Patří Islám na západ? Podle Rakušanů nikoli

Výsledky studie označuje její autor, sociolog Wolfgang Aschauer za „děsivé“ /1/. Jako u žádné studie, která je založena na průzkumu veřejného mínění, v tomto případě 1200 respondentů, nelze její výsledky zveličovat a vnímat jako stoprocentně pravdivý obraz dané společnosti. Nicméně vzhledem ke známým trendům migrace z muslimských regionů do Evropy a reakcí na ni u domácího obyvatelstva se zdá, že máme před sebou když ne stoprocentně věrný, pak alespoň typický pohled obyvatelstva našeho jižního souseda na lidi islámské víry. Pro obyvatele naší země je takový pohled mimořádně zajímavý, protože vzhledem ke geografické i kulturní blízkosti Rakouska Česku studie umožňuje zajímavé projekce stavu současné rakouské společnosti na společnost českou, pokud by v ní muslimové začali hrát stejně významnou roli, jako v Rakousku.

Jaké postoje tedy Rakušané dle studie /2/ zastávají?

Muslimové se v Rakousku musí přizpůsobit naší kultuře: Souhlasí 87% respondentů

Stát by měl sledovat islámské společnosti: 79%

Muslimové nepředstavují kulturní obohacení: 72%

Šátek je symbol útlaku žen: 71%

Islám nepatří do západního světa: 70%

Muslimové by neměli ve škole moci nosit šátek: 66%

Mám strach, že mezi muslimy v Rakousku jsou teroristé: 59%

Praktikování víry muslimy by mělo být omezeno: 51%

Kvůli muslimům se často cítím v Rakousku jako cizinec: 50%

V Rakousku bychom neměli tolerovat mešity: 48%

Muslimové by neměli mít v Rakousku stejná práva jako my všichni: 45%

Z různých skupin obyvatelstva byly k Islámu kritičtější ženy, osoby starší 75 let, osoby s nižším vzděláním a s nižšími příjmy.

Z hlediska postoje Rakušanů k různým náboženským skupinám muslimové také skončili na nejnižší příčce, přičemž 25% jich mělo k muslimům pozitivní postoj, postoj ani pozitivní, ani negativní uvedlo 41%, ovšem vyloženě negativní postoj má 35%, což je více než dvojnásobek negativního postoje vůči druhým nejméně oblíbeným - Židům (16%) a téměř trojnásobek negativního postoje vůči ateistům či buddhistům (shodně 12%). Negativní postoj vůči křesťanům se pohybuje v jednotkách procent, konkrétní číslo zdroj /2/ neuvádí.

Docent Wolfgang Aschauer říká, že politický a mediálním diskurz se na muslimy soustředí už léta s převážně kritickými zprávami. Celoevropské průzkumy prý ukazují, že v mnoha zemích xenofobie neroste a dokonce je tam tendence k větší kulturní otevřenosti, avšak tam, kde je diskurs velmi kritický, příklady jsou prý Maďarsko a Rakousko, tam k nárůstu xenofobie došlo /2/. Stejně tak se pan Aschauer obává, že„Takový sklon k etnocentrismu by mohl časem vést až k přijetí diskriminačních postojů. Hrozí, že se náboženské svobody, přiznané muslimům, budou zužovat.“ /1/.

Myslím, že právě v tomto místě je na čase, abych od citace suchých faktů přešel k vlastním názorům.

Za prvé doplním, že Rakousko čekají v nejbližších dnech předčasné volby, kde je favoritem opět strana mladého lidovce Sebastiana Kurze, který si Rakušany získal mimo jiné rozhodnou restriktivní migrační politikou a přesvědčením chránit rakouské právo a kulturu před cizími prvky. Obliba člověka takových postojů tedy odpovídá výsledkům uvedené studie.

Za druhé, ačkoli věřím, že statistický průzkum i studie docenta Aschauera byly provedeny korektně, tak z výše citovaných vyjádření toho člověka je zcela zřejmé, že při hodnocení výsledků studie používá tvrdou demagogii. I kdybych nechal stranou ono označení výsledku studie za „děsivý“, nemohu přejít zřejmou snahu pana Aschauera manipulovat s pojmy a výkladem zjištěných skutečností.

