Návrh na uvedení Petra Nečase a Miroslava Kalouska do síně slávy KSČM a na jejich dekorováni nejvyššími komunistickými řády.

Strmý vzestup popularity následovníků husákovských komunistů - dnešní KSČM, je osobní zásluhou současných českých tzv. "pravičáků", zejména jmenovitě následujících dvou vysokých státních představitelů - RNDr. Petra Nečase /1964/ a ing. Miroslava Kalouska /1960/.

Prvý jmenovaný český "pravicový státník", v mládí "zasloužilý svazák", tedy někdejší snaživý příslušník "předvoje Husákovy KSČ", se ve Svazu socialistické mládeže výtečně osvědčil v umění obelhávat občany a ve zneužívání moci. V mládí nabyté schopnosti nyní úspěšně zúročuje jako premiér a tím výrazně dopomohl českým komunistům k současnému volebnímu úspěchu.

Nejbližším a nejzasloužilejším spolupracovníkem premiéra na volebním úspěchu českých komunistů je nepochybně inženýr chemie Miroslav Kalousek, který v Nečasově vládě "rozpočtové zodpovědnosti" zastává post nejvyššího šéfa rezortu, kterému z hlediska odbornosti nerozumí. Jde o prestižní a klíčový post ministra financí.

Jak bylo možno z "odborné kvalifikace" ministra Kalouska předpokládat, podle toho ekonomické výsledky ČR od nástupu Nečasovy vlády, ke kterému došlo v roce 2010, také vypadají.

Pod Kalouskovým "odborným řízením" rezortu česká vláda dosáhla historických hodnot v dynamickém zbídačení nejširších vrstev občanů, při současném trvalém poklesu státních financí, což je nesporně "svého druhu umění". Docílit při plošném zdražování veškerých životních potřeb a zvyšování daní kontinuální pokles stavu státní pokladny, lze pouze díky zdárně fungujícímu systému jejího rozkrádání. Právě o to se ministr Kalousek za dvě desetiletí působení ve vysokých státních funkcích osobně výrazně zasloužil.

Díky trvalému snižování životní úrovně občanů a rušení veškerých sociálních jistot, bez perspektivy možného zlepšení, se Nečasova vláda stala historicky nejneoblíbenější v zemích Čech, Moravy a Slezska. Česká republika pod Nečasovým vedením rovněž patří k nejneúspěšnějším státům v celosvětovém měřítku, kde zaujímá ojedinělé postavení trvale klesající státní ekonomiky, mezi ostatními státy vykazujícími větší, či menší ekonomický růst.

Návod "jak na to?", mají Petr Nečas a jeho "alter ego" - Miroslav Kalousek, poměrně prostý. Samozřejmě je potřeba umět občany výtečně obelhávat a klamat prohlášeními o "boji s korupcí" a přitom fakticky organizovat a udržovat bezchybně fungující korupční systém. Právě v tom je skutečným "mistrem nad mistry" Miroslav Kalousek, který se v uplynulých dvaceti letech strávených ve vysokých státních funkcích intenzivně věnoval organizování systematického beztrestného vykrádání státní pokladny.

Jako "výtečný tah" k docílení neustálého snižování životní úrovně občanů při trvalém poklesu stavu státní pokladny, se ukázalo jmenování ministrem financí ekonomického diletanta - vzděláním chemika, při současně vyhlášeném vládním programu "komplexních ekonomických reforem". Ministr Kalousek, kromě vymýšlení kontraproduktivních opatření, které snižují spotřebu občanů a tím pokles příjmů státu samy o sobě, navíc ve spolupráci s premiérem v  neustálém atakování kapes občanů, úspěšně zajišťuje beztrestný trvalý "odklon" toku financí z předražených státních zakázek mimo státní pokladnu.

Příkladem zmíněného beztrestného předražování státních zakázek a následných odklonů získaných financí na soukromá konta, jsou osobně současný ministr financí Kalousek při svém bývalém působení ve funkcích náměstka na ministerstvu obrany ve více korupčních kauzách, dále současný ministr obrany Nečasovy vlády - Alexandr Vondra, který jako ministr bez portfeje minulé vlády předražil zakázku na ozvučení jednacího sálu v Bruselu a ministryně obrany předchozí Topolánkovy vlády - Vlasta Parkanová, která na základě pokynů a porad se stranickým kolegou Kalouskem předražila nákup transportních letadel CASA pro armádu, což při vydání k trestnímu stíhání v médiích zajímavě označila za projev své "nehynoucí lásky k národu".

Není divu, že nyní, po dvou letech "vládních reforem", výrazně narostla popularita nejen nejsilnější opoziční strany - ČSSD, ale i následníků někdejších československých komunistických zločinců - současné české parlamentní strany údajně "obrozených", čili v intencích národa Švejka - "polepšených  komunistů", kteří si pro pokračování ve svých záměrech zvolili průhledný nový název - KSČM.

Díky "pravicové vládě" současní čeští komunisté pro strmý nárůst své popularity nemusí vyvíjet vůbec žádné vlastní aktivity. Vše potřebné k zisku masivní podpory občanů za ně vykonávají premiér s jeho vládou - zejména neskutečně nečestně jednající Petr Nečas osobně s neschopným ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Ministr Kalousek svou neschopnost elementární ekonomické kreativity navíc doplňuje neskutečným hulvátstvím předváděným v médiích, dovršeným dokonce zbitím neznámého kritizujícího spoluobčana na chodníku v historickém centru české metropole, které bylo zachyceno na videozáznam a koluje na internetu.

Proč by za daného stavu poměrů v ČR měli komunisté k zisku své popularity vyvíjet nějaké vlastní aktivity? Bylo by to příslovečné "nošení dříví do lesa", když za ně vše udělá "pravicová vláda".

S ohledem na shora uvedené skutečnosti je na místě soudruhům Filipovi a Grebeníčkovi za občany ČR doporučit, aby ohromné zásluhy o úspěšnou propagaci své strany nepřehlíželi a Petra Nečase a Miroslava Kalouska náležitým způsobem ocenili.

Petr Nečas a Miroslav Kalousek si rozhodně zasluhují uvedení do síně slávy KSČM a dekorování řády a zlatými medailemi soudruhů V. I. Lenina, Klementa Gottwalda, Leonida Brežněva a Gustáva Husáka.

Podrobnosti slavnostního ceremoniálu ohledně ocenění zásluh jmenovaných českých "pravicových státníků" za úspěšnou propagaci a zajištění nárůstu popularity KSČM, bude vhodné upřesnit se soudruhem Miloušem Jakešem, který v našem státě, v listopadu 1989, jako generální tajemník KSČ historicky odevzdával moc odpůrcům komunistických pořádků a který současný vývoj situace jistě s velkým uspokojením sleduje.