Čína dobývá svět

Čína je největší ekonomikou světa

Čína porazila Spojené státy a stala se největší ekonomikou světa. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního měnového fondu, na kterou upozornil deník Financial Times.

Mezinárodní měnový fond ekonomiky srovnává na základě propočtu HDP tržním měnovým kurzem, ale také na základě jeho kupní síly. A právě ve druhém případě Čína překonala Spojené státy a stala se největší ekonomikou světa. Do konce roku 2014 by měla Čína vytvářet 16,48 % světového HDP přepočteného podle kupní síly (tedy zhruba 17,632 bilionu dolarů), zatímco Spojené státy 16,28 % (tedy zhruba 17,416 bilionu dolarů).

Státní dluh USA vůči Číně dosáhl 1,317 bilionů USD

Objem státního dluhu USA vůči Číně v listopadu 2013 stoupl na neuvěřitelnou částku 1,317 bilionů USD, píše se v údajích Ministerstva financí USA, které byly nedávno zveřejněny.

Současně nové rekordní částky dosáhla výše čínských zlatých a valutových rezerv: na konci prosince to bylo 3,82 bilionu USD. Růstu objemu rezerv napomáhalo značné posílení směnného kursu juanu vůči dolaru, rozdíl příjmových sazeb v ČLR a v zahraničí, a také relativní lehkost přilákání kapitálu na vnějších trzích.

Čína dobývá Afriku

Všechny poslední roky je Čína jedním z hlavních tahounů růstu světové ekonomiky.

Není žádným tajemstvím, že Čína dobývá Afriku. Čínské investice v Africe sleduje zbytek světa tak trochu s otevřenou pusou. Přislíbené investice za 20 miliard USD ze začátku roku 2012 komentovala americká ministryně zahraničí Clintonová tak, že by "Afrika měla zvážit, s jak spolehlivými obchodními partnery spolupracuje". Čínská vláda ovšem považuje osočování ze snahy vyčerpat africké nerostné bohatství ve svůj prospěch za naprosto nemístné.

Čína navrhla projekty za 750 milionů USD na podporu zemědělství a za 50 milionů USD na podporu malých a středních firem. Je ovšem kritizována za jasné zaměření se na nerostné suroviny a za špatnou kvalitu svých stavebních projektů. Africké země, které samy nemají dost peněz a vzdělaných pracovníků, ovšem "pomoc" z Číny vítají.

Čína nově investuje miliardy do železnice

Čínský premiér Li Kche-čchiang nedávno v keňské metropoli Nairobi podepsal předběžnou dohodu o spolupráci s východoafrickými státy na výstavbě nové železniční dráhy. Čína by měla zaplatit 90 procent nákladů na první fázi výstavby keňského úseku, zhruba 3,8 miliardy dolarů (asi 76 miliard Kč), informoval server BBC.

Trasa plánované železnice povede z Mombasy na pobřeží Indického oceánu do Nairobi a dál přes Ugandu do Rwandy a Jižního Súdánu. V Keni má nová železnice nahradit úzkorozchodnou dráhu postavenou před více než sto lety v období britské koloniální nadvlády.

Stavebních prací, které podle dohody začnou letos v říjnu, se ujme čínská firma. První úsek o délce 610 kilometrů by měl být dokončen v roce 2018.

K dosažení svých cílů budou Číňané využívat především ekonomickou sílu, nejen v úvodu

zmíněnými finančními rezervami. Na Západě jsme se dočkali nemilého překvapení, když vyšlo najevo, že Čína v tichosti monopolizovala světový trh kovů ve vzácných zeminách. Má na něm šokující 97% podíl. Jedná se o sedmnáct prvků strategického významu, jež se v zemském nitru sice vyskytují poměrně hojně, ale jen málokdy v koncentraci, aby jejich těžba byla rentabilní. Průmysl jich potřebuje málo, ale některá odvětví se bez nich neobejdou, jako třeba automobilky, výrobci počítačových komponentů a vojenských radiolokátorů. Čína si může dovolit rozsáhlé akvizice nalezišť surovin a průmyslových podniků po celém světě.

Za posledních pět let Čína investovala téměř 200 miliard USD do energetiky, těžby a zpracování surovin, finančních operací, realit, dopravy ap., a to nejen v rozvojových zemích, ale i vyspělých, jakými jsou např. Brazílie či Kanada a USA! Může to být dobré znamení – kdo investuje v určité zemi, chce zároveň pro vlastní zisk její prosperitu a určitě ji nemá v plánu jakýmkoli způsobem ohrozit.

Akvizicemi Čína snižuje svou závislost na americkém dolaru, držet velké finanční rezervy v dolarech je z dlouhodobého hlediska. riskantní. Nemůže nás překvapit, že Čína stejně jako Rusko hovoří o potřebě „dedolarizace" světové ekonomiky. V každém případě je Čína dnes největším exportérem, předstihla dosud dominující Německo. V roce 2008 vyvážela zboží za 1,4 bilionu USD, v roce 2009 v době krize za 1,2 bilionu USD.

