PROČ MUSLIMOVÉ TAK RÁDI ZNÁSILŇUJÍ EVROPANKY?

Nařízení a vztahy mezi muži a ženami se přetavily do islámského práva šaría ze základní náboženské literatury, kterou je Korán a hadísy, tedy zaznamenány skutky a výroky zakladatele islámu Mohameda. Z několika veršů Koránu vyplývá, že postavení ženy ve srovnání s mužem je nerovné. Mnozí muslimové se tedy podle toho se zařídili.

Tato situace dává muži pocit, že má nad ženou moc. Že si v podstatě může dělat, co chce. Hovoříme o standardním arabském, případně muslimském muži, který se řídí náboženskými nařízeními resp. texty, a některými doslovně. Berouce v úvahu úroveň vzdělání a od toho se odvíjející schopnost myšlení a jednání i ve vztahu k ženě napříč celým arabsko-islámským světem musíme si uvědomit, že takových mužů je stále hodně. To má za následek většinové vnímání postavení ženy tak, jak jsme si popsali.

Dobře je to vidět na současném dění v Evropě. Evropské špičky a mnozí aktivisté, kteří se řídí evropskými hodnotami, marně, naivně nebo z jiných důvodů očekávají, že tytéž hodnoty budou ve stejné intenzitě uznávat i národy Blízkého východu a Afriky. Přistěhovalci a uprchlíci se budou chovat pouze tak, jak umí a podle toho, co mají zaseto v duši. Myslet si, že když se naučí evropský jazyk, změní se jejich mentalita, je nerealistické.

Vezměme si na mušku vraždy "ze cti". Jde o názorný příklad vztahu muže k ženě, který poukazuje na majetnický a mimořádně tradicionalistických přístup. Úkladná vražda mladé ženy je spáchána v rámci rodiny. Za to, že se podívala na cizího muže, že s ním komunikovala, zda v málo početných případech, že s ním měla sexuální styk.

Za jedno z hlavních poskvrněni se právě počítá vztah muže a ženy vybočující z řady společensky stanovených pravidel. A vskutku, když nastane podezření z takové eventuality, existuje nepsané právo mužského člena rodiny odčinit toto poskvrnění prolitím krve. Otec zabije dceru, bratr sestru. Nejlépe vlastní rukou.On rozhoduje o jejím životě a smrti. Presumpce neviny je zde bezpředmětná.

Když se našinec snaží pochopit takové pohnutky, pochodí asi těžko. Totiž ve společnosti a kultuře, ve které se pohybujeme, je takový přístup téměř pro všechny něco nepředstavitelného. Přitom se divíme, že to někdo může udělat, a navíc v rámci vlastní rodiny! Jaký má otec vztah ke své dceři, když ji dokáže bezcitně zabít? Kromě samotných pachatelů má tento primitivní zvyk četné přívržence. Strach o život je jedním z důvodů, proč se ženy bojí rozhodovat o svém vlastním životě.

Jenže s těmito zločiny vůči ženám se pokračuje nejen na území, kde se začaly provádět, ale přenesly se všude tam, kam se jejich nositelé dostali. I v Německu, kde žije již třetí generace Turků, se tato vražda občas vyskytne. Přestože cizí prostředí na jedné straně může inspirovat a motivovat posouvat se myšlením dopředu, na druhé straně se stává, že způsobí zcela opačný efekt. Člověk se do sebe uzavře a vše cizí vnímá jako nepřátelské. Takový jedinec si v cizím prostředí neumí najít autoritu, o kterou by se opřel. Autoritu takového charakteru, jakou znal ve svém domovském prostředí, tj. náboženskou nebo vojenskou, která mu jasně definuje směr.

Neschopnost najít si autoritu a příliš široká paleta svobodného myšlení, když je člověk zvyklý víceméně pouze na jednu možnost, mají za následek sklony k -ismům. K radikalismu, fundamentalismu, extremismu, terorismu ... Neschopnost pochopit jiné hodnoty, neschopnost dokázat přijmout širší prostor svobody produkuje i takové zločiny jako zmíněné vraždy. To znamená, že jedinec, který je schopen takový zločin provést, se neřídí zákony země, která ho přijala, protože je uznat nechce nebo je uznávat ani nedokáže.

