HANNIG PŘES PALUBU. JEDNÁNÍ S TRIKOLÓROU POKRAČUJÍ. A VLADIMÍRA VÍTOVÁ JAKO MLUVČÍ NEPARLAMENTNÍ OPOZICE

Novinkou bezesporu je to, že naši volební „alianci“ se rozhodl opustit Petr Hannig. Protože o tom sám napsal na svém blogu, musím se k tomu alespoň krátce vyjádřit.

Petr Hannig se zkrátka nechal „koupit“ od miliardáře Sehnala, který ho přetáhnul do své „Aliance pro budoucnost“. Slíbil mu, jak Petr Hannig tvrdí, „neomezený rozpočet“ a na to Petr Hannig slyší. Za ta léta, co se snaží prorazit do vrcholové politiky, pochopil, že jen se svými názory neuspěje, ale je třeba milionů, které by kampaň podpořily. Ty Sehnal bezesporu má a několik jich hodlá do kampaně investovat. Vím o tom i proto, že jsem se v lednu několika schůzek s panem Sehnalem účastnil, ale nemohli jsme se dohodnout, protože jsme každý někde jinde. On – liberál a proevropan, my – konzervativci a euroskeptici.

Navíc nás rozděloval i pohled na covid – nemohl jsem si představit být v jedné politické linii s někým, kdo na covidu profitoval pronájmem letňanských pozemků pro nemocnici, kde se v době, kdy byly nemocnice údajně přeplněné a údajně praskaly ve švech, nenacházela ani noha, ale stát za to panu Sehnalovi hojně platil. Pan Sehnal se navíc jako jeden z prvních dostal k vakcíně, když pro jeho věkovou skupinu ještě nebyla uvolněná, ale to jen tak na okraj…

Nutno říci, že Petr Hannig se mnou vždy „držel basu“ a byl ke mně loajální. Když se mi do Sehnalovy Aliance nechtělo, nešel tam ani on. Sehnal nicméně lákal a lákal a po půl roce lákání tomu Petr Hannig podlehl. Osobně si myslím, že ani miliony investované do kampaně nebudou Alianci pro budoucnost (a ani Petru Hannigovi) k ničemu a že se Petr Hannig rozhodl ukvapeně a špatně. Také si myslím, že se svým názorem na údajnou pandemii má k Sehnalově Alianci skutečně blíže než k nám, protože Národní demokracie, Aliance národních sil i Otevřeme Česko jsou zcela zásadně proti vládním koronavirovým nařízením.

V tomto smyslu se naše volební uskupení více pročistilo, protože Hannigovy názory na covidovou pandemii byly mnoha našim voličům trnem v očích. Ještě tento týden jsem musel ve svém pořadu na SVCS vysvětlovat, proč se Petr Hannig nechal očkovat a jak s ním můžeme být přesto v jedné koalici. Na rovinu říkám, že jeho rozhodnutí nechat se očkovat respektuji a byl jsem ochoten učinit „kompromis“ v zájmu vyšší věci, ale nakonec ten, kdo se zřejmě mezi námi – „popírači“, jak nás nazval – necítil dobře, byl právě Petr Hannig. Kdybych to měl popsat knižně – muž přes palubu. Nebyl ovšem vyhozen, ani do moře nespadl čistou náhodou, leč skočil do něj vlastníma nohama. Petr Hannig přeskočil přes zábradlí našeho proticovidového ledoborce a plave v covidovém oceánu vstříc Brave New World… To je vše, co k tomu mohu a chci říci, dále se tím zabývat nehodlám.

