Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Kdo vydělává na amerických válkách

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

Kladli jste si někdy otázku, proč se vleklé ekonomické krize řeší válkami? Proč USA vedou v podstatě nepřetržitou, permanentní válku?

  • kdo-vydelava-na-americkych-valkach

František Matějka nedávno napsal: „Zatímco příjmy zbrojařů kvůli válkám, které vedly západní vlády, stouply v období 2003 až 2010 o 30%, další dva roky klesaly. Afghánistán končí, Sýrie jim neprošla, Arabské jaro je už passé a znovu do Iráku se jim nechce, protože to už by jim nikdo nesežral. No a uměle vyvolaná permanentní válka proti terorismu zjevně nevynáší tak, jak by očekávali.

Politici na celém světě bohatnou ze spolupráce se zbrojařským průmyslem. Nákupy bez výběrových řízení, jejichž důvodem jsou „strategické zájmy“ a potřeba „utajení“, jsou jedním ze základů korupce a provizí. Co čert nechtěl, tržby největších západních výrobců se v roce 2012 snížily o 4,2 %, přičemž rok předtím byl propad dokonce 6,6 %. Prognózy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru očekávají podobné výsledky i za rok 2013. Komu z přední stovky ty tržby klesly? Na prvním místě byly USA, následované Kanadou a většinou zemí západní Evropy. Řešení? Buď nový válečný konflikt, nebo alespoň strašení konfliktem proto, aby se mohlo začít znovu zbrojit. A tak tu máme krizi na Ukrajině, která má podle západních politiků už prý dokonce světový vojenský přesah, a k němu zlé Rusko, které „ohrožuje světový mír“.

Ve svém zakončovacím projevu z roku 1961 varoval prezident Dwight Eisenhower před nastupujícím vojensko-průmyslovým komplexem. V současnosti je však zbrojní průmysl, před kterým Eisenhower varoval, pouze jednou stranou rovnice. Civilní firmy jako FedEx a PepsiCo jsou páteří něčeho, co bychom mohli nazvat vojensko-korporátním komplexem nevojenských společností, které umožňují Pentagonu fungovat, válčit a okupovat cizí země.

Zatímco je věnována velká pozornost známým zbrojařským firmám, desítky tisíc firem vyrábějících například zubní pasty a šampóny, ale i místní restaurace po celých Spojených státech amerických, zásobují americké Ministerstvo obrany výrobky každodenní potřeby a pořádně na tom vydělávají.

V roce 2001 se obří dodavatelé a výrobci zbraní Lockheed Martin, Boeing a Northrop Grumman umístili na prvním, druhém a pátém místě v objemu zakázek pro Ministerstvo obrany v objemech 14,7, 13,3 a 5,2 miliard dolarů. V roce 2012 se zakázky společnosti Lockheed Martin oproti úrovni před útoky na New York a Washington téměř zdvojnásobily a dosáhly 28 miliard dolarů, zatímco Boeing poskočil na 19 miliard a společnost Northrop Grumman si udržel páté místo, se zakázkami v hodnotě 12,8 miliard dolarů.

Současné americké války znamenaly pro zmíněné společnosti doslova zlatý důl. Cena akcií společnosti Lockheed Martin byla 10. září 2001 38,32 dolarů, zatímco v roce 2012 je to 70 dolarů. V roce 2001 činil celkový prodej 24 miliard, minulý rok to bylo již přes 46 miliard. Podobně se také čtyřikrát zvýšil čistý zisk společnosti Northrop Grumman. Současně je ale třeba dodat, že v podobě těchto tří firem se stále jedná pouze o část obrovských financí, které byly utraceny po roce 11. září 2001.

Jak vydělávají na válkách nevojenské společnosti? Příklad .

1. BP

Ropný gigant, patrně nejznámější nehodou v Mexickém zálivu, při které uniklo obrovské množství surové ropy, je také vytrvalým dodavatelem americké armády. V roce 2001 činily jeho dodávky pro armádu 357 milionů dolarů, v minulém roce to však byla již jedna miliarda a není třeba dlouze pátrat po příčinách. Americká armáda spálí přibližně 83 litrů nafty na jednoho vojáka a den v Afganistánu, což činí více jak 100 000 dolarů na osobu ročně.

