Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Zapomenuté příběhy - Sovětští ,,superhrdinové", z nichž měli nacisté hrůzu

Hodnocení uživatelů:  / 10
NejhoršíNejlepší 

Není pochyb o tom, že Sovětský svaz měl za druhé světové války ve svých řadách opravdové ,,superhrdiny", kteří přispěli k tomu, aby v roce 1945 nacismus utrpěl zdrcující porážku. A kteří to podle serveru Russia Beyond tedy byli?

  • zapomenute-pribehy-sovetsti-superhrdinove-z-nichz-meli-naciste-hruzu

1. Semjon Nomokonov: Supí oko ze Sibiře

Příslušník kočovného národa Evenků byl v mládí lovcem, což se mu více než hodilo v jeho pozdější vojenské kariéře. Měl přezdívku ,,supí oko", protože měl výborný zrak, který uplatňoval při lovu.

Později vstoupil do armády jako medik. Když jednou odnášel zraněného vojáka z bojiště, všiml si, že na něho míří německý snajpr, ihned popadl okolo ležící zbraň a nepřítele v mžiku zastřelil téměř bez míření. Tak vlastně začala jeho snajperská kariéra v armádě. Celkem dokázal zneškodnit 388 nepřátel (!) a jeho činy se postupně stávaly legendárními.

K rozptýlení pozornosti nepřítele používal Nomokonov zrcátko, používal obyčejnou pušku, která nebyla vybavena ani teleskopem. Na svou dýmku si dělal průběžně zářezy za každé zabití nepřátelského vojáka.

2. Lyudmila Pavličenková - z atletky ostrostřelkyní nacistů

Dalším ,,gerojem" je podle serveru Russia Beyond snajperka Pavličenková. Vynikala ve sportu, byla výbornou sprinterkou a dokonce skákala o tyči. V roce 1937 úspěšně absolvovala studium historie a pracovala na doktorátu, když v červnu 1941 začala nacistická invaze do SSSR. Když se to stalo, byla jednou z prvních, která se dobrovolně přihlásila do armády, kde se stala posilou ženských snajperek v Rudé armádě. V té době jich bylo asi 2 000 a brzy se z oddílu stala obávaná jednotka. V srpnu 1941 byla Pavličenková poslána do prvních bojů na frontě, což pro ni byl křest ohněm.

Ozbrojena sovětskou samonabíjecí puškou SVT-40 šla neohroženě do boje bránit svoji vlast proti německým invazorům. Na konci srpna už měla 100 potvrzených zabití nepřítele a dosalo se jí povýšení. V říjnu byla její jednotka evakuovaná z ukrajinské Oděsy, když přístav sevřelo obklíčení Němců. Zde došlo mimo jiné k lítým snajperským soubojům jako z akčního filmu. Pavličenkové se však podařilo vyváznout a na konto si připsala dalších 36 potvrzených zabití. A to nebylo zdaleka vše.

V květnu 1942 byla povýšena do hodnosti poručice, když předtím zabila 257 nepřátel! Při slavnostním ceremoniálu, kdy ji povýšili, prohlásila, že ,,jich chce sejmout více". I když úspěch Pavličenkové spočíval v chytré strategii boje, i jí se nevyhnulo zranění. Naštěstí vždy dokázala přežít. Její sláva se šířila i za moře do USA a Kanady, kde plnila roli vyslankyně dobré vůle. Setkala se i s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem a na tiskových konferencích dokázala být i vtipnou společnicí.

,,Je mi 25 let a zabila jsem 309 nacistů. Nemyslíte, že jste se schovávali za mými zády příliš dlouho?" vtipkovala například v Chicagu. I v Kanadě si Pavličenková získala přízeň, na svém ,,turné" ve Velké Británii ji země poskytla dar od místních dělníků v hodnotě 4 516 liber na zakoupení tří rentgenových jednotek pro Rudou armádu. Pavličenková byla jednou z nejúspěšnějších snajperek v řadách Rudé armády.

3. Ivan Sereda - nezahrávejte si s kuchařem

Třetím ,,superhrdinou" je Ivan Sereda, původně rodák z Ukrajiny, který pracoval jako kuchař. Sereda se rozhodl stát kuchařem a své kulinářské umění dal později do služeb Rudé armádě, do které vstoupil v roce 1939, Po krátkém výcviku byl Sereda přidělen jako kuchař k 91. tankovému pluku. To ještě netušil, co jako obyčejný kuchař ve válce zažije.

V srpnu 1941 připravoval v táboře večeři pro své spolubojovníky poblíž města Daugavpils v Lotyšsku. Vojáci v táboře v tu chvíli nebyli, protože byli na manévrech a nechali tak Seredu samotného. Ten, plně zabraný do práce na večeři, spatřil z polní kuchyně tank, o kterém si nejprve myslel, že je sovětský. Záhy se však ukázalo, že patří nepřátelům - Němcům. Místo toho, aby se dal na útěk, Sereda pohotově popadl sekyru a pušku, tedy zbraně, které měl zrovna po ruce a počkal, až posádka z tanku vystoupí.

