, že ve chvíli, kdy nám pracovníci neziskovky v biohazard obleku budou strkat tyčinku do zadku, se jako národ vzbouříme. Jen se trochu bojím, že se před odběrovými centry budou zase tvořit fronty…

zdroj: https://narodnidemokracie.cz/nedelnik-adama-b-bartose-xxiii-vyterem-z-konecniku-za-lepsi-zitrky/

 

Facebook komentáře