Umělá inteligence v zajetí politických narativů: případ Západní zdi

Dnes, více než kdy dříve, vstupuje do tohoto prostoru nový arbitr „pravdy“ – umělá inteligence. Namísto toho, aby sloužila jako neutrální nástroj svobodného bádání, často odhaluje svou podřízenost kurátorské ideologii. V tomto světle analyzujme jeden z klíčových symbolických prvků sionistické mytologie: Západní zeď v Jeruzalémě, známou též jako Zeď nářků.

Semeno sváru: Archeologie jako ideologická fronta

Ustálený narativ tvrdí, že Západní zeď je posledním pozůstatkem Druhého chrámu, a tudíž posvátným místem židovské víry. Avšak faktické archeologické interpretace – opřené o díla Josepha Flavia, vykopávky Benjamina Mazara a analýzy Kathleen Kenyonové – naznačují, že se jedná spíše o pozůstatek římské vojenské pevnosti Antonia, nikoliv chrámu samotného, jenž byl situován jižněji, v oblasti zvané Město Davidovo.

Tato interpretace je pro současný politický projekt sionismu potenciálně destruktivní, neboť zpochybňuje samotné jádro eschatologického nároku na město Jeruzalém a tím i morální oprávnění k okupaci a násilí.

AI jako arbitrážní filtr

V tomto bodě se do hry dostává umělá inteligence. Rozdíly ve způsobu, jakým jednotlivé jazykové modely AI přistupují k této kontroverzi, jsou výmluvné:

Deepseek přináší obsáhlou odpověď, která otevřeně uvádí, že Zeď nářků je spíše součástí římské fortifikace než židovského chrámového komplexu. Uvádí i konkrétní archeologické nálezy, včetně římských nápisů a důkazů o přítomnosti legií.

ChatGPT je zdrženlivější, nicméně připouští existenci sporu a poukazuje na jeho metapolitické důsledky, což je pozoruhodné.

Gemini, Claude a Meta naopak jednoznačně hájí oficiální sionistický narativ a zcela odmítají alternativní výklady, čímž se stávají instrumenty ideologické reprodukce, nikoliv svobodného zkoumání.

Teologicko-politický rozměr: mesianismus jako zbraň

Závažnost tohoto narativního zkreslení není pouze akademická. Sionistický mesianismus operuje s představou třetího chrámu, příchodu mesiáše a „konečného naplnění“ biblických proroctví. Důkazem tohoto vývoje je například převoz pěti červených telat z Texasu do Izraele v září roku 2022, který měl sloužit k odvolaným obětním rituálům v letošním měsíci Nisan (březen/duben). Tento akt není folklórem – je politickým manifestem a spouštěčem aktuálně kulminujícího konfliktu sahajícího zpět do období římského satrapy, emoritského krále Judska, Heroda.

Pod záminkou „náboženského obrození“ se tak formuje ideologický rámec pro mobilizaci populace k válečným zločinům, maskovaných jako svaté mise. Náboženské vize jsou tu využívány jako narativní doping k dehumanizaci obětí a imunizaci společnosti vůči morální odpovědnosti.

AI jako nástroj epistemologického podřízení

Případ Západní zdi v Jeruzalémě není izolovaným incidentem. Ukazuje, že umělá inteligence není pasivním zrcadlem světa, ale aktivním kurátorem reality. Filtry, které řídí její odpovědi, nejsou neutrální - jsou politické, ideologické a programově účelové.

V tomto smyslu je AI dvojsečným mečem: může být nástrojem osvobození nebo nástrojem kognitivního podmanění.

Ve světě, kde algoritmus definuje, co je "pravda", je největším nebezpečím nikoliv apokalyptická destrukce lidstva, ale jeho epistemologické zotročení – tiché, neviditelné, avšak absolutní.

A právě proto je kritické myšlení, svobodný výzkum a odpor vůči narativní hegemonii dnes nejen akademickým závazkem, ale existenční nutností.