Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Operace Barbarossa 22.6.1941

Hodnocení uživatelů:  / 14
NejhoršíNejlepší 

RNDr. Ing. Vladimír Esentier

Včera skončil nejdelší den a dnešní noc je nejkratší v roce. Dnes je tomu už 80 let. I tenkrát vycházelo slunce ve 4 hodiny ráno, ale od 3.15 už svítalo. A právě za úsvitu ve 3.15 začal Blitzkrieg, blesková válka, kdy se třímilionové armádní uskupení nacistického Německa a jeho satelitů dalo do pohybu a překročilo v Polsku tzv. „Molotovovu linii“ a jižní hranice SSSR s Maďarskem a Rumunskem. Boje byly plánovány tak, aby cílů války bylo dosaženo do začátku prosince 1941, jinak se Německo dostane do vážných potíží. Hrozbou byla ruská zima a účinný odpor (nezničení) Rudé armády do konce r. 1941.

  • operace-barbarossa-22-6-1941

Síly Německého tažení byly rozděleny do 3 skupin:

- skupina armád sever (tvořena 9. a 4. armádou) vyrazila z německé oblasti Východního Pruska na hlavním strategickém směru na Leningrad, podporovaná ze severu z Finska finskou armádou

- skupina armád střed (tvořena 6. armádou) vyrazila z území Polska na hlavních strategických směrech na Moskvu, a v součinnosti se skupinou armád jih dobít Kyjev a dále jih SSSR ve směru na ropná pole Baku

- skupina armád jih (tvořena 11. armádou a rumunskou armádou) vyrazila z území Maďarska a Rumunska, částečně obcházela Karpaty a útočila na strategickém směru na jih SSSR.

Němci postupovali z počátku poměrně rychle, za měsíc postoupili o 300-600 km. SSSR měl velké ztráty v letectvu, v bojích se projevila kombinace hrubých nedostatků v zásobování, v organizaci velení a v nedostatečných bojových zkušenostech, což mělo za následek značné ztráty v bojích i zajetí v obklíčení. Ale učili se. Velení se zkonsolidovalo, vojáci v bojových zkušenostech brzo dohnali agresora, vlastenecká bojová morálka byla velmi významná a současně nabíhala výroba v evakuovaných továrnách za Uralem.

Vyhlášení „Velké vlastenecké války“ a heslo „Vše pro frontu“ přinášelo výsledky za cenu obrovského úsilí, ale i nezměrného strádání obyvatelstva napadeného státu v továrnách, v týlu i hrdinství vojáků na frontách.

Obě hrozby pro hitlerovské Německo zmíněné výše, se naplnily. Leningrad odolával v obklíčení, v listopadu 1941 museli Němci poprvé ustoupit z Rostova, ofenzíva u Moskvy je vrhla o téměř 400 km zpět. Nastala ruská zima, potíže v zásobování fronty vzdálené 2000 km se obrátily proti agresorovi.

Tak skončil „Blitzkrieg“. Pro hitlerovce následoval Stalingradský kotel a největší tanková bitva všech dob u Kurska, které definitivně zastavily možnost Německých vojsk převzít iniciativu a následovaly ústupové boje až do kapitulace Německé říše v Berlíně.

Pozn.: Při psaní článku jsem narazil na množství trochu jednostranných informací na internetu, které ale všechny mají společné to, že děj popisují, ale nejdou k podstatě a ke skutečným organizátorům toho strašného válečného masakru (2.WW.) Při té příležitosti bych rád upozornil na skvělou knihu N.V.Starikova: Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina, která poodkrývá temné síly, které stály za objevením Hitlera, jeho vyzvednutí k moci v Německu, jeho financování a financování příprav na válku a její směřování a usměrňování k jedinému cíli, a tím bylo zlomení a zničení těm silám (samozvaných ELIT) se nepodřizujícího Sovětského svazu.

A také plánu následného, už snadného, osvobození SVĚTA od válkou oslabeného zloducha Hitlera právě těmito silami, které vyjdou - jako dosud vždy „s čistýma rukama“. Ale jejich plán svého konečného cíle nedosáhl. Po přečtení se nabízí jistá analogie i s dnešní dobou COVIDOVOU, což je pro přemýšlivého čtenáře velmi inspirující.

zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2021/06/8756-operace-barbarossa-2261941.htm

Facebook komentáře