Guy Millière
16. května 2023. Francouzští soudní úředníci, kteří mají na starosti případ vraždy Samuela Patyho, středoškolského učitele brutálně sťatého 16. října 2020 v městečku Conflans Sainte Honorine u Paříže, kde učil, zveřejnili seznam osob, které se rozhodli obžalovat.
Na seznamu je 14 lidí ale není tam vrah Abdulak Anzorov, který byl zastřelen policií. Před vraždou Samuela Patyho bylo jeho jméno v databázi Ústředí pro boj proti kriminalitě (OCLDI, Office central de lutte contre la délinquance itinérante), ale nebyl pod policejním dohledem. Anzorov byl 18letý čečenský muslim se statusem uprchlíka ve Francii, který se snažil připojit k islámským teroristickým organizacím na Středním východě.
Dva mladí francouzští radikalizovaní muslimové, Azim Epsirkhanov a Naïm Boudaoud, ho doprovodili do obchodu, kde si koupil lovecký nůž, kterým potom své oběti uřízl hlavu. Oba muži vyšetřovatelům řekli, že věděli, co chce Abdulak Anzorov udělat, a že to schvalují. Jsou stíháni za "zločinné spolčení". Jejich trest odnětí svobody nepřesáhne 10 let, na propuštění budou mít nárok po sedmi nebo osmi letech – děsivě brzy.
Dva další muži obžalovaní z "podněcování k vraždě" jsou Brahim Chnina, otec Zohry, školačky, která lhala o tom, co Samuel Paty řekl na hodině sekularismu a tolerance, a Abdelhakim Sefrioui, muž, který na sociálních sítích zveřejnil videa, v nichž Chnina požaduje Patyho smrt.
Chnina vyšetřovatelům přiznal nejen to, že jeho dcera lhala, ale také to, že mu řekla, že ani nechodila na Patyho hodiny. I když se Chnina rychle dozvěděl, že si jeho dcera celý příběh vymyslela, tak v šíření této lži pokračoval. Podněcoval k vraždě učitele, ačkoliv věděl, že jeho obvinění je založeno na lži. Brahim Chnina a Abdelhakim Sefrioui pravděpodobně dostanou relativně mírné tresty vězení, maximálně čtyři až pět let. Za podněcování k vraždě je stíhána také mladá konvertitka k islámu Priscilla Mangel, která na sociálních sítích s poukazem na Patyho zveřejnila vzkaz: "Každý, kdo urazí Proroka, si zaslouží smrt."
Několik 14 až 15letých muslimských adolescentů, kteří tehdy studovali na střední škole, kde Samuel Paty učil, přiznalo, že Abdulaka Anzorova na Patyho upozornili, ačkoliv věděli, že ho Anzorov chce zabít. Podle vyšetřovatelů nikdo z nich neprojevil lítost. Jsou stíháni za "neudání zločince" – neodhalení hrozícího zločinu. Neriskují žádný trest, jen důtky a povinnost absolvovat kurzy vyučující sekularismus a toleranci – přesně to, co učil Samuel Paty.
V roce 2024 proběhnou dva soudní procesy – jeden pro výše zmíněné dospělé a druhý pro nezletilé.
Šokem jsou nízké tresty za vraždu. Francouzský soudní systém je extrémně shovívavý: za to, že se dospělý přímo podílí na promyšlené vraždě nebo i nabádá lidi k vraždě, stráví několik let ve vězení; pokud je pachatelům jen 14 či 15 let, tak jim hrozí jen pokárání a povinné kurzy. Zahrnutí do policejní databáze neznamená sledování ze strany policejních složek ani ztrátu statusu uprchlíka.
Pět dní poté, co byl Paty zavražděn, mu francouzský prezident Emmanuel Macron vzdal slavnostní poctu: "Samuel Paty byl zavražděn, protože islamisté chtějí ovládnout naši budoucnost a přitom vědí, že s nenápadnými hrdiny, jako je on, se jim to nikdy nepodaří."
Od té doby islamismus ve Francii posílil, zejména na středních školách. Dnešní učitelé vůbec nejsou "nenápadní hrdinové": všechny průzkumy ukazují, že se bojí a praktikují autocenzuru. Učitelé ve Francii už 10 let neučí o holocaustu a vyhýbají se tématům, která vedla k zavraždění Samuela Patyho: sekularismu, toleranci a právu kritizovat náboženství.
