KOUŘÍTE MARIHUANU ?

Agresivní útoky a těžké halucinace má na svědomí marihuana z pěstírny.

Konopí a drogy, které se z něj vyrábějí, tedy marihuana a hašiš, jsou mnoha lidmi považovány za neškodné a jejich užívání ve většině rozvinutých zemí roste. Ovšem čím dál tím více vědeckých studií snáší důkazy, podle nichž i obyčejné kouření marihuany může vyvolat závislost a mít řadu vedlejších účinků, zvláště pak u osob s již existujícími psychickými poruchami.
Britský časopis British Medical Journal v loňském roce zveřejnil rozsáhlou srovnávací studii, z níž jsou negativní aspekty konopí zjevné. 

K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby a zhoršuje existující symptomy.

Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory včetně mládí uživatele, či vrozenými znaky jeho osobnosti.

Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38 procent z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly o polovinu náchylnější k podobným symptomům.

Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu, paranoie či deprese (21 procent) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21 procent).

V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.

Podle posledního zveřejněného průzkumu americké organizace Recovery Brands, která pomáhá s odvykáním drog, jsou Češi na čtvrtém místě v žebříčku zemí s nejvyšším počtem uživatelů marihuany. Nejvíc podle studie hulí na Islandu, kde kouří marihuanu téměř pětina dospělých.

Nikoho tato zpráva však příliš nerozrušila, protože tráva přece není heroin. Jenomže produkt přírody, po kterém se uživatelé trochu motají a hodně smějí, se změnil. Účinky jsou tvrdší, stavy šílenější a zdravotní dopad nesrovnatelně horší.
Nikdo nedokáže odhadnout, jak silnou reakci dnešní marihuana vyvolá. 

„To, co se kouřilo v 60. letech, mělo tak dvě až tři procenta delta 9 THC a bylo to téměř bez chemie. Když se v Česku v 90. letech objevila tráva se sedmi procenty účinné látky, říkali mi v laboratoři, no jo, to je z Holandska. Dnes je v naší praxi vcelku běžné, když marihuana obsahuje 25 procent delta 9 THC,“ varuje šéf pražské protidrogové policie Jaromír Badin.

„To je takový rozdíl, jako kdybyste si dali namísto osmistupňového piva lahev whisky,“ dodal Badin. Důvodem je přesunutí pěstování z venku do vnitřních prostor.

„Z pěstování uvnitř se stala věda a tvrdý byznys. Ilegální velkopěstitelé kupují v growshopech feminizovaná semínka, aby měli jen samičí rostliny. Mají přesný režim svícení a hlavně, do rostlin cpou strašné dávky chemie. Do rostliny dostanou opravdu hrozné hnusy. Marihuana už prostě není přírodní droga,“ upřesňuje policejní drogový expert.

Mnoho lidí považuje marihuanu za nejméně škodlivou drogu, ale začátečníci se mohou dostat po požití do stavu, který by přisoudili těm nejtvrdším drogám.

„Ani psychologové, ani drogoví experti nedokážou odhadnout, jakou reakci a jak silnou dnešní marihuana vyvolá. Stalo se, kdy zvláště u mladých lidí došlo po konzumaci marihuany a například alkoholu nebo jiné drogy k šokujícím reakcím. Začali se najednou svlékat, agresivně útočit i na své blízké nebo prošli silnými halucinogenními stavy, které u nich vyvolaly chuť spáchat sebevraždy,“ popsal Badin.

Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence bývá postižený nepřátelský. Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35 procent konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24 procent pokračuje, přestože jim to působí problémy a 13 procent cítí, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.

Opakované užívání marihuany může způsobit výrazné snížení inteligenčního kvocientu i dalších kognitivních funkcí. Výsledky 38 let trvající studie ukazují na trvalé účinky drogy cannabis především u mladých uživatelů. Ti jsou paradoxně této droze příznivě nakloněni.

Jedinečná studie, na které spolupracovali novozélandští, britští a australští výzkumníci, ale naznačuje, že právě mladí lidé jsou marihuanou reálně ohroženi. Účastníci průzkumu, kteří začali marihuanu užívat už před osmnáctým rokem života, vykazují i o dvacet let později sníženou inteligenci i schopnost vnímání či udržení pozornosti.

Kouření marihuany může být spouštěčem četných přechodných či chronických duševních poruch včetně schizofrenie.

Jinou kapitolou je užívání marihuany k léčebným účelům, ale o tom zase někdy příště.

Zdroj: 
http://drogy.doktorka.cz/psychicke-nasledky-dlouhodobeho-uzivani/

http://www.novinky.cz/domaci/378935-agresivni-utoky-a-tezke-halucinace-ma-na-svedomi-marihuana-z-pestirny.html

http://technet.idnes.cz/marihuana-v-mladi-snizuje-inteligenci-dxi-/veda.aspx?c=A120828_173134_veda_pka