Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Není exodus, jako exodus

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • taksin-sinaavaatra
Odchod z vlasti, nebo i nucené přesídlení v jejím rámci (to poslední připomínám kvůli konci Uribeho osmiletého prezidentství v Kolumbii), je pro většinu migrantů, ať iráckých nebo iberoamerických, tragédií.

Snad jen jeden současný exulant si ve svém postavení nestýská. Je jím thajský multimiliardář a bývalý premiér i bývalý majitel fotbalového klubu Manchester City Taksín Šinawatra. V královském Thajsku byl svržen, nebo spíše vyhnán z funkce premiéra v roce 2006. V letech 2006-8 o něm bylo v Evropě méně slyšet, protože vykonával funkci ekonomického poradce kambodžského předsedy vlády (a kdysi nakrátko i Rudého Khmera) Hun Sena. Teprve rok 2008 znamenal jeho cestu na slavnostní zahájení OH do Pekingu, kterou ještě vykonal se svým „déčkovým", neboli diplomatickým pasem thajského království. V Pekingu se těm, kteří ho podmínečně pustili, ovšem i svým příznivcům doma, ztratil.

Světové agentury jen postupně přinášely zprávy, co kde zařizuje: hráčské licence v Africe, obchodování se zlatem v Ugandě či v Papui Nové Guineji. Pas království mu byl zrušen k 7. prosinci 2009. V té době už ale Takki Sinegra, jak si nechává  dnes úředně říkat, pobývá v Ugandě, a novinářům kampalského listu The Observer tvrdí, že obchoduje s desítkou zlatých dolů (pro přesnost, nejsou v Ugandě, ale v sousedním Kongu, v provincii Severní Kiwu). Hlavně ale rozjíždí mazanou věc, totiž loterii Go Lotto, v níž samozřejmě zcela náhodou vyhrávají i ugandští politikové, a blíží se tak tombolovému skóre hejtmanů jisté oranžové strany v srdci Evropy.

Tam i tady jsou ceny věcné, v Ugandě, která si vozy VW nemontuje, se rozdávají (pardon, vyhrávají) terénní auta Toyota. Není divu, že Taksín je najednou Takki, zatykače na něj nemohou a on tráví poklidné dny s rodinou v Dubaji, kde konžské zlato zpravidla končívá. Jenže, obchod s touto komoditou a diamanty ze Sierra Leone není ničím, čím by se na hranicích mohl chlubit, a tak v únoru 2009 cestuje do Managuy, kde ho během jednoho dne Daniel Ortega jmenuje „nikaraguyským velvyslancem se zvláštním posláním", předává mu diplomatický pas a po několika desítkách minut se s ním loučí. Diplomatický pas je diplomatický pas, a tak v Nikaraguji kupodivu „business" nerozjíždí.

Uvědomuje si ale, že v exilu je s ním žena a dospělé děti, a ti „výhody" nesdílejí. Proto zamíří do Podgorice za Milanem Ročenem, ministrem zahraničí Černé Hory, vyjeví mu své přání - jako diplomat diplomatovi - investovat do turistiky, konkrétně do koupě ostrova Sveti Nikola za bratru 21 milionů. Z ministerstva zahraničí je pak odvezen do vládní vily Miločer u Budvy, kde se za ním druhého dne zastavil Ročen a předal mu štůsek černohorských pasů, které z něj a jeho rodiny dělají Evropany balkánského původu. Jak dotěrným novinářům Radiotelevizije Srbije o několik dnů později ministr zahraničí řekne, Šinawatra AKA Shinegra „je osoba od posebnog interesa za Crnu Goru", osoba zvláštního významu pro tuto malou a teprve čtyři roky samostatnou balkánskou zemi.

Černá Hora přirozeně uděluje státní občanství výběrově, po deseti letech pobytu, při znalosti jazyka a naprosté ekonomické soběstačnosti. Nový občan, bydlící ve vládní vile a zpravidla večeřící ve starém přístavu v Budvě, tím posledním oplývá. Jeho majetek byl kdysi odhadován na 60 miliard bahtů, což je kolem pěti miliard amerických dolarů. Když se jednou v soukromém tryskáči letícím z Dubaje do Tivatu zamýšlel nad současností, smutně konstatoval, že dnes už mu přátelé nechávají vydělat jen několik set milionů dolarů ročně. Věřte, že Šinawatru, či ať se bude jmenovat jakkoli, čeká jen světlá budoucnost. Scházejí mu jen dobří rádci. Věděl by totiž, že Lotyši nabídli ve veřejné petici jinému majiteli britského fotbalového klubu, totiž Romanu Abramovičovi, aby si je - i s celým Lotyšskem - koupil. A čerta se starají o morální profil možného kupce. Dokud bude bída politiky nám i ostatním předvádět politiku bídy, Abramovičové, Krejčířové i Šinawatrové budou mít ráj už tady na zemi. Na rozdíl od nocí, hladem a žízní znavených iráckých dětí, jejichž rodiče se z posledních sil plíží kolem checkpointů ve své vlasti, věříce, že hůře už snad ani v pekle být nemůže.

 

Facebook komentáře