Hanobení obětí a bojovníků proti nacismu uráží nás pozůstalé

My pozůstalí po bojovnících proti nacismu a obětech protektorátního a říšského řádění, jsme tím permanentně uráženi. Svůj podíl na tom má výměna generací a zamlčování nebo naprosté selhávání strašlivých praktik gestapa, sicherheitsdienstu, SS, SA a dalších nacistických složek na československých občanech za protektorátu!

Mohu to osvětlit i na příkladech z vlastní rodiny a příbuzenstva. Například můj dědeček ruský legionář 12. pěšího pluku vozoroty, byl za okupace členem sokolského odboje spojeného s Obranou národa. Připravovali výbušniny na nacistické vojenské vlaky. Udáním, které sudetský Němec, vysoký úředník rájeckého panství, kutý nacista, přenesl na brněnské gestapo, byli dědeček a strýc okamžitě poté vyšetřováni gestapem. Protože dědeček byl už vážně nemocný, gestapáci jej sice ponechali na lůžku, ale dlouhými výslechy a bitím jej nakonec utýrali. Strýce vyvlekli zkopaného z domu, který předtím doslova vybílili. Vláčeli jej do Brna na vyšetřovny gestapa na Mozartově ulici, dále na centrálu na právnické fakultě a poté jej uvrhli do Kounicových kolejí.

Tam dostal všude svůj díl strašlivého bití, poté prošel několika vězeními, než byl odvlečen do Osvětimi I s jinými bojovníky Obrany národa-Sokoly, kde byl umučen. Navštívil jsem v Osvětimi barák, kde byl vězněn, než šel na smrt. Také další můj strýc, rovněž z Obrany národa, dopadl stejně v Osvětimi, Zachovala se i jeho vězeňská fotografie s obrovskými monokly po bití. I ten zahynul v Osvětimi. Třetí strýc, v odboji KSČ, byl gilotinován na Pankráci 20. února 1945. Byla to jedna z posledních poprav v protektorátu.

Dva z těchto bojovníků proti nacismu nemají ani své hroby! Pouze popel jednoho poslali nacisté z Osvětimi mé tetě a ta musela urnu zaplatit, zaplatit jejich "ošetřování v Osvětimi" (!) a zakopat urnu pod dozorem gestapa o půlnoci v našem hrobě, aby nedošlo k veřejnému srocování. A co vše před smrtí tito lidé vytrpěli za mučení a bití? To pro porovnávatele nacistických a komunistických praktik, v poslední době například ze Spolku pro odkaz odboje nic neznamená?? Já bych se styděl vůbec něco takového vyslovit, natož napsat na stránku tohoto jinak úctyhodného spolku.

Ví vůbec pisatel těch řádků na stránkách jmenovaného Spolku, co srovnává? Samozřejmě naprosto nepopírám utrpení a zvěrstva na nevinných obětech z doby stalinské, sám mám taky takovou oběť v rodině, odbojáře, který byl rovněž uvržen do Jáchymova a měl to štěstí, že přežil. Ale nemohu přece na takovém základně popírat nacistická zvěrstva a idiotsky tvrdit, že ta zvěrstva byla "menší než komunistická"! Co je to za zhovadilost? Taková tvrzení musejí urážet nejen mne a naši rodinu,ale i stovky a tisíce dalších pozůstalých po bojovnících a obětech nacismu a III. reichu.

Ví pisatel Spolku, že například v Letovicích vraždil sudet Herbert Kuka pověřený brněnským gestapem, se svým jagdkomandem 28. ZbV, s poddůstojníky Bussatem, Neumannem a dalšími, kteří po strašlivém mučení nevinných rukojmí, jako byli rodiny Vejrostů, Ryzích a zejména rodina Smíškova, kde paní po strašlivém bití zvláštními čtyřhrannými obušky, si podřezala v cele žíly, a pak byla zastřelena ranou do týla, stejně jako její dcera a dalších 19 obětí? A to se stalo ještě na přelomu dubna a května 1945.

Ví pisatel Spolku, co byla strašlivá "Stalinova houpačka", kdy vězeň na brněnském gestapu byl svázán do kozelce, pověšen na tyč a bit devítiocasou kočkou? Vyžíval se v tom brněnský komisař gestapa Koslowski. Ví pisatel Spolku o vytrhávání nehtů, pálení cigaretami a dalších způsobech "vyslechu" gestapáků? Ví písatel Spolku o vyrážení oka vyslýchaného na brněnském gestapu po bití řemenem s kovovou přezkou? Mohl bych pokračovat, ale hnusí se mi to. Stejně jako se mi hnusí a jsem vrcholně uražen způsobem srovnávání nacistických a poválečných praktik a jejich masové házení do jednoho pytle - i když naprosto nepopírám zločinné excesy některých výslechů v době stalinské.

A když už jsme u toho hrozného počítání mrtvých, tak kolik bylo popravených a ubitých za okupace, zvláště za I. a II. stanného práva? Odhad činí přes deset tisíc osob. A v tom nejsou zavraždění v koncentrácích, věznicích a na pochodech smrti, které v poválečném úhrnu činí oněch 360 tisíc registrovaných mrtvých, v čemž nejsou další neznámí a nezvěstní.

Nás, rodiny pozůstalých po obětech gestapa, SS, koncentráků a věznic hrubě uráží takové nestydaté psaní a srovnávání. Pisatelé takových tvrzení by se nejdříve měli něco dozvědět a poučit se o zvěrstvech protektorátu - pak teprve mohou srovnávat.

---------------------------------------------------------------------

Dr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I
Autor je pozůstalý po dědečkovi zavražděném gestapem, a příbuzný obětí Osvětimi, sekyrárny Pankrác, a dalšího odbojáře, vězněného v Breslau