Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Naše nenažranost musí skončit

  • afrika-hladomor
Zatímco Evropa řešila svůj okurkový problém a hledá příčiny ošklivé střevní epidemie, populární americká herečka Scarlett Johanssonová a bývalý brazilský prezident Lula da Silva podpořili kampaň Oxfam za odstranění jiné, celosvětově rozšířené epidemie - tou je hlad.

 

Stále častější potravinové krize a rostoucí ceny potravin totiž způsobují, že čím dál tím víc lidí nemá dost peněz na nákup základních potravin. Každý sedmý člověk se tak ocitá na pokraji hladovění. Je to paradoxní situace, protože naše planeta zatím poskytuje dostatek potravin pro všechny. Teď je hlavním problémem nastavení potravinového systému a distribuce potravin, v blízké budoucnosti to však platit nebude. Klimatické změny již teď způsobují nepředvídatelné výkyvy počasí, což vede k citelnému snížení produkce základních plodin, a v kombinaci s narůstajícím počtem populace bude tato nepřímá úměra jen narůstat.

Bezpečnost potravin v. potravinová bezpečnost

V České republice se pojmy bezpečnost potravin (food safety) a potravinová bezpečnost (food security) zaměňují, ale v žádném případě nejde o totéž. Bezpečnost potravin vyjadřuje to, nad čím si teď lámou hlavu evropské země, tedy jak došlo ke kontaminaci zeleniny, která se tím stala pro spotřebitele zdraví škodlivou. Potravinová bezpečnost, pojem přijatý v roce 1996 na Světovém potravinovém summitu, naopak zaručuje, že za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství kvalitních potravin, aby mohli vést aktivní a zdravý život. V praxi to ale znamená, že mnoho lidí přežívá jen díky konzumaci základních potravin, například kukuřice či rýže. Je tak splněna pouze kvantitativní stránka potravinové bezpečnosti, ne však kvalitativní.

Dle statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) trpělo v roce 2010 hladem 925 milionů lidí. Dá se očekávat, že se kvůli krizi a růstu cen potravin opět zvýší.

Existence téměř jedné miliardy hladovějících dokazuje, že je cosi shnilého na současném globálním potravinovém systému. Může za to hned několik faktorů. Jedním z nich je nastavení světového hospodářství, kdy je rozvojovým zemím vnucována liberalizace, přestože nejsou rovnocenným partnerem pro rozvinuté státy (především nikdy neměly a nemají prostředky na velkorysé exportní dotace, díky nimž si může výrobce dovolit vyšší výrobní cenu), a tak se staly ještě zranitelnějšími vůči externím vlivům. Čistě tržní přístup dostal chudé země z pozice čistého vývozce základních potravin do postavení čistého dovozce. Kontrolu nad distribucí potravin má pouze několik málo vyvolených obrovských agrofirem, například pouze tři společnosti kontrolují 90 procent světového trhu s obilím. A mohli bychom pokračovat dál.

Diskuse o klimatických změnách se zdá být jednou z nejkontroverznějších debat poslední doby. Většina odborníků i laiků ale uzná, že přírodní katastrofy a extrémní výkyvy v počasí jsou poslední dobou častější, než tomu bývalo dříve. Na počasí je závislé zemědělství a velikost produkce souvisí s vlnami veder, sucha, záplav, kratší dobou zrání nebo sušším obdobím. Nejhůř bude dopadům těchto změn vystavena Afrika, kde by výnosy plodin mohly kvůli růstu hladiny moří, desertifikaci a ztrátě biodiverzity poklesnout o 20 až 40 procent (v případě, že teploty vzrostou o více než 2 °C). Pokud tento trend bude beze změny pokračovat dál, produkce potravin se stane strategickou výhodou a méně rozvinuté země zapadnou ještě hlouběji do propasti hladu a chudoby. Musíme však konstatovat, že vinu za klimatické změny nesou především rozvinuté země.

Nebezpečná politika biopaliv

Zacházení s přírodními zdroji je proto do budoucna klíčové. Neobnovitelné zdroje se ztenčují, dochází k erozi půdy a vyčerpávání vodních zásob. To všechno ještě prohlubuje politika biopaliv, často vedoucí k nešetrnému využívání těchto zdrojů. Zásadním problémem produkce biopaliv je také využívání plodin určených k výrobě potravin, tudíž další tlak na produktivitu půdy a odlesňování. Biopaliva se ovšem stala výnosným byznysem, kdy vzniká spojení, které dříve bylo nepředstavitelné - spojují se agrofirmy, farmářské organizace a energetické společnosti. Protože však v Evropě a ve Spojených státech není dostatek půdy pro pěstování plodin na biopaliva, začali si za tímto účelem investoři pronajímat půdu právě v zemích, které se nejvíce potýkají s problémy hladu.

Řešení příčin, ne léčba symptomů

Řečeno lékařským slovníkem, prevence je lepší než lék, a tak je třeba hledat a řešit příčiny vedoucí k růstu cen potravin a existenci hladu jako takového. Organizace Oxfam ve své studii ovšem nepřináší zásadní objevy, pouze shrnuje, co je již dlouho známé. K růstu cen potravin bezesporu přispívají klimatické změny, rostoucí světová populace, rostoucí ceny energií, posun v jídelníčku a zvyšující se poptávka po mase a mléčných výrobcích, tlak na přírodní zdroje, soutěž o půdu mezi pěstováním plodin pro konzumaci a pro výrobu biopaliv nebo kolísání cen potravin, případně politická nestabilita v exportérských zemích.

Pro vyřešení těchto negativních trendů se musí změnit současný potravinový systém na udržitelnější, to se týká i spotřeby (až jedna čtvrtina jídla skončí v odpadkovém koši), regulovat spekulace s potravinovými komoditami a zvýšit transparentnost světového trhu s potravinami, přehodnotit politiku biopaliv a zemědělských exportních podpor, přijmout mitigační a adaptační opatření proti klimatickým změnám, vhodně investovat do zemědělství a podporovat drobné zemědělce pro zvýšení lokální produkce, chránit přírodní zdroje a hlavně upřednostnit zájmy obyčejných lidí před obchodními zájmy úzké skupiny jedinců.

Oxfam své pesimistické predikce založil na dlouhodobém výzkumu jiných expertních institucí, a není důvod je považovat za výtvor nějakých lobbistických skupin. Účelem zcela jistě nebylo ani vystrašit čtenáře. Jde o upozornění, že produkce potravin představuje stálé větší problém pro celou planetu a že se s těmito tématy budeme v médiích setkávat častěji, než bychom chtěli.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře