Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Z Temelína unikla radioaktivní voda (+ další jaderné zprávy)

Jaderná elektrárna Grohnde má slabiny v důsledku stárnutí – nalezeno šest zlomených pružin / 
Z Temelína unikla radioaktivní voda
Netěsný uzávěr: porucha v Temelíně
Jaderná energetika v Bavorsku: rozšiřování havarijních zón kolem elektráren / 
Konečné úložiště jaderného odpadu na hranicích bylo konečně smeteno ze stolu.

  • z-temelina-unikla-radioaktivni-voda-dalsi-jaderne-zpravy

Jaderná elektrárna Grohnde má slabiny v důsledku stárnutí – nalezeno šest zlomených pružin

Německo – Při revizi jaderné elektrárny Grohnde v Dolním Sasku u Hammelnu dochází k stále vetšímu množství defektů. Nejprve byla objevena škoda na generátoru, poté cizí předmět v jaderné části reaktoru. Nyní byly z elektrárny nahlášeny nalezené zničené pružiny. Tamní ministr životního prostředí Stefan Wenzel (Zelení) je v pozoru.

Podle Wenzela se nejedná o jednu jedinou závadu. Dosud bylo objeveno již šest poničených pružin. Tyto pružiny jsou součástí škrtícího tělesa, které se má starat o rovnoměrný přísun chladicí vody pro reaktor. Zatímco Wenzel podle serveru NDR sdělil, že se jedná o součástku, která se nesmí zlomit, tvrdí provozovatel elektrárny, firma E.ON, že zlomení těchto pružin nemá vliv na proudění chladiva v chladicí okruhu reaktoru a tím ani na chlazení reaktoru.

Wenzelovo ministerstvo zatím poslalo sérii dotazů ohledně nálezu v elektrárně firmě E.ON – a sice k dopadům zlomených pružin, ke zjištěným příčinám, k přenositelnosti na jiné srovnatelné stavební díly v elektrárně a k bezpečnostně – technickém zhodnocení situace. Na zprávu provozovatele teď ministerstvo čeká. Kontrola pružin neproběhla minulý týden (22.května) kompletně. Podle E.ON zatím bylo přezkoumáno 105 škrtících těles. Na šesti z celkem 231 škrtících tělesech byly nalezeny vadné přítlačné pružiny.

Jaderná elektrárna Grohnde byla uvedena do provozu v roce 1985 a představuje 83% výroby firmy E.ON v jaderných elektrárnách. Instalovaný výkon elektrárny je 1.360 MW. Revize v elektrárně začala 26.dubna 2014 a zařízení mělo jít do provozu opět již 11.května. Zjištěné nedostatky v elektrárně a jejich postupné odstraňování však odstávku zařízení prodlužuje. Podle ředitele elektrárny Waltera Boewinga by po odstranění všech defektů měla být elektrárna spuštěna 20.června.

Z Temelína unikla radioaktivní voda

Linz – Při kontrole rezervního systému v jihočeské jaderné elektrárně Temelín, vzdálené necelých 60 kilometrů od rakouské hranice, došlo k úniku 150 litrů lehce radioaktivní vody. Důvodem úniku byl podle provozovatele zařízení, energetické společnosti ČEZ, netěsný uzávěr. Vodu se podle sdělení mluvčího firma ČEZ podařilo zachytit ve sběrném systému elektrárny. Zdraví zaměstnanců elektrárny podle něj nebylo ohroženo. Potrubí, z něhož voda unikla, slouží podle informací provozovatele k doplňování chladicí vody do rekatoru.

„Jaderná elektrárna Temelín již není ve zkušebním provozu a měla by mít dětské nemoci již dávno za sebou," řekla k události v Temelíně mluvčí ekologického sdružení Jihočeské matky Monika Machová Wittingerová.

Netěsný uzávěr: porucha v Temelíně

Při kontrole rezervního systému v jihočeské jaderné elektrárně Temelín uniklo asi 150 litrů lehce radioaktivní vody. Důvodem úniku měl být netěsný uzávěr, jak potvrdil mluvčí společnosti ČEZ, která jadernou elektrárnu na jihu Čech provozuje.