Manželka je v muslimském světě jakoby chráněnou oblastí konkrétního muže. Faktem zůstává, že nejeden manžel zastrašuje manželku tím, že mu musí vyhovět kdykoliv, když on má chuť na sex. Poskytnout uspokojení muži je ženina nábožensko-manželská povinnost, i kdyby měla odejít od sporáku, jak říká jeden ze známých hadís. V jiném od al-Buchárího se zase uvádí, že pokud žena odmítne svého muže, stráví celou noc v hněvu a andělé ji budou proklínat. Další hadís vztahující se k sexu říká, že všechny druhy sportů jsou ztělesněním zla kromě tří: 1. jezdit na koni, 2. střílet z luku a 3. vylézt na manželku. Je třeba si uvědomit, že taková literatura existuje a využívá se, v některých případech jako dogma.

Tím, že se v této kultuře vyčleňuje sex s manželkou, která je muslimka, nebo sex s otrokyní, na kterou má muslim právo, vzniká prostor na to, jak se vnímá sex s jinou ženou, která není ani muslimka, ani otrokyně. V Africe se v posledních letech znásilnění začalo využívat jako válečná zbraň.Uplatňuje se jako největší zneuctění, kterým se muž dokáže na ženě vybije. Navíc pokud část islámské společnosti, byť procentně menší, vyrůstá v doslovné aplikaci náboženských textů, které prostor pro uvedené vysvětlení poskytují, pak se ani násilí násilím nazývat nemusí a znásilnění jako termín ani nemusí existovat.

Podle interpretace radikálních islámských učenců znásilnění manželky nemusí být znásilněním, neboť manželský sex chce Bůh. Znásilnění otrokyně znásilněním není, neboť otrokyně nepožívá status rovnocenného člověka srovnatelného s muslimkou. Jiná žena, cizinka a nemuslimky dokonce ani nemusí být považovány za plnohodnotnou lidskou bytost, a proto znásilnění ani nenabude právní podstatu znásilnění. Abychom však neházeli důvody násilí pouze na muže, je třeba říci, že existují ženy, co násilí samy podporují. Například tím, že mnohé jsou přesvědčenými zastánkyní ženské obřízky. Ani nevědí, že tím ničí ženu a dávají ji do područí muži celou její bytostí fyzicky, mentálně a emocionálně a jak tím nahrávají egu mužů.

Cizinka v mnoha případech není muslimkou. To znamená, že podle fundamentální interpretace nepatří k váženým a ctnostně vnímaným ženám islámské obce. Nejjednodušším vysvětlením pak pro radikála zůstane, že ctnost připisována muslimkám se na cizinku nevztahuje. Jelikož prostoduchý nebo dogmaty řízený muslim přinejmenším tuší, kde je hranice toho, co si ve vztahu k ženě dovolit může a co ne, v případě cizinky se pro něj stírá. Nabude dojmu, že si může vynutit cokoliv a podle vlastních nastavení, že má na to i právo, neboť nejde o plnohodnotnou ženu není muslimka.

Častá představa arabského a muslimského muže o sexuálních vztazích mimo území islámské obce nabývá rozměr nevázanosti, rozpustilosti až perverzity. Když se spojí s hodnotovým systémem ve vazbě muž versus žena, stanoveným islámem, který má muž v sobě hluboce zakořeněný, logicky si ji přenese i do jiného prostředí. Pak dochází k situacím jako na Silvestra v Kolíně na Rýnem, potom dochází k tolika dalším případům znásilnění evropských žen muslimskými imigranty přímo tady u nás v Evropě. Jsme pro ně, tedy hlavně naše ženy, jen podřadná zvěř, se kterou si mohou dělat co chtějí. To mají v hlavách, s tím nás přicházejí do Evropy "obohacovat".