Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Napětí v LA roste aneb Kdo seje vítr…

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • kolumbie-x
Před pár dny byla podepsána smlouva mezi vládami USA a Kolumbie o používání sedmi kolumbijských základem Pentagonem. Smlouvu ještě musí ratifikovat kongresy obou zemí. Kongres USA již schválil i navýšení US vojáků v Kolumbii z 300 na 800 a rovněž investici ve výši 46 milionů USD na rekonstrukci kolumbijské základny Palanquero. Znepokojení nad zintenzivněním spolupráce mezi USA a Kolumbií již vyjádřilo několik zemí tohoto regionu. Na nedávném summitu UNASUR (Svaz jihoamerických národů - Unión de Naciones Suramericanas) bylo domluveno, že se na toto téma uskuteční zvláštní schůzka prezidentů latinoamerických zemí v argentinském Bariloche dne 28. srpna.

Hlavním bodem jednání by měla být právě zvýšená aktivita USA v regionu Latinské Ameriky. Uribe již potvrdil svoji připravenost na setkání, ale zároveň požaduje, aby se rovněž diskutovalo vyzbrojování i dalších zemí regionu, zvláště pak velmi úzká vojenská spolupráce Venezuely s Ruskem, Íránem a Čínou.

 

Reakce latinoamerických zemí

Své znepokojení nad prohlubováním vojenské spolupráce mezi USA a Kolumbií vyjádřili prezidenti téměř všech zemí latinoamerického regionu. Dokonce i bývalý prezident Kuby Fidel Castro se na toto téma nechal slyšet, když pro místní tisk řekl, že boj USA proti drogám je jen záminkou k ustavení vojenských základen v celé hemisféře. Kubánský exprezident rovněž upozornil, že instalace základen USA v Kolumbii může způsobit válku mezi Venezuelou a Kolumbií. Položil si i řečnickou otázku: „Od kdy lodě čtvrté flotily a moderní bojová letadla USA slouží k boji proti drogám? Pravým důvodem je prý boj USA proti sociálním změnám na kontinentě, snaha o kontrolu nad ekonomickými zdroji v oblasti a znovunastolení kontroly nad místními trhy.

Mexický prezident Felipe Calderón v duchu hesla o nažraném vlku a celé koze řekl, že respektuje rozhodnutí Bogoty o základnách, ale v rozhovoru pro deník Folha de Sao Paulo zároveň řekl i to, že rozumí i znepokojení Brazílie nad US základnami v Kolumbii a že jeho země nikdy nebude souhlasit se zřízením US základen na svém teritoriu. Na druhou stranu je nutno dodat, že Mexiko je v otázce obezřetnosti k USA vcelku konzistentní, a to bez ohledu na politickou příslušnost prezidenta. I v době, kdy si Mexiko od USA půjčilo obrovský balík dolarů na stabilizaci ekonomiky země po krizi z roku 1994, místní vlády při splácení půjčky i s úroky raději zbídačily svůj lid, než by nechaly USA převzít svůj ropný průmysl. Ale zpět k základnám. Evo Moráles na toto téma, kromě jiného, řekl, že je potřeba zachránit Kolumbii ze spárů imperialismu USA. Brazilský ministr zahraničí Ceslo Amorim požádal Kolumbii o garanci, že USA a Kolumbie již nebudou zasahovat na území sousedů, tak jako v případě nedávného bombardování základen FARC na ekvádorském území.

Nejvíce je ale bilaterální dohodou mezi USA a Kolumbií celkem logicky znepokojen Hugo Chávez. Ten v souvislosti s chystaným umístěním vojenských základen USA v Kolumbii upozornil, že: "válečné větry začínají dout, což může vyústit ve válku v Latinské Americe". Nechceme válku, ale musíme se na ni připravit. Nutí nás k tomu impérium a kolumbijská buržoazie, řekl Chávez ve svém pořadu Aló presidente. Agrese proti Venezuele by znamenala odpověď nejen z Venezuely, ale i z ostatních zemí. Jsem si jist, že velké antiimperialistické hnutí povstane v latinoamerických zemích. Spojeným státům jde o kontrolu petroleje, Amazonie a jejich sladkovodních zdrojů, řekl Chávez. Jsme první na seznamu a USA chtějí použít základny v Kolumbii, Arubě a Curazao proti Venezuele. Chávez dále řekl, že z Kolumbie se stal Izrael Latinské Ameriky a to kvůli jejím speciálním vztahům s USA a že Washingtonu se podařilo rozeštvat Kolumbii s Venezuelou. Potvrdil rovněž své plány zvýšit vojenský potenciál Venezuely prostřednictvím zřízení bolívarovských milicí a modernizace výzbroje. V souvislosti s tím zároveň potvrdil, že v září pojede do Ruska, od kterého již za poslední 4 roky Venezuela koupila zbraně ve výši 4,4 miliardy USD.