Po celé Francii muslimští studenti otevřeně vyhrožují učitelům tím, že jim říkají, že "riskují osud Samuela Patyho". V nedávné knize Ces petits renoncements qui tuent ("Malá popření, která zabíjejí") dala novinářka Carine Azzopardi slovo učiteli, který popisuje své vlastní zkušenosti i zkušenosti mnoha svých kolegů. Řadu témat již nelze ve třídách řešit. Například v hodinách zeměpisu se tvrzení, že Země je kulatá, stalo nebezpečným: mnoho muslimských studentů říká, že islám učí, že Země je placatá. Stejně tak je nebezpečná i diskuse o evoluci a Charlesi Darwinovi v hodinách biologie.
Stále více učitelů dává výpověď a nábor nových se stává problémem. Počet účastníků každoroční náborové učitelské zkoušky na francouzské střední školy klesl od ledna 2008 do ledna 2020 o více než 30 %. Na podzim roku 2022 byly neobsazené tisíce středoškolských učitelských míst. Francie musí nechat učit středoškolské kantory bez požadovaného vzdělání.
Antropoložka Florence Bergeaud-Backler nedávno v knize nazvané Le frérisme et ses Réseaux, l'Enquête ("Bratrstvo a jeho sítě: Průzkum") podrobně vysvětlila způsob, jakým Muslimské bratrstvo a další islamistická hnutí ve Francii používají sociální média a mešity k podněcování muslimských dětí a dospívajících ke zpochybňování vzdělání poskytovaného na středních školách s cílem přimět francouzský vzdělávací systém, aby se podřídil jejich vizi islámu.
Francouzské úřady si jsou vědomy toho, co se děje, ale nic proti tomu nedělají. Dokonce i vládní úředníci se očividně bojí a nechtějí riskovat. Vědí, že v zemi existuje více než 750 no-go zón a že často propukají nepokoje. V největších městech země probíhaly celé jaro 2023 demonstrace proti vládní důchodové reformě. Většina demonstrací vyústila v násilnosti páchané mladými lidmi z no-go zón, kteří podpalovali auta a rabovali obchody.
29. září 2020, dva týdny před vraždou Samuela Patyho, pronesl Emmanuel Macron projev, ve kterém odsoudil růst islamistické hrozby a také vznik zcela muslimských čtvrtí, které nechtějí mít nic společného se zbytkem francouzské společnosti. Řekl, že chce, aby Národní shromáždění přijalo zákon, který bude bojovat proti tomu, co nazval "islámským separatismem". Francouzské muslimské organizace okamžitě protestovaly.
A v několika muslimských zemích hned také proběhly demonstrace proti Francii. Macron pravděpodobně ve snaze situaci uklidnit rychle vyslal ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana do Káhiry, aby se setkal s velkým imámem mešity al-Azhar šejkem Ahmedem al-Tayebem. Po schůzce Le Drian oznámil, že si přeje neodkladně vyjasnit všechna nedorozumění a že Francie je prodchnuta "hlubokým respektem" k muslimskému náboženství.
Macronův navrhovaný zákon, nazvaný "Zákon potvrzující respekt k principům Republiky", byl od té doby pozměněn. Z textu byly odstraněny všechny odkazy na islám a islamismus. Byl schválen 24. srpna 2021 a v současné době neobsahuje žádné opatření, které by umožňovalo bojovat proti nebezpečí islamismu. Jeden paragraf tohoto zákona hovoří o nutnosti "chránit učitele", ale učitelé stále chráněni nejsou. Islamistická hnutí na francouzských středních školách nadále působí.
Během prezidentských voleb v roce 2022 mluvil o této znepokojivé situaci pouze Éric Zemmour. Naléhavě hovořil o stále znepokojivějším islámském tlaku ve francouzských vzdělávacích institucích a hrozbách pro učitele. Mluvil o muslimských čtvrtích ve Francii, odkud nemuslimové uprchli a kam se už policie neodvažuje. Mluvil o stupňujícím se počtu útoků gangů mladých muslimů na nemuslimy. Odsoudil laxnost francouzského soudnictví vůči vrahům a teroristům a řekl, že pokud se nic nezmění, tak budou nepochybně zavražděni další učitelé. Éric Zemmour dostal ve volbách sedm procent hlasů.
Kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon – který byl v listopadu 2019 jedním z organizátorů "pochodu proti islamofobii", který skončil skandováním "Alláhu Akbar!" ("Alláh je největší!") – získal podporu hlavních francouzských islámských organizací a ve volbách jej volilo 21,95 % voličů. Získal více než 34 % hlasů voličů ve věku 18 až 24 let a 69 % hlasů francouzských muslimů.
Podíl muslimů ve francouzské populaci nadále roste. Podle nejnovějších dostupných informací přijíždí do Francie legálně z muslimského světa ročně asi 400 000 imigrantů. Toto číslo nezahrnuje další tisíce imigrantů, kteří do Francie přijedou ilegálně. V roce 2016 žilo ve Francii 8,8 % muslimů a Francie byla hlavní muslimskou zemí v Evropě.
Studie think tanku Pew Research Center z roku 2017 ukázala, že s přihlédnutím k imigraci a porodnosti by se počet muslimů ve Francii mohl do roku 2050 zdvojnásobit na přibližně 18 % – a možná ještě více. Průzkumy ukazují, že francouzští muslimové se integrují stále méně a že neintegrace je zvláště vysoká mezi mladými muslimy. Studie ze září 2020 ukázala, že 74 % francouzských muslimů mladších 25 let staví právo šaría nad zákony Republiky. V kategorii muslimů starších 35 let bylo toto číslo podstatně nižší: 25 %. Další studie publikovaná o rok později ukázala, že právo šaría staví nad zákony Republiky také dvě třetiny muslimských středoškoláků. Tentýž průzkum také ukázal, že 9 % mladých muslimů "sdílí názory" Patyho vraha.
Nedávno vydaná kniha novináře Stephana Simona, Les derniers jours de Samuel Paty ("Poslední dny Samuela Patyho"), poskytuje pohled na zhoršující se situaci ve Francii. Stephane Simon prošetřil podrobně vše, co se stalo během jedenácti dnů mezi okamžikem, kdy Samuel Paty vyučoval ve škole sekularismus, a okamžikem, kdy byl zavražděn. Žádný učitel ze střední školy, kde učil, Samuela Patyho nepodpořil, všichni se od něj naopak distancovali. Někteří ho obvinili, že je vystavil nebezpečí. Ministerstvo školství ho obvinilo z toho, že urazil city muslimských studentů.
Policie vzala na vědomí hrozby, kterým Paty čelil, ale nenabídla mu žádnou ochranu. Přestože bylo Anzorovovo jméno v policejní databázi a přestože policie a Patyho kolegové věděli, že je ohrožen, dokázal Anzorov trávit hodiny před střední školou, kde Paty učil. Anzorov mluvil se studenty a požádal je, aby jej na Patyho upozornili, až skončí vyučování a učitelé půjdou domů. Potom Anzorov Patyho pronásledoval, pobodal jej, podřezal mu hrdlo a uřezal mu hlavu. S uříznutou hlavou se vyfotografoval a fotografie zveřejnil na sociálních sítích.
Mezi okamžikem, kdy Anzorov Patyho zavraždil, a okamžikem, kdy byl zastřelen policisty, kteří se ho snažili zatknout, uplynula téměř hodina. Kolem těla a uříznuté hlavy Samuela Patyho projížděla auta, ale nikdo nereagoval, nikdo nezavolal policii.
V den své vraždy si Paty do své brašny dal kladivo, aby se v případě útoku měl čím bránit, ale neměl čas ho použít. Vzkazy volající po smrti Samuela Patyho začaly kolovat na sociálních sítích večer 16. října 2020 a pokračovaly beztrestně až do dne, kdy byl zavražděn.
Šest dní po brutální vraždě Samuela Patyho komentátor Ivan Rioufol napsal:
"Naši náměsíční lídři se musí probudit a postavit se čelem islámu utrženému ze řetězu. Jinak si Francouzi budou moci vybrat jen mezi podřízením se a občanskou válku: a ti, kteří odmítnou dodržovat zákazy islamofašismu, budou muset při své obraně spoléhat jen sami na sebe."
Totéž by Ivan Rioufol mohl napsat i dnes.
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.
Komentáře