2. FedEx

Známý dopravce se službou doručení do druhého dne byl před útoky na USA oceňován ve výši 40 dolarů za akcii. Na konci roku 2001 získal obrovský kontrakt s armádou ve výši 211 milionů dolarů a v roce 2010 uzavřela společnost smlouvy již na 1,4 miliardy a letos cena akcie dosáhla 80 dolarů. Čilý obchod zahrnoval i smlouvu v hodnotě 182 milionů uzavřenou v září 2010 na balení a zasílání čerstvého ovoce a zeleniny na zámořské americké základny a společnou dohodu s dalšími dopravci (United Parcel Service a Polar Air Cargo) s dobou plnění pět let a hodnotou 853 milionů.

3. Dell

Tento výrobce stolních a cestovních počítačů udržuje s armádou dlouhodobé svazky. V roce 2001 obchodoval s vojáky v objemu 65 milionů a v roce 2009 toto číslo poskočilo na 731 milionů a za poslední desetiletí tak dosáhly kontrakty výše 4,3 miliardy dolarů.

4. Kraft

Jeden z největších potravinových koncernů světa v zastoupení hlavě v USA. Oproti roku 2001 se jeho smlouvy s armádními činiteli v porovnání s rokem 2010 více jak zdvojnásobily.

5. Pepsi

V jednu dobu proslula reklamou se sloganem, že je „volbou nové generace – choice of a new generation“. Nyní je však spíše velkou volbou Pentagonu. Rok 2010 představoval pro výrobce nápojů smlouvy v objemu 217 milionů, zatímco v roce 2001 to bylo přibližně 61 milionů. Začátkem letošního roku společnost uzavřela dohodu s pozemním vojskem, loďstvem, letectvem a námořní pěchotou o dodávkách nápojů. Coca-Cola však nezůstává pozadu a čile navazuje obchodní spolupráci.

Mezi další dlouhodobé dodavatele americké armády patří výrobci pneumatik Goodrich a Goodyear, ropné kolosy Shell a Exxon Mobil, potravinoví výrobci Nestle, General Mills, Tyson, ConAgra a Campbell's Soup (proslulá u nás díky slovenskému umělci Andymu Warholovi, pozn. redakce) a technologické firmy AT&T, Oracle, Sony a Verizon.

Většina Američanů si nikdy nic nekoupí přímo od společností Lockheed Martin, Boeing nebo Northrop Grumman, ale hodně jich utrácí peníze za zubní pasty společnosti Procter & Gamble, cereálie Cheerios od General Mills, PlayStation 3 (Sony) nebo platí za mobilní služby společnostem AT&T nebo Verizon – z nichž jsou všichni velkými dodavateli armády. Na druhé straně planety byly velké části Afgánců a Iráčanů zničeny jejich domovy a zabiti příbuzní v přímé souvislosti se snahou těchto a dalších členů vojensko-korporátního komplexu.

Budeme-li uvažovat pouze variantu středního růstu nákladů na obranu, množství firem toužících po bezpečné zátoce výplatních pásek armády bude jistě stoupat. S tím bude docházet k další militarizaci civilní ekonomiky skrytými korporacemi, které vydělávají na stavu permanentní války, zatímco americká veřejnost nebude mnoho vědět o jejich roli ve vojensko-korporátním komplexu a amerických válkách v zámoří.

Toto je onen homogenní šedivý svět trhu, a nepokoušejte se vyvrátit jeho logiku – rozdupou vás.

Jedno z možných řešení krize je válka.

Nelidské řešení, které zvolil svět po krizi v roce 1929. Sociální napětí dostává podobu boje o život, ekonomická stagnace je motivována válečnou výrobou, skuteční viníci zmizí pod nánosem nové nevraživosti. Válečné ruiny stimulují ekonomickou obnovu. Cena je však obrovská a není třeba vysvětlovat, že toto řešení si v jaderném věku přejí jenom šílenci. Bohužel je nutno připustit, že také ti zastávají vysoké a odpovědné funkce.

Orwell předpověděl, že nový řád přijde s heslem „Válka je mír“.

Dnes je toto heslo aktuální. Není snad pravdou, že vývoz demokracie a svobody se děje pod záštitou tzv. humanitárního bombardování?

http://www.zahady-zdravi.cz/zahady/ostatni/utajovana-pravda-velke-korporace-vydelavaji-nejvice-penez-na-americkych-valkach-12

Facebook komentáře