Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Štětinův dvojník: Jan Urban. To se povedlo!

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Nevím, jestli ti dva pánové náhodou nechodili do stejné třídy, nebo nejsou dokonce nějak spřízněni, protože podle článku http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Novinar-nasel-starsi-souvislosti-k-Ukrajine-a-obvinil-prezidenta-USA-Ma-strach-z-Putina-i-lidskych-zrud-v-nas-318081, všechno nasvědčuje tomu, že nejspíše jedli kaši z jedné mísy, možná i jednou lžící.

  • stetinuv-dvojnik-jan-urban-to-se-povedlo

Urbanova profesní kariéra není o nic problematičtější, než ta Štětinova. I pan Urban je novinář, krátce politik, jen na rozdíl od Štětiny, který je vší zakousnutou do polistopadového politického kožichu, pan Urban je pedagog. Wikipedie k jeho osobnosti uvádí, že je absolventem UK, obor filosofie a historie, ale hlavně, že to byl disident komunistického režimu, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra. Z toho vyplývá, že má poměrně vysokou kvalifikaci pro posuzování politických událostí, nicméně to ještě neznamená, že jeho názory a hodnocení jsou či nutně musí být relevantní, natož objektivní. A popravdě řečeno, ani tomu tak není, protože neobjektivnost, jednostrannost a antiruský postoj z jeho článku trčí jako sláma z bot. Stejně jako pan Štětina pořádá besedy „vděčným“ občanům Liberce, stejně jako pan Štětina občany mystifikuje a podněcuje protiruské nálady.

Společné mají oba pánové především protiruskou zaujatost a v souvislosti se současnými ukrajinskými událostmi a následujícími ději jejich osobní neoblomné přesvědčení o vině Ruska na Ukrajinské krizi. Pak Urban to dokonce konstatuje tvrzením, že Rusko bylo již před pěti lety připraveno na anexi Krymu, potažmo vyvolání neklidu na Ukrajině, což by vedlo Rusko k důvodům, proč na Ukrajině zasáhnout. V této souvislosti se však vkrádá již pomalu prosakující fakt (zatím úspěšně utajovaný), že samy USA do Ukrajiny za poslední léta investovaly 5 miliard USD s jistě ne ze zcela bohulibými a humanitárními cíli. Důkaz zde http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/paul-craig-roberts-washington-je-nejhorsim-nepritelem-lidstva/. Je to zkrátka záměr, jako vyeskalovat vinu Ruska na události na Ukrajině, eliminovat vliv a účast USA , EU a militantních kruhů na ukrajinských událostech.

Pan Urban, stejně jako pan Štětina toho ví, vzhledem k jeho vzdělání, jistě hodně, avšak ještě víc se jen domnívají, fantazírují a v neposlední řadě vymýšlí lži a nepravdy, obviňující Rusko a Putina z agresivity, imperiálních zájmů, uchvatitelských a separatistických tendencí a bůhví z čeho ještě. Jenže jak již bylo zmíněno, účast USA na ukrajinském konfliktu jaksi ze zásady opomíjí, nezmiňují, ačkoliv odtud fouká ten hlavní vítr. Jeden pozitivní či kladný postoj a názor bych však u pana Urbana přece jenom našel, nemá však na události na Ukrajině přímý vliv. Je to zmínka v odpovědi na dotaz jedné ženy o tom, co mohl západ udělat, aby k dnešní situaci na Ukrajině nedošlo. V odpovědi pan Urban sdělil, že je to „ v rozvolnění mezinárodního práva v důsledku vpádu USA do Afghánistánu a Iráku a následná odezva na zjištění, že vláda G. Bushe si jako důvod vymyslela zbraně hromadného ničení v Iráku“. Pan Urban však nezůstal jen u toho faktu a pokračoval, že „ Podobné to bylo i s Afghánistánem, který si Bush vymínil a rozhodl proti Sboru náčelníků štábu. Říkali mu, že je to pitomost, ale on si to prosadil. Vždyť byl prezidentem! Vůbec mu nedošlo, že do toho netahá jenom svoji vládu, USA, ale všechny jeho či jejich spojence.

