Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Eurozóně hrozí víc odchod Finska než Řecka

Finanční trhy i politici se již mnoho měsíců soustředí na vývoj v Řecku. Podle některých expertů přitom věnují nedostatečnou pozornost dění na opačné straně eurozóny. V pětimilionovém Finsku totiž sílí nálady proti další pomoci slabším členům měnové unie. Nordická banka Nordea před nedávnem dokonce navrhla, že by malá skandinávská země mohla vedle eura zavést novou paralelní měnu.

 
  • eurozone-hrozi-vic-odchod-finska-nez-recka
  • Finsko - obchodní data

 

Nikdo ve Finsku neočekává, že by země v nejbližší době opustila měnovou unii, přesto podle Financial Times část finského byznysu a dokonce i úřadů potichu připravuje logistiku pro odchod z eurozóny. „Musíme se otevřeně postavit k možnosti rozpadu eurozóny," řekl v srpnu sociálnědemokratický ministr zahraničí Erkki Tuomioja. „Není to něco, co by kdokoliv ve Finsku hájil, už vůbec ne vláda. Musíme ale být připraveni," dodal pro The Daily Telegraph.


Finsko s dvěma měnami?


Nedávno zveřejnila banka Nordea studii, ve které navrhla, aby země zvážila zavedení „paralelní měny" vedle eura. S myšlenkou paralelní měny přišel již v květnu bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer, vymýšlel tento plán ale pro Řecko.

Koncept paralelní měny využilo Německo v době Výmarské republiky, v roce 1923, nebo byl použit při rozpadu Sovětského svazu v 90. letech. V poslední dekádě jej zvažovaly některé rozvojové země.

V případě Finska by ale využití dvou souběžných měn bylo rozdílné. Řecko by patrně muselo své občany k přijetí nové měny nutit. Oproti Athénám by Helsinky byly v silné pozici. Nová měna, patrně markka, by si mohla po dlouhé přechodné období udržet kurz 1:1. Až později by nastoupila nová měna na volně plovoucí kurz. Podle analýzy JP Morgan's by nová marrka nepoškodila tolik ani finský export, což by neplatilo v případě, kdyby podobný krok učinilo Německo.

Pomoc ano, ale ne bez hranic


Diskuze o vystoupení Finska z měnové unie jsou pouze hypotetické. Jak ale ukazují výroky některých členů finské vlády, může časem seveřanům dojít trpělivost s vleklým zachraňováním jižní periferie. V červenci se ministryně financí Jutta Urpilainen nechala slyšet, že ačkoliv Helsinky přijaly závazek být členem eurozóny a euro zemi přináší užitek, „Finsko nebude na euru trvat za každou cenu a je připraveno na všechny scénáře". „Kolektivní zodpovědnost za dluhy jiných států, jejich hospodářství a rizika, to není něco, na co bychom měli být připraveni," dodala v rozhovoru pro list Kauppalehti.

Finsko je podle ministryně při vyjednávání o podmínkách záchranných úvěrů tvrdé, ale konstruktivní. Součástí této „tvrdé strategie" byl i požadavek na kolaterály, neboli záruky, za svůj podíl na druhém záchranném balíčku pro Řecko a úvěru pro španělské banky.

Finsko je mezi posledními členy eurozóny, kteří si stále udrželi nejvyšší ratingové hodnocení AAA. Přitom je v úplně jiném postavení než mediálně nejviditelnější Německo. Na vyjednávání o záchranných balíčcích bylo pouze juniorním partnerem a Finové necítí ani takovou odpovědnost za evropské sjednocování jako Německo.

Finsko také není tolik obchodně vázané na eurozónu. Silná obchodní pouta jej pojí se sousedním Švédskem a Ruskem, které eurem neplatí. Specifická je i finská politická situace. Zatímco v jiných státech platících eurem je skepticismus ke společné měně záležitostí menších okrajových stran, ve Finsku je to i otázkou tradičních silných stran.


Hlavní obchodní partneři Finska. Zdroj: Finský statistický úřad

Tvrdě euroskeptická linie je nicméně specialitou Pravých Finů, kteří se z malé okrajové strany stali významným hráčem s podporou kolem 15 procent. „Neexistují pravidla pro vystoupení z eurozóny, ale to je jen otázkou času. Buď jih anebo sever se odtrhne, protože tato měnová svěrací kazajka způsobuje mizérii milionům lidí a ničí budoucnost Evropy," vyjádřil se nedávno lídr Pravých Finů Timo Soini.

Poučení z historie


Odchod členské země z eurozóny tvůrci měnové unie nepředpokládali, a proto neexistují ani žádná legislativní pravidla, která by řídila takový proces. Jediná vodítka pro rozpad měnových unií nabízí historie.

Profesor ekonomie z Georgetown University Anders Aslund poukázal na to, že existuje mnohem větší pravděpodobnost, že měnovou unii opustí malá ekonomicky prosperující země, než hospodářsky upadající stát. Dokazuje to na případech rozpadu Rakouska-Uherska, z kterého jako první odešlo Československo, Jugoslávie, kterou opustilo bohaté Slovinsko a Sovětského svazu, od kterého se odloučili tři pobaltské republiky. Ve svém výzkumu ale došel zároveň k závěru, že rozpad měnového spolku je vždy nákladný pro všechny strany a mělo by mu proto být zabráněno za každou cenu.

Marie Bydžovská, Euroskop
 
 

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře