Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Boj o děti - část X.

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Motto: Je svatou povinností rodiče ochránit své dítě před cizími nejlepšími úmysly.

Pokračování

Opravdu je obtížné konkurovat mainstreamové záplavě koronavirových hoaxů. A nejen mainstreamové. Také někteří alternativci naskočili na tuto fiktivní vlnu globální pandemie, což jen dokazuje, jak silný a těžce odolatelný je vliv hlavních médií u některých jedinců. Jak vidět, sametové zvonění klíči si budeme muset vyžrat až na samé dno a to včetně našich dětí. Ano, čekají nás mnohem horší časy, než sledování počtu pokuckávajících marodů a proto by bylo vhodné rychle dokončit náš seriál o neviditelné manipulaci, s myslí našich dětí.

  • boj-o-deti-cast-x

 

Po devíti předchozích dílech je již zřejmě jasné, proč Systém chce, aby programovací hračky pronikly do dětské postýlky úplně mezi prvními. Můžeme ovšem zmínit ještě další aspekty nešťastného výběru hraček. Podvědomá fixace k určité barevné kombinaci je podmíněna také vhodnou pestrostí hračky a jejího příjemného vzhledu. Musejí se líbit dítěti, ale pochopitelně - hlavně kupujícímu. Velké, veselé oči, úsměv, hodně barev a nepřemrštěná cena, to většinou dospělému postačí, aby seznal, že nějaká hračka je pro dítě ta pravá.

To ale v některých případech není konec. Hračky se občas vybírají i odborně či dokonce vysoce odborně. Do první skupiny lze zařadit řízení reklamou v "odborných" článcích pojednávajících o správné péči o dítě nebo doporučení kámošky. Klasika. Ale matky, které své dítě opravdu milují a chtějí pro ně to úplně nejlepší, vybírají hračky vysoce odborně. Provádí to tak, že na základě stovek "vědeckých" internetových diskusí žen na mateřské dovolené zjistí nejen "super eko bio colour hračku", ale také že dítě svůj intelekt rozvíjí i za pomoci hmatu. Pro tyto je mnoho různých barev a pokud možno ještě více přerůzných povrchů to pravé. A tak se stane, že takováto sience-matka dítěti pořídí snad úplně tu nejhorší a nejnebezpečnější hračku, jakou vůbec mohla. Dítě, které je podobným zázrakem obdařeno (a hračka bohužel nebude včas skartována), lze s vysokou pravděpodobností předem označit za dítě, které bude s vysokou pravděpodobností psychicky narušené.

Možná někteří přemýšlíte nad tím, jak negativně může velké množství barev resp. barevných kombinací a různé povrchy působit na vývoj novorozence. Vždyť v odborné literatuře se můžeme dočíst, že tato různorodost je pro zdravý vývoj dítěte naprosto správná. Dokonce je toto spojováno s předpokladem rozvoje inteligence!

Ano, je to pravda. Pro dítě je skutečně nad míru vhodné, aby poznalo všechny barvy a vzory, ohmatalo si všechny možné povrchy (pokud možno poznalo všechny možné zvuky, ťukáním do různých předmětů), takže potud je vše úplně správně. Ovšem tohle vše má zásadní podmínku - že vjemy budou rozloženy do co největšího počtu předmětů a v průběhu přiměřeně dlouhého období. Pokud se takto nestane a rodič se řídí pravidlem "All in One", neuronově-vyvíjející se dětský mozek nezvládne zpracovat toto gigantické množství informací, což pochopitelně nemůže zůstat bez následků. Stále platí a asi se to nikdy nezmění základní pravidlo, že vše, co činíme v rozporu s přírodou, bude po zásluze odměněno.

Kdybychom problém koncentrovaných vjemů ještě trochu přiblížili, tak si představte situaci, že vám šéf uloží úkoly na jeden den v objemu práce na jeden rok. Buď se zhroutíte nebo utečete nebo zavoláte pro šéfa rychlou. Jenže novorozenec utéci nemůže. Nevykašle se na podnět a všemi silami tato savá houba vstřebává vše, co jí přijde pod ruku. Je to novorozencův hlavní úkol - fyzický růst a rozvoj zkušeností. Neuvažuje nad tím, jestli to zvládne nebo ne. Instiktivně se ihned pustí do zkoumání, jinak by totiž nestihl za tři roky pojmout zkušenosti oné půlce lidského života. Vezměte to tak, že když nám to tak vůbec nepřipadá, když je dítě vzhůru, rozvíjející se mozek pracuje non-stop na plné obrátky.

V této chvíli docházíme k dalším následkům působení programovacích nástrojů - hraček - na děti. Vzhledem k tomu, že takový výzkum nikdo nedělal (kdyby ano, hádejte, kdo by ho financoval a jak by dopadl), musíme si opět vypomoci logickou dedukcí aneb tzv. selským rozumem. Zeptejme se, co se může stát, když narušíme novorozenému dítěti přirozený vývoj mozku na neuronové bázi? ...tedy v okamžiku, kdy se rychlostí světla tvoří jeho základy. Logická odpověď zní: Dítě zřejmě bude postiženo nějakou neurovývojovou poruchou. ...a světe div se, "neurovývojová porucha" je dokonce terminus technicus!

