Americký Mein Kampf - svět podle Thomase P. M. Barnetta. Podřízenost Evropy geopolitickým zájmům USA.

Analytik Sergej Pankin si všímá proměn v geopolitickém uspořádání mezi Evropou, USA a Ruskem.
Nový postmoderní svět už málo souvisí se soupeřením hlavních ideologií éry moderny upadajících do zapomnění – kapitalismem, komunismem a fašismem.

Když země bývalé Varšavské smlouvy vstoupily do NATO, v žádném případě se nevrátily do „neohabsburské“ Evropy, jak si myslely, ale spadly do atlantického světa pod americkým vedením, jehož geopolitický smysl spočívá v ustavení totální kontroly nejen nad celou Evropou, ale případně, pokud Rusko bude slabé, i nad celou Eurasií.

Boj o kontrolu přírodních zdrojů a strategických komunikací bude stále hlavním tématem současné epochy.

Geopolitika je vědní disciplína, která se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva. Její jednotná definice neexistuje (existují názory, že je geopolitika součástí politické geografie či dokonce jejím synonymem). Dodnes nebyla přijata mezi klasické vědní disciplíny.
Geopolitika se výrazně projevuje zejména na rozsáhlých územích, v rozsáhlých souvislostech. Problematikou geopolitiky se zabývají především velké země. Znovu ožívající zájem o geopolitiku je spojen se značným rozvolněním významu tohoto slova, které může označovat téměř cokoliv z oblasti mezinárodních vztahů. Zájem o to, co bychom dnes nazvali geopolitikou lze vystopovat až k Aristotelovi, Bodinovi či Kantovi. Obvykle se však o geopolitice mluví až v souvislosti s autory přelomu 19. a 20. století.

Geopolitiku nemůžeme hodnotit coby nestranné a jednotné stanovisko různých zemí, ale je nahlížena jako prostředek, kterým jednotliví teoretici prosazují svůj pohled na svět a zájmy svých států, své třídy apod. Pokud se soustředíme na geopolitiku Západu můžeme vysledovat následující.

Západ vždy – v minulých stoletích i dnes – všemožně usiloval o vytlačení Ruska na severovýchod Eurasie, aby mu zakryl přístup k teplým mořím – Středozemnímu, Černému a Kaspickému. Tento prostor je severní hranicí geopolitické „energetické elipsy,“ do níž patří Arábie, Mezopotámie, Perský záliv, Kavkaz a Afghánistán. Proto Washington a na jeho příkaz i Brusel tak zuří kvůli navrácení Krymu do Ruské(ho) – ne impéria – ale federace. Vždyť byla prolomena stanovená hranice „energetické elipsy.“ Tedy toho co bylo pro geopolitiku Západu životně důležité.

S počátkem ukrajinského konfliktu se projevuje nová snaha o přerozdělení světa. Toto přerozdělení však vede ke změně rovnováhy sil mezi samotnými západními zeměmi, přičemž je především v zájmu USA a v žádném případě ne v zájmu Evropy. Zde kupodivu hraje na ruku Washingtonu přijetí celé řady bývalých socialistických států do Evropské unie. Jde o to, že všechny tyto geopolitické a vojensko-strategické změny zapadají ne do evropské, ale do americké geopolitické konfigurace, která je realizovaná USA ne v zájmu Evropy, ale v kontextu podřízení všech svých satelitů, včetně evropských států, „globální vládě“ a euroasijskému projektu USA. Absolutní orientace bývalých zemí „socialistického tábora,“ které vstoupily do EU, na USA, způsobila celkově značnou škodu geopolitickému statutu Evropy. A čím více se Evropa rozchází s Ruskem, tím více „Starý svět“ ztrácí roli významného geopolitického centra. 

V současné době dosáhly USA takové geopolitického postavení, že Evropa už přestala být hlavním cílem jejich geopolitických zájmů, ale stala se pouze zabezpečeným týlem. Jak zdůraznil Zbigniew Brzezinski, „upevnění amerického předmostí na euroasijském kontinentu s pomocí transatlantického partnerství“ je pro USA nezbytné ne kvůli „obraně Západu před hrozbou z Východu,“ ale proto, aby se „nová Evropa“ stala pro USA „reálným odrazovým můstkem k průniku do Eurasie.“ Proto to již známé přibližování NATO k Ruským hranicím.

Takovým způsobem nikoliv „velmocenská pozice Ruska a jeho usilování o vnější expanzi“ ohrožuje geopolitický status Evropy, ale naopak, slabost Ruska automaticky mění Evropu v geopolitického sluhu USA. Je zjevné, že nejen pro samotné Rusko, ale i pro Evropu je nezbytně nutné a značně výhodné, aby Rusko bylo silnou a vlivnou mocností, jedním z hlavních systémotvorných států na geopolitické mapě současného světa.

A jak už jsem psal ve svém článku z roku 2014 je nutné mít na paměti, že neoliberálové nemusí podporovat demokracii. Činí tak pouze tehdy, když si jsou jistí, že jim demokracie dodá to, co chtějí. Jinak mohou spojit síly s IS, jako nyní v Iráku a Sýrii, s Al Kaídou a islamistickými extremisty jako v Libyi, s armádou jako v Egyptě, nebo s neonacisty jako nyní v Rusku a na Ukrajině.
Neoliberálové jsou pragmatici – to značí chladně a rozumně uvažující lidé, kteří se orientují pouze na svůj zisk. Ne na to co nastane po něm. Plánovači Americké geopolitiky a militarističtí exponenti korporátního systému v USA již dávno hlásají teorii jedné světové velmoci.