Ve zmiňovaném pořadu na SVCS, ale i v pozdravu naší partnerské ruské straně LDPR (text měl být původně příspěvkem na Mezinárodní kongres mírumilovných sil, který se měl konat 1. července v Moskvě, ovšem vlivem zhoršené covidové situace v Rusku se nakonec nekonal ani on-line, jak bylo původně zamýšleno, takže nakonec pouze vyšel na webových stránkách LDPR – text v ruštině zde) jsem uvedl, že na rozdíl od voleb v roce 2017, kdy kandidovalo zhruba 13 „vlasteneckých“ stran, se letos situace zlepšila vlivem utváření různých spojenectví, takže ten, kdo nechce volit parlamentní „rádobyvlasteneckou“ SPD a chce k ní jinou „skutečně alternativní alternativu“, může si vybrat ze tří bloků – abecedně za prvé Otevřeme Česko normálnímu životu (kde bude kandidovat i Národní demokracie a Aliance národních sil), za druhé Trikolóra – Svobodní – Soukromníci a zatřetí Volný blok.

Někdo by mohl namítnout, že Aliance pro budoucnost je čtvrtým takovým blokem, protože i v ní jsou některé vlastenecké strany, například Řád národa, ale já ji za vlasteneckou nepovažuji právě proto, že v současné covidové hysterii jde o uskupení, které se k této tragické situaci vůbec nevyjadřuje (tedy s režimem kolaboruje), naopak z krize profituje (viz výše zmíněný případ pana Sehnala), a navíc bojuje staré nebo podružné bitvy (například vystupuje za práva zvířat, jako je například zákaz petard na Silvestra kvůli mazlíčkům, jak ve svém textu zmiňuje Petr Hannig). Mne tedy více než mazlíčci zajímají lidé a jejich práva, obzvláště v dnešní totalitní době. Ještě nedávno se mazlíčci mohli venčit, ale lidé ven nesměli. A psíci mohli do psích kadeřnických salónů, zatímco lidé nikoli. Raději budu bojovat za práva lidí, neboť ti jsou na svých právech kráceni, zatímco psíkům nic nechybí.

Stále ovšem platí to, co jsem psal minule, že se může (ale klidně ani nemusí, záleží totiž na vyjednávacích schopnostech obou uskupení) stát to, že by se tři bloky nakonec zredukovaly na dva. Protože jednáme s Trikolórou, je možné, že se dohodneme a pak by tu byly bloky dva. Volič by tak měl ještě snadnější volbu. Ale zda se to podaří, nebo ne, o tom zase příští neděli, protože to bude právě příští týden, co se to rozsekne.

Nedá mi to zmínit i další novinku z posledního týdne, a to tím spíše, že například v pátečním pořadu SVCS s panem VK o tom byla zmínka, ale komentář této události vyzněl poněkud zmatečně, protože pan VK, který byl na věc tázán, o ní nic nevěděl a pouze odpovídal v teoretické rovině. Narážím na skutečnost, že Vladimíře Vítové se povedlo v rámci demonstrace Volného bloku, která se konala 7. července, dostat se spolu s dvěma kolegyněmi (paní Cimprichovou a Tarabovou) do Poslanecké sněmovny, kde tyto dámy odchytávaly poslance, které konfrontovaly s tím, že venku je nespokojený dav, jehož jsou ony součástí a že názory neparlamentní opozice jsou dlouhodobě ignorovány a že nastal čas k dialogu.

Několik poslanců arogantně odmítlo se s dámami bavit, někteří ale tak odmítaví nebyli. Jedním z nich byl poslanec Faltýnek, kterému – na rozdíl od jeho kolegů – zřejmě přišlo hloupé chovat se stejně arogantně, a tak se s dámami dal do řeči. Přislíbil na druhý den schůzku, kde by ho dámy mohly informovat o svém pohledu na věci veřejné. Ke schůzce skutečně došlo a byla předána deklarace, kterou Faltýnek přislíbil v rámci interpelací přečíst v Poslanecké sněmovně.

Jak vidíte, pořád se něco děje. Někteří nás opouštějí, jiní s námi nově jednají a neutečou před námi ani poslanci vládních stran.

Na čtenou se s vámi těší

Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie, kandidující za Otevřeme Česko normálnímu životu