Z toho je zřejmé, že Čína má ekonomické předpoklady k větší hospodářské a následně politické expanzi, což může mít v budoucnosti vážné geopolitické důsledky.

Čínské nadbíhání Evropě

Čína není jen levným producentem výrobků a největším příjemcem zahraničních investic. Podle Financial Times v letech 2009 až 2010 poskytla půjčky v hodnotě 110 miliard dolarů. To je více, než za stejné období uvolnila dosud dominantní Světová banka. Čínská rozvojová banka (CDB) a Čínská banka pro vývoz a dovoz (Eximbank) totiž poskytují mnohem výhodnější úroky a úvěrové tranše než jiní věřitelé.

Podle Hospodářských novin si Peking nákupem vládních dluhů a klíčových strategických aktiv v krizí oslabených zemích, jakými jsou Řecko, Irsko a Španělsko, v Evropě rychle buduje východiskovou ekonomickou základnu. Jeho dlouhodobým cílem není jen vydělat peníze, ale rád by měl vliv i na rozhodování EU. To je převážně cíl politický a mocenský. Řecko jako slabé místo tudíž není jen strategickým mostem, jehož prostřednictvím chce Čína proniknout do Evropy. Usiluje i o strategické partnerství s dalšími krizí postiženými evropskými státy.

Bude po Řecku na řadě Česká republika?

Číně jde zcela zjevně o strategický průlom do evropského trhu a překonání evropských vnějších obchodních bariér, kterými se Evropa brání a potenciálně mohla bránit i v budoucnosti. To ovšem už má strategický geopolitický rozměr. Takže vyloučit se nedá ani nástup Číny do střední Evropy. Jako vhodné nástupiště se jí může logicky jevit naše země, kde navíc stávající vládní koalice zvítězila právě přesvědčením voličů, že by vzhledem k výši státního dluhu mohla zem následovat osud Řecka. Tahle taktika by tudíž mohla mít bumerangový efekt. Zároveň se ve srovnání s Řeckem dá očekávat vyšší míra rezistence vůči možné čínské investiční expanzi (podobně jako je tomu pokud jde o zájem ruských firem podílet se na dostavbě Temelína).

I my máme zájem ekonomicky pronikat do Číny, ale je otázkou, jak dalece jsme s ostatními západními zeměmi schopni jako Čína mít následně i určitý vliv mocenský? Může nás tak v souvislosti s čínskými i západními aktivitami čekat velmi zajímavá druhá dekáda 21. století.

Jedno musí být jasné i naprostému laikovi.

Čína je budoucí supervelmoc se kterou se vyplatí obchodovat.

Čína dobývá ČR

President Zeman při svém projevu na podnikatelském fóru řekl, že by přivítal vstup Bank of China na český trh. Jedna z největších státních bank v Číně má otevřít pobočku v ČR nejpozději v roce 2015, uvedl Hrad po jednání.

Asi to není špatný tah od pana presidenta. Pokud by v budoucnu došlo k pádu dolaru, mohlo by se přejít na obchodování v čínském Juanu. K tomu by ráda dopomohla zmíněná čínská banka. /Je to pouze můj osobní názor a podotýkám, že nejsem ekonom./

V posledních letech probíhá v Africe skrytý boj mezi Čínou a západními mocnostmi. Čína je zde vytlačuje z jejich pozic. Prakticky každé zostření situace v Africe je následkem tohoto boje. Čína pro rozšíření zóny svého vlivu nepotřebuje na rozdíl od USA bojovat. K vytváření přátelských geopolitických oblastí využívá ekonomiku.

Situace Spojených států už není taková jako v minulosti. Bitvu o Afriku Spojené státy prohrávají.

Čína hromadí ohromná množství zlata. S tím souhlasí všichni. Co ale nikdo přesně neví, kolik toho zlata Čína teď už má, protože to Čína nikomu neříká.

Jeden nedávný odhad klade čínské zlaté rezervy na více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

Až Čína nakonec tomu zbytku z nás řekne, kolik zlata vlastně má, tak to asi bude tak jeden dva tahy před šachmatem.

Čína masivně hromadí zlato a současně s tím se pokouší o podstatný nárůst mezinárodního vlivu Juanu. Pokud se Čína rozhodne podložit Juan zlatem a už v mezinárodním obchodu nepoužívat US dolar, bude to mít na US ekonomiku devastující účinek a samozřejmě na ekonomiky navázané na USD také.

Netřeba k tomu geniality, abychom viděli, kam to všechno směřuje.

Zdroje:

http://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie/dobyva-cina-i-evropu-reflexe-bezpecnostnich-analyz-a-prognoz

http://czech.ruvr.ru/2014_01_16/Statni-dluh-USA-vuci-Cine-dosahl-1-317-bilionu-USD/

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/cina-dobyva-afriku-nove-investuje-miliardy-do-zeleznice_306652.html