Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Putin ukazuje Bruselu, jaké argumenty platí na Turecko

Hodnocení uživatelů:  / 10
NejhoršíNejlepší 

Ruský prezident Vladimír Putin v pondělí 12. 4. 2021 nařídil s platností ode dneška přerušit až do 1. 6. 2021 charterové letecké spojení s Tureckem. Ruské Ministerstvo dopravy podle agentury RIA-Novosti oznámilo, že k evakuaci turistů, kteří se nyní nachází na turecké území, budou vypraveny zvláštní lety. "Ruským touroperátorům se doporučuje, aby v těchto termínech přestali prodávat zájezdy do Turecka,“ uvádí dále prezidentský výnos. Ruská vláda prozatím nechá mezi oběma zeměmi létat pouze pravidelné lety.

  • putin-ukazuje-bruselu-jake-argumenty-plati-na-turecko
  • putin-ukazuje-bruselu-jake-argumenty-plati-na-turecko
  • putin-ukazuje-bruselu-jake-argumenty-plati-na-turecko
 
Jako oficiální důvod uvedl Kreml zhoršení epidemiologické situace. V Turecku je v poslední době evidováno každý den více než 50 tisíc nových infekcí koronaviru. Ruská agentura však Putinovo rozhodnutí dává do souvislosti s návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který během víkendu při návštěvě v Ankaře jednal s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem o dalších dodávkách tureckých těžkých zbraní na Ukrajinu. Zelenský při jednání projevil zájem o další nákup tureckých dronů Bayraktar. Právě tímto strojem byl 2. 4. 2021 při leteckém útoku na civilní cíle v obci Oleksandrivska zavražděn pětiletých chlapec Vladislav Dmitrijev.
 
Oba diktátoři spolu diskutovali i možnost většího zapojení turecké armády a spřátelených džihádistů, které financuje turecká tajná služba MIT, do bojů na Donbase. Turecké drony sehrály klíčovou roli i při loňské ázerbajdžánské agresi proti arménské provinicii Arcach, u nás známé též pod názvem Náhorní Karabach. Napadení Arcachu se rovněž účastnily turecké vojenské jednotky a džihádisté, které jako žoldnéře do války vyslalo Turecko.
 
Zastavením turistických letů do Turecka ruský prezident zasadil Turkům citelnou ránu v ekonomické oblasti. Ruští výletníci se na celkovém objemu tureckého obratu v turistice podílí téměř třetinou. Zastavení cest ruských turistů výrazně zkomplikuje již tak problematickou ekonomickou situaci Turecka. Země čelí v důsledku velkých výdajů na válečné výboje do okolních zemí vysoké inflaci a poklesu směnného kurzu své měny turecké liry.
 
Inflace v Turecku podle webu Business Insider od podzimu vystoupala na 16%. Turecký diktátor Erdogan se pokusil situaci neúspěšně řešit tím, že koncem března odvolal z funkce guvernéra centrální banky Naciho Agbala a nahradil jej svým bývalým poradcem Sahapem Kavciogluem. Jde o čtvrtou výměnu šéfa centrální banky během doby, kdy je v čele státu Erdogan. Odvolaný guvernér se od podzimu pokoušel řešit vysokou inflaci pomocí zvýšení základních úrokových sazeb. Na chvíli se mu podařilo situaci na finančních trzích stabilizovat. Po zhoršení situace na Ukrajině a prosáknutí informací o tureckém zapojení do konfliktu na Donbase však opět došlo k poklesu kurzu turecké liry.
 
Většina tureckých firem je při svém úvěrování závislá na penězích od bank z cizích zemí. Oslabení kurzu liry jim tedy dramaticky zdražuje náklady na splátky a úroky. Firmy nemají jinou možnost, než tyto zvýšené náklady přenášet do cen pro konečné spotřebitele. Což způsobuje růst inflace. Výměna šéfa centrální banky však turecké měně vůbec nepomohla. Po oznámeném snížení základní úrokové sazby začali vkladatelé stahovat své peníze z tureckých bank a po směně do jiné měny je umísťovat do vkladů v zahraničí. Za 2 týdny úřadování nového guvernéra turecké centrální banky střadatelé vyvezli do zahraničí vklady za 1,9 miliard dolarů. Kurs turecké měny kvůli tomu přešel podle Business Insideru do „volného pádu“. Vůči dolaru turecká lira ztratila za 2 týdny 20% své hodnoty.
 
