Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

To už známe!

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Tak jako dnes pro útok na Sýrii, muselo se pro první válku v Perském zálivu r. 1991 zformovat pozitivní veřejné mínění.

  • to-uz-zname

Připomeňme si, co se tenkrát skutečně stalo.

Američané nezapomněli na naftovou krizi z 70. let, která světu pustila žilou, a toužili posílit svůj vliv na Středním východě. Nejspolehlivější cestou byla válka a následná intervence. Kuvajt pod americkým tlakem nabídl svou ropu na světovém trhu za velice nízké ceny. Irák, který se ještě nevzpamatoval z dlouhé války s Iránem, to poškozovalo, a navíc, Kuvajt navrtal z amerického popudu sousední irácké ropné prameny. Poté americká velvyslankyně naznačila Saddámu Husseinovi, že lze tuto skutečnost postavit na roveň vojenské agresi vůči Iráku. Saddám si to vyložil jako povolení učinit z Kuvajtu opět součást Iráku a Kuvajt obsadil. Když ho Američané hned potom označili za osu veškerého zla, byl velmi překvapen. President Bush st. ihned požadoval válečnou intervenci v Kuvajtu a Iráku, ale americké veřejnosti byly zájmy naftových magnátů cizí. Do hry vstoupily agentury PR.

Agentura, která zakázku získala, zorganizovala nejprve na univerzitách informační dny o Kuvajtu a v kostelech modlení za Kuvajt. Byly vytištěny tisíce nálepek, potištěno velké množství triček, mnoho novinářů dostalo složky s informačními materiály popisujícími ve světlých barvách kuvajtskou společnost, ve skutečnosti ještě polofeudální. Na objednávku byly vyrobeny lživé zpravodajské videopořady, kuvajtští vojáci hovořili v televizích o svých hrdinských činech při obraně vlasti. Při jednání Rady bezpečnosti OSN byly v budově promítány zfalšované videonahrávky a na chodbách visely velké fotografie obětí irácké invaze.

Zlatým hřebem kampaně bylo slyšení před nedůvěřivým Kongresem USA, kde patnáctiletá kuvajtská dívka, zdravotní sestra Nayirah, se slzami v očích vyprávěla, jak iráčtí vojáci vyhazovali z inkubátorů miminka na zem, aby mohli inkubátory odvézt do Iráku. PR agentura dodala vlastní záběry Nayrahiny otřesné výpovědi sedmi stovkám televizních stanic, a ty je odvysílaly.

Emoce zapracovaly. Její vyprávění, které mnohokrát citoval president Bush st., přispělo k vytvoření veřejného souhlasu s válkou za osvobození Kuvajtu. Na ten pak americká letadla svrhla 90 000 tun bomb, prý víc než za celou druhou světovou válku. Nikde se ale nepsalo, co všechno padlo za oběť tomuto bombardování a jakých zvěrstev se dopustili američtí vojáci na zajatcích, které stříleli a zahrnovali buldozery do písku. Nepodařilo se však potlačit výsledek vyšetřování, které prokázalo, že se v kuvajtských nemocnicích žádné inkubátory neztratily. Americký generál Norman Schwarzkopf po válce přiznal, že media nepravdivě informoval o 312 zabitých nemluvňatech. Začátkem roku 1992 se konečně provalilo, kdo byla Nayirah: byla to dcera kuvajtského velvyslance v USA.

Není divu, že povídačkám amerických představitelů už dnes málokdo věří, a ti, co jsou ochotni toto další prolomení charty OSN podpořit, jen dokazují, že jsou pouze americkými přisluhovači.

Ivo Krieshofer

Facebook komentáře