A pak se stalo něco stěží uvěřitelného. Kuchař, který se proměnil v ten moment v nefalšovaného akčního hrdinu, se rozeběhl s nelidským řevem směrem k tanku, jehož čtyřčlenná posádka se lekla, rychle nastoupila zpět do tanku a spustila palbu. Sereda však jako zázrakem nepřišel k úhoně, místo toho v mžiku vylezl na tank a sekyrou vyřadil hlaveň kulometu, zakryl navíc kusem celtoviny průzory tanku, takže posádka nic neviděla. Pak nařídil svým smyšleným spolubojovníkům, aby mu předali protitankový granát, kterým hrozil vylekané německé posádce, že jej použije. Stalo se to, co se zdálo zprvu jako nemožné - německá posádka se vzdala jedomu statečnému kuchaři. Jeho nadřízení byli jeho ,,drzým", ale odvážným kouskem ohromeni. Dostalu se mu zasloužené slávy, když dostal Leninův řád a stal se Hrdinou Sovětského svazu.

4. Zinoviy Kolobanov - 5 tanků vs. 22 nepřátelských

Kolobanov byl sovětským vojákem, bojoval například v sovětsko-finské válce. Během tohoto konfliktu se mu podařilo dostat se třikrát z hořícího tanku. V roce 1941 Kolobanov velel tankové jednotce během německého postupu na Leningrad. Blízko vesnice Voskovitsy dostala Kolobanovova jednotka rozkaz k obraně silnice, která vedla do města Krasnogvardeysk.

Kolobanov měl k dispozici pouze 5 těžkých tanků KV-1, které tedy zablokovaly dvě silnice vedoucí do zmíněného města. Sám ,,zaparkoval" svůj tank přibližně 300 metrů daleko tak, aby byl sotva viditelný pro nepřítele. Blížící se německé tanky pak zaskočil Kolobanovův střelec Andrej Usov, který začal postupně likvidovat tanky v řadě, kterých bylo celkem 22. Kolobanov pak nařídil dalším tankům KV-1, aby zahájil akci, a dalších 21 německých tanků bylo zničeno, celkem 43.

Zajímavé je, že tanky KV-1 včetně toho, v němž byl Kolobanov, až neuvěřitelně odolávaly německé střelbě. Po bitvě bylo přes 100 viditelných zásahů na Kolobanovově tanku, ale žádný z nich nepronikl pancířem.

5. Dmitrij Ovčarenko - sekyrou na nacisty

Dmitrij Romanovič Ovčarenko byl obyčejným rolníkem, který se narodil v rodině tesaře. Pracoval na farmě, kde se naučil výborně zacházet se sekyrou. Tuto dovednost později dokázal velmi umně využít, když šlo ,,do tuhého", když se sekyra proměnila v Ovčarenkových rukou ve smrtící zbraň. Později se mladý Dmitrij připojil k armádě a toužil ve Velké vlastenecké válce porazit nacistické invazory, kteří v operaci Barbarossa 22.6. 1941 vstoupili na sovětské území.

V červenci 1941, v době prudkého náporu nacistů, dokázala jednotka, v níž Ovčarenko sloužil (mobilní kulometná jednotka), stěží odrazit nacistický útok. Ovčarenko měl za úkol ve své jednotce dodávat střelivo a další zásoby z jednoho místa na druhé. Když se ,,rutinně" chystal předat své jednotce další potřebné zásoby včetně grenátů a munice, ocitl se najednou tváří v tvář skupině asi 50 nacistů. Jeden z nich ,,zkoprnělému" Ovčarenkovi vzal pušku a nacisté začali nyní neozbrojeného vojáka vyslýchat.

V tento moment však němečtí vojáci přehlédli, že ve vozíku, v níž se nacházela munice, leží sekyra. V nestřežený okamžik popadl Ovčarenko sekyru, kterou si tak oblíbil a uměl s ní výborně zacházet, a usekl hlavu nacistickému vojákovi. V rychlém sledu pak popadl z vozíku tři granáty a naházel je na německá auta. 21 vojáků zemřelo a ostatní v panice utekli. Posílený adrenalinem Ovčarenko jednoho německého vojáka dohonil a usekl mu rovněž sekyrou hlavu. Ovčarenkova statečnost a pohotovost namístě demoralizovala ostatní německé vojáky, kteří nebyli na tuto situaci vůbec připraveni.

Ovčarenko za svůj neuvěřitelný kousek dostal Leninův řád a Zlatou hvězdu hrdiny Sovětského svazu.

Zdroj: rbth.com

https://www.securitymagazin.cz/historie/zapomenute-pribehy-pet-sovetskych-superhrdinu-z-nich-meli-naciste-hruzu-1404064147.html

 

Facebook komentáře