Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Miroslav Pořízek: Kdo bude další na řadě – Irán, Rusko, Kuba, Venezuela,…?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • valka-afghanistan
V minulém roce jsme byli svědky výrazných politických a společenských změn v řadě zemí. Zejména v severní Africe, kde v rychlém sledu padlo několik do té doby stabilních režimů, se západem pragmaticky spolupracujících, mimo jiné i Lybie nebo Egypt. Tzv. arabské jaro prý údajně proběhlo podobným způsobem jako převrat v roce 1989 u nás.

 

Podobnost se změnami na konci 80. let ve východní Evropě byla skutečně až příliš podezřelá. V rychlém sledu padlo několik víceméně stabilních režimů především v severní Africe. S určitým časovým odstupem se ale nabízí řada otázek. Šlo opravdu o lidové revoluční převraty a to zcela spontánní a z vnějšku nikým neorganizované, jak nás masírují hlavní média?

Nebo je skutečnost jiná? Rychlost, s jakou tyto režimy padly, i jejich časový sled budí mnoho pochybností. Zvláště když si uvědomíme, že změny ve východní Evropě se děly za silné asistence dvou tehdejších hlavních velmocí a jejich tajných služeb. Východní blok se přeci taky nerozpadl jen kvůli nespokojenosti občanů se svými politiky nebo sociálními a ekonomickými podmínkami či omezováním některých občanských práv. Minulý režim u nás rozhodně nepadl jen kvůli nedostatku banánů či pořadníkům na auta. Západ byl nucen hledat v 80. letech pro svou churavějící ekonomiku nutně další trhy, pádem socialistických zemí je získal a plně využil. Nyní západ hospodářsky též již delší dobu silně stagnuje, podobnost se tedy přímo nabízí.

Západ nutně potřebuje nové surovinové zdroje a trhy, pádem režimů v arabských zemí je může z části získat. Jisté je, že tyto změny se nedějí jen silou nespokojenosti občanů v daných zemích, vliv zvenčí je přímo evidentní. Ať už to byla Lybie, Egypt nebo nyní Sýrie, protesty byly a jsou z velké části organizovány z centrál tajných služeb některých západních zemí.

Silný vliv mají i účelově šířené tendenční zprávy hlavními sdělovacími prostředky na západě. Jejich jednostrannost je mnohdy tak viditelná, že jim věří čím dál méně pozorných posluchačů. Ve světle těchto cílených převratů sloužících zejména nadnárodnímu kapitálu a velkým korporacím se nabízí otázka, kdo bude další na řadě. V které zemi můžeme nyní očekávat převrat a změnu režimu? Hovoří se dlouhodobě hlavně o Íránu, záminkou má být jeho prý pro celý svět nebezpečný zbrojní program. Mluví se i o Rusku, kde po nedávných volbách proběhlo několik velkých protestů, pravděpodobně organizovaných také z jiných zemí. Obě země navíc disponují velkými zdroji surovin. Proto obě potřebují zejména v době sílícího tlaku zvenčí silné vedení.

Rusko i Írán je nyní má (jistě je zároveň možno Putina z mnoha důvodů kritizovat, ale silnou osobností určitě je a velké Rusko řídit umí), což je přirozeně trnem v oku údajným bojovníkům za demokracii a lidská práva. Z minulosti, ale i současnosti dobře víme, že lidská práva jsou často jen záminkou, a to velmi průhlednou, v úsilí o změnu režimu ve státech, které odmítají hrát podle not nadnárodního kapitálu.

Celý článek zde: http://berossos.blog.cz

Facebook komentáře