A už vůbec mu nepřišlo na mysl, že dává Putinovi lístek (rozuměj volnou ruku) , aby se choval úplně stejně. Mezinárodní právo platí nebo neplatí stejně pro všechny,“ řekl Urban. Nejspíše tím chtěl naznačit onu údajnou dlouhodobou zainteresovanost Ruska na zájmu o Ukrajinu, nicméně je to všechno na úrovni scien fiction, protože nemá nic, čím by toto tvrzení, v lepším případě domněnku, doložil. Tím ovšem jeho zmínka USA ve vztahu k ukrajinským událostem končí a možno říci, že tam ani žádné konkrétní vazby na Ukrajinu nebyly. Jen se , což je pro tyto lidi typické, otřel o Putina, kterého nemůže nikdy z žádné americké aktivity posledních let jaksi vynechat. Ono přece všechno souvisí se vším!

Takže jak bylo zmíněno, USA jako by jen z povzdálí sledovali Ukrajinské události a mementa a jakoby z lidského pocitu sounáležitosti chtěli věci pomoci. Tak to se jim opravdu daří. Předně jako viníka za všechno, co se na Ukrajině, počínaje Kyjevským Majdanem stalo, viní Rusko. Oni nic, „oni jsou muzikanti“, jen zapomněli dodat, že ve svém středu mají také dirigenta a to hned několik, protože mají také několik orchestrů, např. EU a NATO. Ukrajině pomáhají tím, že podporují nelegální, nezvolené státní orgány a vedení státu včetně jejich prezidenta, čímž dali jasně najevo, že jim nějaká demokracie na Ukrajině byla, je a může být ukradená.

Jak jinak si vysvětlit, že demokraticky zvolený prezident Janukovyč, parlament a státní orgány nejsou respektovány, ale jsou uznávány a podporovány formy nekompetentního vládnutí fašististických, nacionalistických a Banderovských představitelů?

Jak jinak si vysvětlit, proč podporují averzi proti Rusku, které reagovalo na následky krvavých a tragických událostí vyvolaných ultrapravicovými, fašistickými a nacionalistickými silami, které se udály na Majdanu či jinde, které přerostly v nacionalistický boj proti rusky mluvícím občanům Ukrajiny, kteří byli a nadále jsou ohrožováni.

Jak jinak si vysvětlit, že po připojení Krymu k Rusku, tedy tzv. anexi, které má nebo může mít z mezinárodního práva jisté problémy, přesto to nemůže být důvod jak USA, EU a jiných spojenců činit opatření a sankce vůči Rusku, když ukrajinské události eskalují na zcela jiných důvodech a příčinách, které však mírotvorné USA a EU nevidí a ani vidět nechtějí. Nebo snad neklid, nepokoje a posléze krveprolití a ztráty na lidských životech ve východní části Ukrajiny nemají své faktické opodstatnění? Což důvody, obavy a hrozící nebezpečí pro rusky hovořící občany nebyly či nejsou dostatečné?

Mahátmá Ghándí kdysi řekl: „ Pokud stát opustí půdu práva, je občanská neposlušnost svatou povinností každého občana!“. Na ukrajinské podmínky to jinými slovy znamená, že občané východní Ukrajiny, vědomi si ztrátu práva, potažmo bezpečnosti, které je jim ze strany státu odpíráno, mají právo se takovému nebezpečí vzepřít a bojovat za ně. To se také stalo, ovšem nelegální vedení státu se rozhodlo je neakceptovat a proti svým občanům (stále jsou to občané Ukrajiny, jen rusky hovořící či s ruským kořeny) nasadilo vojenskou sílu poté, co se prvotního řešení ujaly jednotky fašistického Pravého sektoru a jiní samozvanci a žoldáci.

Pan Urban, jak z jeho osobních indicií vyplývá, stejně jako pan Štětina, pracoval jako vojenský zpravodaj v době konfliktu v Bosně a Hercegovině. Odtud tedy pramení ty úvahy, názory, pohledy a nespoutané hodnocení, tolik shodné s panem Štětinou. Zde stojí za pozornost mimořádné schopnosti pana Urbana. Ten si přečetl britský vojenský rozbor ruských jednotek (kde k němu přišel nezmínil, obávám se však, že nejsou to materiály běžně uveřejněné na internetu) nasazených u ukrajinských hranic v první minikrize ohledně Krymu a vyčetl z něj, že cituji: „Vyplynulo z toho, že jsou to všechno lidi, kteří prošli Gruzií a Čečnou! Koukáte na to a najednou vám bleskne: to není žádná krize, ale vojenské tažení, připravované pět let!“. Člověk se nestačí divit, jakou mají lidé typu Štětiny a Urbana po šesti letech (Gruzie), resp. dokonce po cca dvaceti letech (Čečensko) schopnosti identifikace osob podle nějakých fotomateriálů, pořízených z družice a z toho takto vyplývající dedukce a závěry! Stačí jedna malá pomatení mysli v podobě scifi konstrukce a hned je z toho předem plánovaná akce Ruska proti Ukrajině! Bravo, smekám, pane Urbane, to je tedy výkon!