Etnocentrismus – sociology zavedený pojem jako „názor, že kultura vlastní skupiny je nadřazena kultuře jiných skupin /3/“ zde Aschauer vidí jen a pouze jako nebezpečí, přitom stejně hodnotný a argumentovaný názor zní, že je etnoentrismus u sebe doma naopak pojistkou proti nebezpečí zvenčí.

Aschauer tedy vidí nebezpečí v tom, že etnocentrismus vyústí v diskriminaci muslimů, zatímco názory a politické preference většiny Rakušanů evidentně v etnocentristickém zaměření vidí snahu zabránit tomu, aby se naopak tento cizorodý prvek stal dominantním a vytlačil jejich vlastní kulturu.

Také rakouští občané už totiž byli odsouzeni k vysokým pokutám jen proto, že se odmítali podřídit víře jiného, konkrétně třeba principu nekritizovatelnosti proroka Mohameda v Islámu, když ho jedna Rakušanka nepřímo označila za pedofila /4/. Rakušané to vědí a tato nebezpečí si uvědomují, v jejich zemi žije 8 700 000 obyvatel, z toho muslimů je v průběhu krátké doby již přes 700 000.

Aschauer dále tvrdí, že xenofobie roste v zemích jako je Maďarsko a Rakousko, kde jsou konkrétně muslimové často kritizováni, avšak v zemích kulturně více otevřených prý naopak klesá. To může být stejně tak mylným vnímáním reality, jako příklad „důkazu kruhem“.

Realita totiž může být naopak taková, že právě země, které si uchovaly tradiční západní kulturu si uchovaly také nejen psaný, ale především obecně cítěný a žitý princip svobody slova a tedy i svobody druhého kritizovat. Naopak země, ve kterých významnou část veřejného prostoru obsadily skupiny obyvatel vyznačující se striktními a nekompromisními morálními normami (viz uvedený princip nekritizovatelnosti proroka) mohou už dávno být společnostmi, ve kterých se lidé prostě bojí svoje názory sdělovat /5/. Tím samozřejmě dojde k ovlivnění různých statistických průzkumů, zvláště jsou-li tyto prováděny nikoli z popudu vědeckého, nýbrž ideologického, když si například establishment objednávkami různých takových studií a granty na ně zpětně potvrzuje správnost své politiky, což je právě příklad onoho „důkazu kruhem“.

Stejně tak vzrůstající tlak na cenzuru a autocenzuru sociálních sítí a drastické pokuty jejich provozovatelům za včasné nesmazání příspěvků šířících „nenávist“ dle nebezpečně vágních formulací nahrává stavu společnosti, kdy si lidé prostě odvyknou upřímnosti a nasadí masku politické korektnosti, protože zkrátka nestojí o potíže.

Takže takto vypadá dnešní vhled do rakouské společnosti, přičemž si neodpustím škodolibou poznámku, že se jedná o vhled právě do té společnosti, která na samém začátku migrační krize ucpala silnice do Maďarska svými vozy, aby pomohla těm ubohým utečencům dopravit se do vysněného Německa, či rovnou k nim domů do Rakouska. Fakt takové změny postoje v průběhu pouhých několika let je mimo jiné samozřejmě také dalším vyvrácením názoru, že muslimy více kritizuje ten, kdo s nimi nemá osobní zkušenost, protože prý podléhá strachu z neznámého – xenofobii. Netvrdím samozřejmě, že je nějak správné či hodnotné muslimy bezdůvodně kritizovat, pouze poukazuji na zřejmý vývoj.

Proto vzhledem ke všemu výše uvedenému tvrdím, že výsledky studie názorů našich jižních sousedů na Islám a na muslimy nejsou nikterak „děsivé“. Jsou zajímavé, jsou hodnotné a jsou podnětné k zamyšlení nad tím, zda se my v České republice chceme nebo nechceme za několik let ocitnout tam, kde je Rakousko nyní.

Zdroje:

1. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/desivy-vysledek-studie-islam-nepatri-na-zapad-mysli-si-drtiva-vetsina-rakusanu-40297924
2. https://www.derstandard.at/story/2000109103695/mehrheit-der-oesterreicher-sehen-islam-kritisch
3. https://cs.wikipedia.org/wiki/Etnocentrismus
4. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/evropsky-soud-pro-lidska-prava-strasburk-islam-muslimove-vira-svoboda-slova-mohamed.A181026_113140_zahranicni_dtt
5. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-verejnost-debata-migrace-islam-multikulturalismus-strach.A190802_113602_zahranicni_luka