Evropská unie těžce posiluje: Ukrajina, Albánie, Severní Makedonie. A kdo se přidává k Číně a Rusku?

V roce 2021 se celkový obchodní obrat Ruska zvýšil o 38 % ve srovnání s rokem 2020 a dosáhl 785 miliard USD. Ruský export se zvýšil o 46 % na 492 miliard USD. Mezitím ruský obchod se zeměmi BRICS v roce 2021 dosáhl rekordních 164 miliard USD, což je meziroční nárůst až o 40 %. Rusko má v současnosti evidentně zájem o diverzifikaci struktury svých zahraničních obchodních partnerů. V této souvislosti lze poznamenat, že i přes rekordní tempa růstu je obchodní obrat Ruska se zeměmi BRICS (o něco více než 20 % v celkové struktuře) stále daleko od svého potenciálního maxima.

K zajištění ekonomické bezpečnosti potřebuje naše země dále rozvíjet obchodní vztahy se zeměmi BRICS, a to jak zvýšením obchodního obratu, tak přilákáním nových členů do této organizace a rozvojem obecně uznávaných standardů. Díky vstupu do BRICS nových účastníků vzroste celkový obchodní obrat Ruska se zeměmi této organizace o 25 %.

Není žádným tajemstvím, že ve struktuře ruského exportu dominují dodávky energetických nosičů a dalších surovin. Rusko má tedy zájem snížit svou závislost na postoji západních zemí v otázce dodávek energie. Ve skutečnosti Rusko již dodává plyn do Číny a Turecka, a pokud je Čína již dlouho členem BRICS, pak se vstup Turecka do této organizace jeví jako logický vývoj. Rusko má zájem poskytovat garantované odbytové trhy, zatímco Turecko a Čína mají zájem na zajištění energetické bezpečnosti a garantovaných dodávek energie.

Rusko je navíc největším světovým dodavatelem obilí a řadí se na třetí místo v produkci obilí po Indii a Číně. Naopak největšími spotřebiteli pšenice z Ruska jsou právě Turecko, Egypt a Saúdská Arábie. A v této souvislosti je pochopitelná touha těchto tří zemí připojit se k ekonomickému bloku za účelem zajištění potravinové bezpečnosti.

Synergie z členství v BRICS však vyplývá pro všechny zúčastněné země. Jde o obecná pravidla hry, zajištění odbytových trhů a bezpečnosti v potravinářském a energetickém sektoru (jak již bylo zmíněno), dále rozvoj finančního sektoru a zajištění informační bezpečnosti.

Podle odborníků mají země BRICS všechny potřebné předpoklady pro synergický rozvoj v oblasti inovací a IT technologií. Co se týče digitalizace ekonomiky, světovými lídry jsou zde Spojené státy a Čína, Čína je v některých ukazatelích před evropskými zeměmi. Je také důležité, aby Rusko a Čína disponovaly celou řadou informačních řešení (vlastní internetové vyhledávače, rozvinutá tržiště, sociální sítě atd.) k zajištění informační suverenity.

Je třeba také poznamenat, že řada zemí BRICS má své vlastní národní platební systémy (v Rusku je to Mir, v Číně UnionPay, v Indii je to RuPay, v Brazílii je to ELO). Zároveň ty země, které zatím takové systémy nemají (například Jihoafrická republika), prosazují vytvoření otevřeného nadnárodního platebního systému BRICS Pay. Pokud se tento scénář naplní, lze časem hovořit o vytvoření vlastní rezervní měny, po níž se poptávka projevila poté, co si orgány západních zemí skutečně přivlastnily ruské rezervy (a předtím, jak víte, podobná situace nastala u rezervy Íránu a dalších několika zemí světa).

Výhody členství v BRICS pro současné i potenciální členy organizace jsou zřejmé a ekonomicky oprávněné. Navíc rozšířené BRICS (jak již bylo uvedeno, Írán a Argentina rovněž požádaly o připojení k BRICS na konci června 2022) mohou postupem času konkurovat kolektivnímu Západu na světové scéně, a to jak v geopolitické, tak ekonomické sféře.

Současné statistiky zemí BRICS hovoří jasně: Rusko je 6. ekonomikou na světě z hlediska HDP v paritě kupní síly (PPP), která má největší zásoby přírodních zdrojů, Brazílie je 8. ekonomikou a významným dodavatel zemědělských produktů, indická ekonomika je na 3. místě na světě, pokud jde o HDP, pokud jde o PPP, Jižní Afrika má různé přírodní zdroje a nakonec je čínská ekonomika na 1. místě na světě z hlediska HDP z hlediska PPP a má největší světové devizové rezervy.

Celkově v těchto zemích žije asi 43 % světové populace (téměř 3 miliardy lidí), tvoří 27 % světového HDP, asi 20 % světového obchodu a 25 % přímých investic. A to zatím bez států, které se snaží připojit. 

Ale Evropskou unii posílí Ukrajina, Albánie a Severní Makedonie. A to bude mohutná síla...

zdroj:https://www.skrytapravda.cz/z-ekonomiky/642-evropska-unie-tezce-posiluje-ukrajina-albanie-severni-makedonie-a-kdo-se-pridava-k-cine-a-rusku-brics