Nelze tvrdit, že se některé názory mohou krýt s realitou, nicméně jde o dedukce, které vycházejí z neobjektivních a jednostranných pohledů a hodnocení člověka (rozuměj p. Urbana), postrádajícího schopnost vyjadřovat své pocity , názory a hodnocení objektivně, neutrálně, resp. natolik reálně, aby na hony nepáchly projevem výrazného negativního postoje k Rusku, k Putinovi a k neokázalému obdivu USA, NATO a západní politice exponovaných států např. SRN, Kanada, Vel. Británie či Francie jako takové.

Jakkoliv lze postoj a opatření Ruska, včetně Krymu a vojenského opatření v exponovaném pohraničí ( z neobjektivního pohledu) považovat za nacionální (jednoznačný postoj obyvatel Krymu k připojení k Rusku), pak v žádném případě nelze hovořit o agresi. To je příliš silné a zcela neopodstatněné vyjádření, protože pokud někdo nechápe význam slova agrese, pak zcela pochopitelně nemůže vidět a ani hodnotit agresivní vojenskou účast USA už dříve ve Vietnamu, později v Iráku, Afghánistánu, Egyptě atd., protože podle některých to zřejmě byla mírová mise a přátelská návštěva, která se zvrhla ve válečný konflikt, zaviněný kým jednoznačně hostitelskou zemí!

Pokud by přece jen někdo pochyboval o významu a naplnění pojmu agrese a kdo z těchto dvou velmocí, tedy USA a Ruska má větší agresorské choutky a zrealizované akce , se může přesvědčit : file:///C:/Users/Pc/AppData/Local/Temp/1099-200-let-terorismu-usa-prehledny-seznam-vsech-americkych-valecnych-zlocinu-teroru-a-valek.aspx.htm.

Kdo tedy vidí v Rusku agresora, má zatemněný mozek nenávistí k Rusku. Smutným faktem ovšem je, že lidé i s takto zatemnělým mozkem na druhé straně nepopírají fakt, že Rusko je velmocí, ze které jde strach a nutný respekt. To je také jeden z důvodů, proč Rusko považovat za nebezpečné a proč jej nenávidět. Rusko však nezbrojí proto, že chce s někým bojovat o nějaké další území, jak se někteří lidé snaží Rusku podsouvat, ale proto, že jsou nuceni zajistit svou sebeobranu. Nebo si snad někdo myslí, že nebezpečí napadení Ruska či jiného válečného konfliktu je vyloučeno? Skutečnost, že úroveň ruské vojenské techniky je v mnohém dnes když ne na vyšší, tak určitě na srovnatelné úrovni s americkou, nemůže řada lidí strávit.

Pan Urban se však od pana Štětiny liší ještě něčím pozitivním. Je to jeho schopnost zpětného pohledu na retroaktivitu USA, resp. těžké kritiky prezidenta Bushe a následků pro svět z jeho vládnutí vyplývající. To je poznatek sice pozitivní, který však nevyváží fakt, že jakkoliv pan Urban vidí vývoj na Ukrajině za značně nebezpečný s nemožností odhadu dalšího vývoje, jeho postoje jsou nadále nekriticky neobjektivní a jednostranné, směřující k Rusku jako příčině všeho zla předchozího a bohužel panem Urbanem i vykonstruovaného zla a nebezpečí budoucího. Nebo také na úsudku či názoru, že na jednání Ruska a Putina v souvislostí s Ukrajinou nevidí nic pozitivního, spíše naopak. Na svůj názor má pan Urban bezpochyby právo, jen škoda, že mnozí si lidé s takovými názory vystačí po celý život a dokonce jsou jimi živeni. Nicméně, z něčeho živ být člověk musí, že? Tak proč ne třeba zrovna ze lží, nepravd, výmyslů a obviňování?

Facebook komentáře