NYT aneb jaký je rozdíl mezi opravdovým novinářem a fanatickým sluníčkářem.

Pana Higginse na rozdíl od pana Mácy zajímalo, jaká je pravda, dokázal naslouchat a dle mého také poznat, že se nesnažím nic skrývat, ani si hrát na něco, co ve skutečnosti nejsem. Věřím, že pochopil, že do placeného kremelského agenta mám opravdu velmi daleko a nejsem nic jiného, než naštvaný občan, který už má dost těch lží a překrucování ze strany všech našich státních a valné většiny cizích západních médií a náhodou umí trochu psát.

Pan Higgins mne také mile překvapil některými svými názory, když byl ochoten na oplátku odpovědět na pár mých otázek. Jak mi sdělil, přestože v Americe vyrůstal a chodil do školy, je vlastně Brit a tudíž nemohl volit v posledních amerických volbách. Na mou otázku, koho by volil, kdyby mohl, jmenoval pana Sanderse. Dále jsem se ho zeptal, jestli myslí, že je v pořádku, že Američané v Sýrii, nebo jinde zasahují vojensky bez mandátu OSN, nebo pozvání vlády, načež odpověděl, že to určitě v pořádku není. Jeho názor na Donalda Trumpa je podobný, jako je ten můj, tedy, že současný americký prezident je něco jako neřízená střela a jeho politika, pokud nějakou vůbec má je a nejspíše i nadále bude mírně řečeno nečitelná.

Jaký si na mne udělal obrázek samotný pan Higgins, se nejspíše dozvíme až po vydání jeho článku. Nicméně musím říci, že On i paní Hana de Goeij jsou oba na první pohled sympaticky a důvěryhodně působící lidé.

PS: Díky za kávu J

Ladislav Kašuka.