Kolumbijská vláda považuje dohodu za „vnitřní záležitost Kolumbie a odmítla možnost, že by vojenská spolupráce s USA mohla znamenat hrozbu pro další země v regionu. I Barack Obama ujišťoval, že USA nemají v úmyslu vybudovat v Kolumbii nové základny a že se nejedná o nic jiného, než jen o vyšší stupeň spolupráce v boji proti narkomafii a terorismu.

A má technicky pravdu. Na základě podepsané smlouvy budou mít USA „pouze" přístup na sedm základen v Kolumbii, kde instalují své tzv. FOL (Forward Operation Location - Předsunuté operační centra). Ale jaký je vlastně rozdíl mezi vojenskou základnou a FOL? FOL nemá americkou suverenitu, nevlaje tam zástava USA a Spojené státy nemají kontrolu nad bezpečností na základně a musí se řídit zákony dané země, tudíž nemají žádnou imunitu. Jednotky FOL by měly na základě smlouvy operovat pod kontrolou kolumbijské vlády a všechny informace, týkající se boje proti narkotrafikantům by se měly sdílet společně. USA měly donedávna v Latinské Americe tři FOL a to na Comalapa v Salvádoru, další na Aruba a Curazao v Karibiku a třetí v ekvádorské Mantě. Všechny byly zřízeny poté, co USA v roce 1977 odevzdaly Panamský kanál Panamě a byly tak nuceny uzavřít i leteckou základnu Howard, kterou tam měly. Pentagon hledal nové pozice údajně proto, aby mohl pokračovat v boji proti producentům a pašerákům drog z andských zemí, Karibiku a Střední Ameriky. Když ale ekvádorská vláda před pár měsíci rozhodla o uzavření FOL na Mantě, Washington zahájil jednání o základnách s Kolumbií, jehož výsledkem je současná smlouva o zřízení FOL na sedmi kolumbijských základnách. USA mají své vojenské síly ještě i v Hondurasu a na Guantanámu.

 

Kdo seje vítr, sklízí bouři

Současná zvýšená aktivita USA ve svém „zadním dvorku" (Bolívie, Honduras, Kolumbie...) by se ale dala vysvětlit i tím, že Spojené státy jen reagují na zvýšenou přítomnost Ruska, ale i Číny v tomto, pro USA velice citlivém regionu. Američané zaneprázdněni „demokratizací muslimského světa", česko-polskou, gruzinskou a ukrajinskou otázkou, poněkud pozapomněly na region, který je od Monroovy doktríny pro USA bytostně důležitý. Zdá se, že Rusko našlo achilovku USA, když v reakci na záměr Spojených států vybudovat ve střední a východní Evropě vojenské základny, výrazně zintenzívnilo spolupráci s Hugem Chávezem, včetně dodávek zbraní a společných vojenských cvičení. Ať tak, či onak, ani Spojené státy si již nemohou dovolit vše, tak jako v devadesátých letech minulého století a to dokonce ani ve svém „zadním dvorku". Sedm FOL v Kolumbii je jen slabou záplatou na devastující debakl zahraniční politiky USA za posledních osm Bushovských let. Vzdorující Afghánistán, talibanský Pákistán, rozvrácený Irák, jaderný Írán, Česko bez radaru, Polsko bez raket, Ruskem umravněná Gruzie a Ukrajina budou Američanům ještě dlouho ležet v žaludku. Jen doufejme, že si impérium „neschladí žáhu" na Latinské Americe.

 

 

Facebook komentáře