Relativně reálný pohled V. Žilkové na imigranty!

Tolik proklamovaná „mírumilovnost“ muslimů je věrohodná asi tolik, jako že se čeští Romové do roka a do dne stanou dobrovolně a z vlastní vůle rovnocennými a přizpůsobenými spoluobčany, nebudou krást, budou poctivě pracovat nebo hledat zaměstnání, děti budou chodit do školy a odmítnou sociální všechny státní dávky a příspěvky, které brali dosud!

Jistota je jistota a potenciální příchozí imigranti, mezi nimiž jsou (podle T. Fišerové), také „někteří velice mírumilovní“ islámští muslimové, naprosto neskýtají záruku, že ze strany imigrantů nevzejde impuls či podnět na některé náboženské (absurdní) požadavky, které při jejich odmítnutí mohou zavdat příčinu k projevu nespokojenosti, ne-li zrovna přímému útoku na občany nebo členy samospráv! Takové případy jsou jak u nás (viz Olomouc) tak v Evropě již téměř na denním pořádku a ani v ČR to nelze v budoucnosti vyloučit zvláště, jak problematika kvó ;t, tj. počtů pro přijímání či odmítání muslimských imigrantů, resp. další problémy s tím související, budou s naprostou jistotou narůstat a eskalovat!

V. Žilková správně poznamenává, že přijetí imigrantů neznamená jen být lidsky humánní, mít sociální cítění, resp. mít „srdce na správném místě“, ale že je to i otázka zajištění všech potřeb počínaje jazykem, vzděláváním, kulturou, náboženstvím, bydlením, zdravotní péčí, ale také pracovními příležitostmi (resp. možnost či schopnost vůbec nějak pracovat), školstvím, důchody imigrantům atd. A to vše navždy!

Tyto vyjmenované „povinnosti státu“ nejsou ani zdaleka všechno, co by bylo pro imigranty zapotřebí nejen zajistit, ale hlavně zafinancovat! A to je mj. jeden z hlavních argumentů odporu či nesouhlasu občanů s přijímáním těchto imigrantů. Nelze přece pro stromy nevidět les, tedy nevidět celou řadu společenských potřeb, které není možné zajistit či realizovat pro nedostatek financí! A jsou mezi nimi tolik opakované a zvýrazňované problémy jako např. těžce nemocných či nevyléčitelných dětí, zdravotně postižených, nedostatečné důchody, nízké platy učitelů, lékařů a jiný ch profesí, jeden z nejnižších průměrů platů a mezd, na které notabene nedosáhne většina zaměstnanců atd.

To není ani sobectví, nepřejícnost, ztráta soucitu, a už vůbec ne rasismus nebo rasová nesnášenlivost, to je holá realita, na kterou by ve svých důsledcích především doplatili občané ČR, tak nakonec i samotní imigranti. I občané České republiky (a není jich málo), mají své problémy, ale neutíkají, protože by tím nic nevyřešili. Pravda, není to relevantní příměr s muslimskými běženci, ale i oni by měli mít snahu řešit svoje problémy u sebe doma, ne je tam spolu s těmi, kteří tam zůstali , nechat a hledat spásu jinde v Evropě notabene s t&iac ute;m, aby se o ně někdo jiný postaral, resp. staral!

Jiří  B a ť a , 7.6.2015