Voda byla podle údajů provozovatele zachycena. Nedošlo tak podle něj k ohrožení zaměstnanců. Potrubí, na kterém k úniku došlo, mělo sloužit k doplňování chladicí vody reaktoru.
„Temelín už dávno není ve zkušebním provozu a měl by mít dětské nemoci již za sebou," reagovala na událost v elektrárně jedna z členek sdružení Jihočeské matky na dotaz agentury ČTK.

Jaderná energetika v Bavorsku: rozšiřování havarijních zón kolem elektráren

V roce 2022 bude uzavřena poslední jaderná elektrárna v německém Bavorsku. Do té doby se ale má silně reformovat havarijní ochrana pro případ jaderné havárie.

Mnoho radostných zpráv nám jaderný průmysl v poslední době nepřinesl, tato zpráva patří z jejich pohledu k těm lepším: tři ze čtyř nejproduktivnějších jaderných elektráren se nachází v Německu – v čele s elektrárnou Isar 2. Více než 12 miliard kilowatthodin proudu vyrábí tento tlakovodní reaktor poblíž Landshutu, ani to ho ale neochrání před tím, že bude v roce 2022 definitivně odstaven. Alfons Völk se při těchto slovech pousmívá – v dolnosaské vládě je totiž Völk zodpovědný za oblast bezpečnosti, proto mu a jeho týmu připraví Isar 2 v blízké době hodně práce. Protože od té doby, co komise na ochranu před zářením v důsledku havárie v japonské Fukušimě nedávno uveřejnila svá doporučení, to vypadá tak, že se havarijní ochrana pro případ jaderné nehody v Německu bude zcela reformovat. Rozhodnout o tom musí ministři vnitra německých spolkových zemí a vypadá to, že všichni budou s touto reformou souhlasit. Pro úředníky jako Völk to znamená práce na přepracování havarijního plánování, kter
é budou trvat minimálně rok.

Na meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Gundremmingu se bude stavět první protiteroristická stěna v Německu. Tamní starosta se však obává, že tomto „dovybavení" Gundremmingen nezůstane pouhým meziskladem.

Logistický náklad bude nesmírný: dosud to bylo cca. 40.000 obyvatel z okolí Isaru 2, kteří by v případě havárie v elektrárně museli být přepraveni do bezpečí. V budoucnu by jich mělo být 240.000. Toto zvýšení vyplývá z plánovaného rozšíření havarijní zóny kolem elektrárny z dnešních 10 na 20 kilometrů. Evakuace by se pak týkala i měst jako Landshut, Vilbiburg a Dingolfing. V případě havárie v elektrárně by se musely evakuovat i nemocnice, domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou a mnoho škol. Práce by přibyla i policii. Zatímco by dnes kontrolovala 20 evakuačních silnic, mohlo by jich být v budoucnu až desetkrát více. Obyvatelé Pasova, Mnichova nebo Ingolstadtu se navíc dožadují jodových tablet, protože tak nově spadají do těchto tzv. vnějších zón havarijního plánování.

Co se týče obsahu, mají zůstat záchranné plány stejné, nové je rozšíření zón havarijního plánování: „Ohrožení se nezměnilo, pouze zhodnocení rizika," říká ke změnám v havarijním plánování dolnosaský vládní šéf Heinz Grunwald.
/kráceno/

Konečné úložiště jaderného odpadu na hranicích bylo konečně smeteno ze stolu

Hornorakouský zemský radní pro životní prostředí Rudi Anschober se raduje z úspěchu přeshraničního protestu.

Honrí Rakousko/Boletice – Vojenský újezd Boletice, který se nachází pouhých 18 kilometrů od hranice s Horním Rakouskem, již nefiguruje na seznamu možných lokalit pro stavbu konečného úložiště radioaktivních odpadů. Jak potvrdil hornorakouský radní pro životní prostředí Rudi Anschober (Zelení), zadala česká Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) průzkum: a Boletice již není mezi sedmi možnými lokalitami. Již v lednu české ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že lokalita Boletice byla smetena ze stolu.

„Toto je nyní potvrzení," říká Anschober. Musíme však nadále zůstat ve střehu, stavba českého konečného úložiště radioaktivních odpadů s sebou nese velmi časté zvraty a změny.

Zdroj: http://oizp.cz/

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře