Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Myšlenky z podhradí

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
Zatímco celkový význam smlouvy START pro svět ukáže až budoucnost a dobrá vůle obou mocností její text dodržovat, už dnes lze přinést pár připomínek vůči nám, coby hostitelské zemi. V době, kdy se na Pražském hradě schylovalo k podpisu, vyrazily totiž z podhradí gejzíry mouder. Ty vcelku úsměvné protestovaly proti tomu, že se kvůli smlouvě ucpe beztak už každodenně ucpaná pražská doprava, ty idealističtější, s pocitem národní hrdosti, doufaly, že se Praha zapíše do světové politické mapy jako kdysi třeba Reykjavík (Rychle! Bez přemýšlení! Čí je to hlavní město? A co tam kdo s kým podepsal?). Česká pravice do toho vstoupila s připomínkami, že potřebujeme radar, protože my jsme tady komunismus nikdy neměli a vždy jsme hájili hodnoty Západu, zato ti Rusové jsou komunisty pořád, a proto by si na ně měl Obama dát pozor. K neuvěření byl i veřejnoprávní TV komentář, jehož jedna z vět sice začínala „podpisem mírové smlouvy", ale končila už „ruským vojenským pozemním tažením do Střední Evropy". Proto se prý americké jaderné zbraně nemají z Evropy stahovat, i když si to přejí Němci, Belgičané, Nizozemci (a další pacifističtí poraženci, chtělo by se dodat). To my bychom si chtěli na Moskvu vystřelit. Aspoň jednou! Dovolte nám to. Prosím!

Je svým způsobem pro naši realitu dvacet let po Listopadu příznačné, že zatímco západní média Obamu v souvislosti s podpisem smlouvy START chválí coby muže, který se z jakéhosi populárního kazatele různých nadějí konečně proměnil v reálného politika, Česká republika má prostřednictvím svých vesměs pravicových politiků a novinářů (kteří si na politiky tak rádi hrají) neustále potřebu prezidenta supervelmoci poučovat, jak má vidět svět, a nás ostatní neúnavně strašit útokem z Kremlu. Úsměvné? Udivující? Únavné?

Říká se, že co je malé, může být i hezké. Česká republika takovou bezesporu je. Ale pozor, předvedená malost patří do úplně jiného chlívku.

 

Publikováno v Literárních novinách

 

Facebook komentáře