Přerušení charterových letů do Turecka je tedy od Ruska dobře mířenou ranou do oslabeného místa. Pokud by se k sankcím proti Turecku přidala i EU, mohlo by to vést až k ekonomickému zničení Erdoganova režimu. Turecko po celou dobu vlády současného diktátora systematicky vojensky napadá své sousedy a mezi nimi i 2 členské státy EU – Řecko a Kypr. Kromě toho se loni pokusilo násilím protlačit přes řecké hranice do EU statisíce nelegálních migrantů. Ani v jednom z těchto případů se orgány EU nezmohly na účinnou obranu svých členů alespoň formou účinných ekonomických sankcí.
 
Po turecké invazi do kurdské provincie Rojava v severní Sýrii i po tureckou armádou a policí organizovaném pokusu natlačit do EU přes řeckou hranici statisíce nelegálních migrantů – včetně vrahů z Islámského státu – jsem jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europsolanci zvolení v ČR za SPD, navrhoval, aby EU zastavila všechny platby z rozpočtu EU do Turecka a zavedla embargo na obchodování se zbraněmi. Při opakovaných krádežích plynu v pobřežních vodách Řecka a Kypru, které prováděly turecké těžební lodě s krytím bojových fregat tureckého námořnictva naše frakce navrhovala pozastavit celní unii EU – Turecko. Všechny naše návrhy však odmítla probruselská většina.
 
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell na naše návrhy vždy reagoval záporně s prohlášením, že „Turecko je důležitým obchodním partnerem EU“. Kvůli celní unii totiž nadnárodní korporace ruší pracovní místa v členských státech EU a přesouvají výrobu do Turecka, odkud pak dováží do EU komponenty a hotové výrobky. Tím poškozují ekonomiku evropských zemí a Turecku pomáhají získávat peníze na financování jeho válečných výbojů včetně útoků proti členským zemí EU. Vedení EU je však zcela pod vlivem těchto nadnárodních korporací a raději obětuje pracovní místa občanů členských států EU a bezpečnost svých členských zemí.
 
Diktátor Erdogan to dobře ví a proto si mohl klidně dovolit zacházet při návštěvě vedení EU v Ankaře s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jako s méněcennou bytostí. Fotografovali se s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, sedíce v křeslech, zatímco předsedkyni Komise odsunuli stranou na vzdálený gauč. V západních médiích se proti tomu rozpoutala vlna ostrých článků, které však zcela ignorují fakt, že tento přístup k ženám je základním prvkem islámu, jenž je vládnoucí ideologií v Turecku.
 
I přes tento incident však vedení EU nadále s Erdoganem jednalo o rozšíření celní unie. Jednalo by s ním o tom, zřejmě asi i kdyby turecký prezident oběma europapalášům na letišti na uvítanou na hlavu vylil nočník. Rozšíření celní unie je totiž v zájmu nadnárodních korporací, jejichž ramenem Brusel je.
 
Návrh na uvalení sankcí proti Turecku zřejmě budeme muset předkládat na plénu europarlamentu znovu 26. 4. 2021. Poté, kdy Turecko po skandálním průběhu návštěvy vedení EU obdrželo další platbu „migračního výpalného“, opět zvýšeného tentokrát až na 10 miliard eur, včera turecký prezident Recep Erdogan těsně před jednáním s Řeckem a Kyprem pohrozil další tureckou vojenskou invazí na Kypr.
 
Dnes mají začít přímé rozhovory mezi řeckým ministrem zahraničí Nikosem Dendiasem a jeho tureckým protějškem Mevlutem Cavusogluem. Jejich cílem má být mírové řešení sporů o ložiska plynu pod mořským dnem. Řecký web greekreporter.com citoval Erdoganovo prohlášení podle nějž jsou turecké fregaty připraveny vyplout k vylodění na Kypru pokud Turecko nezíská pro svůj severokyperský protektorát ložiska plynu.
 
Přístup Evropské komise je v ostrém kontrastu s přístupem Ruska, které brání zájmy svých občanů a firem, ale snaží se také zamezit další eskalaci bojů na Donbasu, při nichž by umírali Rusové s občanstvím Doněcké a Luhanské lidové republiky. Ekonomická rána tureckému hospodářství sice nezastaví schopnost Turecka vyvážet zbraně nebo vysílat do zahraničí své vojáky.
 
Pořádně je však zkomplikuje. Lekci v tom, jak je třeba jednat s nebezpečným agresorem, předvedl světu loni ruský prezident Putin, když Erdogana nechal na zahájení společného jednání čekat v místnosti vyzdobené portréty ruských generálů, kteří v minulosti porazili tureckou armádu. Video s nervózním tureckým prezidentem prohlížejícím si obrazy ruských vojevůdců (obrázek 2) obletělo na internetu svět. Stejně jako letos karikatura předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové předvádějící pro potěchu tureckého diktátora břišní tanec.

Facebook komentáře