Když nyní otevřeme běžně dostupnou odbornou lékařskou literaturu, zjistíme, že do této skupiny neurovývojových poruch spadá mentální retardace, autismus a ADHD. To nejsou příliš oblíbené nemoci, ale zato jsou časté. A pravdou též je, že za jejich příčinu se již mnoho let neoficiálně označuje očkování. (Nebo lépe - mnoho let se oficiálně tají, že jsou zaviněny také očkováním.) Každopádně počet dětí například v SSA, postižených autismem vzrostl z 1/170 v roce 1996 na 1/59 v roce 2018 (nárůst o 188%). To jinými slovy znamená, že v průměru každé 59. dítě v SSA bylo v roce 2018 postiženo autismem. U chlapců byl poměr přímo děsivá 1/37.

Jenže duševních poruch je mnohem více, než tyto tři výše zmíněné. Nejsou sice zařazeny do skupiny "neurovývojových", ale při dnešním stavu vědění "ne-yalských" (tedy běžných) psychologů, o vlivu kombinací smyslových vjemů na mozek novorozence, by zřejmě bylo chybou se omezovat jen na jejich striktní seznamy. Proto pro úplnost a ze studijních důvodů je vhodné, stručně vyjmenovat alespoň několik málo typů, silně tématicky "podezřelých" duševních poruch, jako například: Aspergerův syndrom, schizofrenie, maniodepresivní psychóza, porucha identity, porucha pohlavní identity nebo paranoidní porucha osobnosti.

Že s naší společností není úplně vše v pořádku, si již nelze nepovšimnout. Rodiče mentálně postižených dětí o tom vědí své, ale stejně se jim hlavou denně honí otázky typu: Co jsme zanedbali? Nebo co jsme udělali špatně? Bylo to očkování? Má to vrozené? A po kom to může mít? Nebo je to špatnou stravou? Ovzduším? A co bude dál? A proč si hraje s panenkou, když jsme mu koupili autíčka? Zlepší se to nebo zhorší?

Při podobných úvahách lze sice přijít na všechny hypotetické příčiny, jako zmíněná strava, očkování nebo ovzduší, ale jistě nikoho nenapadne podezřívat ty krásné, barevné hračky. Před tím, než jste tento seriál začali číst, na 100% tahle možnost nikoho z vás nenapadla. Je to totiž tak zvrácené, že to ani nikoho napadnout nemůže. A už vůbec nikoho na světě by nemohlo napadnout, že na vývoji určitých hraček se podílí kdo? …že by Yale University?

Ano, pokud jste hádali Yale University, uhodli jste. Psychologové a vědci z této univerzity aktivně spolupracují s tvůrci hraček pro ty úplně nejmenší. Univerzita sama o sobě toto nikde neuvádí, ale neuváženě se tímto faktem chlubí někteří výrobci a návrháři hraček. Samozřejmě, kdyby fakta o Yalské univerzitě byla jiná a stav americké společnosti by nezaznamenal za poslední půl století neuvěřitelný propad, bylo by chlubení se zásluhami na místě. Ovšem za současného stavu, kdy proces debilizace Američanů je téměř završen, tak přiznat, že Yale University se podílela na vývoji hraček a vzdělávacích programů dětí od kojeneckého věku, by bylo zcela antiproduktivní.

Smůla je, že zde nelze uvést soupis výrobců programovacích hraček z dílny Yalské univerzity. Některé sice uvést lze, ale seznam by nebyl úplný. Ne každý to otevřeně uvádí a někteří (dokonce již i někteří čeští výrobci!) jen bezmozkově kopírují. Z těchto důvodů je vhodné řídit se jedině designem každého jednotlivého kusu hračky. Rozhodně není možné dát na doporučení z diskusí, reklam, časopisů, televizních rozhovorů a ani lékařů, či psychologů. Jejich znalosti jsou zkostnatělé a mají nulový přehled o pokusech na dětech v Yale. Rodič je v tom sám a se nesmí nechat ošálit. Je nutné řídit se pouze a jen vlastním (nejlépe selským) rozumem a základními přírodními zákony. To plně postačí pro likvidaci současných hraček, kterými již dítě bylo zahrnuto a poté pořízení nových - takových, které nebudou manipulovat s myslí dítěte.

Ač se může zdát opak, úkol není nijak jednoduchý. Jednak je těžké ty krásné, barevné a nikoli levné hračky zničit (prodat nebo darovat by byla zvrácenost), ale ještě těžší je pořídit nové. Pokud vezmeme v potaz i neškodlivé chemické složení, výběr se zdá být téměř nemožný. Patrně mnozí rychle přijdou na to, že než ztrácet čas pátráním, hračky pro své nejmenší ratolesti jim budou raději sami vyšívat a vyřezávat.

Závěrem série všem a obzvláště těm co se zpracováním tématu ochrany dětí nesouhlasí, je zapotřebí poděkovat za přečtení. Ne všechny informace zde zveřejněné jsou snadno vstřebatelné a u těch zcela absurdních a šokujících zjištění je to ještě mnohem těžší. Pátrání po souvislostech zabralo neuvěřitelně dlouhý čas, ale pokud byla zaseta aspoň malá pochybnost nad globálně nastoleným směrem řízení společnosti, splnilo svůj úkol. Další ochrana dětí je na rodičích. Jen na nich záleží, pro jakou cestu se rozhodnou. Zda tou rovnou, širokou a pohodlnou a nebo si zvolí svou vlastní. Nicméně, pokud chcete, aby vaše dítě bylo stále vaše a zachovalo si zdravý rozum, základem je zachovat si zdravý rozum taktéž. Mít stále na paměti přírodní zákony a také fakt, že nepřítel nikdy nespí.

...a nikdy prosím nezapomeňte, jaký je cíl cesty, která je dlážděná samými dobrými úmysly.

Konec

Facebook komentáře