Jeden ze stratégů Americké geopolitiky Thomas P. M. Barnett je badatel na poli vojenských strategií a globalizační fanatik pod nadvládou USA elit nad národy světa. Proces globalizace navrhuje završit vytvořením jednoho světového náboženství, jedné kultury a smícháním ras na zeměkouli. 
Barnet razí tuto myšlenku, kterou se Americké impérium snaží uskutečnit. Naše zájmy jsou globální, proto musí být globalizace úplná a globální, říká Barnett a zde jsou jeho další myšlenky.

1. Neomezený proud imigrantů za účelem rozpadu usazených národů a zničení jejich kultur 
Dle Barnetta nesmí žádný národ bránit přílivu uprchlíků. Speciálně se má dle jeho plánu zdesetinásobit příliv uprchlíků do Evropy. Kvůli rychle stárnoucímu obyvatelstvu si nemůže Evropa dovolit gastarbeitry, nýbrž bude muset následovat USA a otevřít všechna stavidla neomezenému proudu imigrantů. Pravicově orientovaní a imigrační politice nepřátelští politici musí být umlčeni a musí zmizet ze scény. A to rychle. K plotu na hranici Mexika se Barnett jaksi nevyjadřuje. 

2. Neomezený tok ropy, plynu a jiných surovin 
To znamená, že podle Barnetta v již globalizovaném světě nesmí národy disponovat nerostným bohatstvím. Veškeré zdroje budou privatizovány, internacionalizovány a prodávány se ziskem. Zdá se, že prvním pokusným králíkem a obětí těchto plánů je Řecko. V ekonomické oblasti bude urychlen vznik bilaterálních a regionálních zón volného obchodu. Díky smlouvě NAFTA jsou dnes Kanada a Mexiko svázány těsněji s USA, než kdy byly v 19. století spojeny státy Divokého západu. 
My dodáváme: pro Evropu urychlené přijetí smluv TTIP, CETA, TISA, EGA atd. 

3. Ničím neomezené finanční toky do USA 
Žádná vláda nesmí bránit „svobodnému pohybu kapitálu“ a bránit odcházení zisků ze země. Státy se musí dostat do vzájemné závislosti, aby nemohly existovat samy o sobě. Státy, které se tomu budou bránit, budou nahrazeny loutkovými režimy. Nepřátelé této globalizace budou zničeni, tak žádá tento fanatik globalizace jménem Thomas Barnett. „Kritiky zabijeme“. Obama to řekl mírněji: „Zkroutíme jim ruce“. USA budou poskytovat úvěry v dolarech a zásobovat centrální banky dolary. Státy nebudou smět podniknout nic, aby zabránily odchodu zisků do USA. 

4. Žádný stát se nebude smět postavit proti „mírovému nasazení“ americké armády, US soukromé militaristické agentury nastoupí na regionální „trhy“ (regional markets) 
Barnett upozorňuje ale i na nebezpečí, že by se proti těmto plánům globalizační nadvlády mohl zvednout odpor i v samotných USA.

Pro kritiky uvádím, kde je možné si Barnettovy knihy objednat a přečíst si je, než nás čtenáři napadnou, že šíříme konspirační bláboly. Je třeba si uvědomit, že tito lidé přímo či nepřímo ovlivňují politiku USA. Barnettovy knihy najdete zde: 
The Pentagon's New Map 
Blueprint for Action: A Future Worth Creating 
Great Powers: America and the World After Bush
Knihy jsou pouze v angličtině.

Americká geopolitika se mimo jiné řídí tézemi Zbigniewa Kazimierza Brzezińského, který je polsko-americký politolog a platí vedle Henry Kissingera a Samuela P. Huntingtona za šedou eminenci americké zahraniční politiky. V letech 1977 - 1981 byl bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Jimmyho Cartera a nyní je zahraničněpolitickým poradcem Baracka Obamy. Zároveň je profesorem americké zahraniční politiky na Johns Hopkins University v Baltimoru, poradcem Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu D.C. a autorem odborných politologických knih. Vedle toho je činný jako poradce mnoha velkých amerických a mezinárodních firem. Jeho 232 stránková kniha z roku 1997 Velká šachovnice obsahuje shrnutí globálních problémů z hlediska udržení americké převahy na prahu 21. století a analyzuje souboj o kontrolu tzv. euroasijského masivu, kde se vyskytuje největší část světové populace, přírodních zdrojů a hospodářské aktivity, které vysvětlují současné události na Ukrajině a v oblasti Blízkého východu a na které by mělo být pohlíženo i z tohoto geostrategického úhlu pohledu.

Závěr: Evropská unie se nechala vtáhnout do amerického strategického konceptu udržení dominance za každou cenu – i za cenu rizika válečného konfliktu. Náš kontinent je nemocný. Má ještě dostatek vůle a odhodlání k terapii nebo máme být nahrazeni novou poddajnou a agresivnější rasou, která by za nás nespolehlivé Slovany měla dobýt Rusko?

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2016/02/6776-zakony-geopolitiky-rusko-a-evropa-se-navzajem-potrebuji.htm

http://e-republika.cz/article3257-Thomas-P-M-Barnett-a-jeho-americky-Mein-Kampf