Japonsko: Boj o radioaktivní vlast (a další jaderné zprávy)

Německé sudy s radioaktivním palivem na dně Atlantiku zrezavěly, Německo zde chce zahájit výzkumnou misi

1.4.2014 Focus.de

Celých 15 let potápělo Německo svůj radioaktivní odpad do Atlantiku v blízkosti evropského pobřeží. V roce 1982 byl potopen poslední z 220.000 sudů s radioaktivním odpadem. Nyní je mnoho z těchto sudu prorezavělých a mají trhliny. Berlín chce nechat zkoumat důsledky.

Spolková vláda se poprvé vyjádřila pro to, aby se nechaly prozkoumat mořské oblasti v blízkosti evropského pobřeží, kam se až do roku 1982 uskladňovaly sudy s radioaktivním odpadem. Výzkumné mise mají odhalit, zda se radioaktivita z děravých sudů dostala do potravního řetězce a jaké má důsledky pro živé organismy. To vyplývá z dokumentu, přijatého německou spolkovou vládou.

Spolková vláda v něm prezentuje tři možnosti:

Za prvé by se mohly odebírat vzorky z výzkumné lodě v jedné nejvíce postižené oblasti. Za druhé by se mohlo vypravit několik výzkumných misí do všech postižených mořských oblastí. A nakonec za třetí by se daly vzorky odebírat pomocí dálkově ovládané robotické ponorky v bezprostřední blízkosti potopených radioaktivních sudů.

V dokumentu označuje německá spolková vláda průzkum ponořených sudů s radioaktivním odpadem jako přiměřený s poukazem na podobný průzkum, který provedly USA v roce 1992 na svých sudech s radioaktivním odpadem na dně oceánu.

Německo podnítilo první mezinárodní ponoření jaderného odpadu: v roce 1967 nechalo Německo potopit radioaktivní odpad z jaderně – výzkumného centra Karlsruhe v e 480 sudech společně s britských a belgickým jaderným odpadem do Atlantiku. Celkem „utopily" evropské státy v Atlantiku více než 220.000 sudů s jaderných odpadem na 15 místech Atlantského oceánu. Více než 28.000 sudů z toho množství se nachází v Lamanšském průplavu u francouzského pobřeží v hloubce asi 100 metrů.

Organizace Ospar nechala již v roce 2010 udělat analýzu pomocí odběru vzorků mořské vody z oblastech, kde docházelo k uskladnění radioaktivních sudů. Už tehdy bila na poplach, když tato analýza ukázala v odebraných vzorcích vody „zvýšené koncentrace plutonia 238". Poukazuje to na možný rozpad sudů. Na některých místech byly už tehdy ve vodě zvýšené koncentrace plutonia 293, americia 241 a uhlíku 14. Pro lidi je přitom smrtelné záření pouhých několika milióntin gramu plutonia v těle.

http://www.focus.de/politik/deutschland/220-000-schrottfaesser-im-atlantik-bundesregierung-will-atommuell-im-meer-untersuchen_id_3733554.html

3 roky po havárii ve Fukušimě: návrat do zakázané zóny

1.4.2014 Tagesschau.de

Poprvé po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, ke které došlo v březnu 2011, povolilo Japonsko některým evakuovaným lidem z uzavřené zóny, aby se vrátili do svých domovů. Povolení se týká 357 obyvatel celkem 117 domácností z jedné části města Tamura, vzdáleného 220 kilometrů severovýchodně od Tokia. V této oblasti je podle japonské vlády úroveň radioaktivity již tak nízká, že dovoluje dlouhodobý pobyt lidí.

Zda se vrátí všichni lidé, kterých se povolení týká, to zatím není jasné. Do této doby byly povoleny pouze návštěvy v uzavřené zóne kolem havarované elektrárny. 90 lidí zde bydlí se speciálním povolením. Téměř celá zóna je však zcela opuštěná. Domy zde již začínají zarůstat zelení.

Lidé, kteří byli vysídleni ze zóny kolem Fukušimy, nyní dostávají 100.000 jenů (cca. 700 euro) měsíčně. Kde se vrátí zpět, dostane jednorázovou podporu ve výši 900.000 jenů (6.300 euro). Kromě toho se pro ně chystají otevřít nové obchody a školy.

Radioaktivní mrak z havarované elektrárny se v roce 2011 nešířil rovnoměrně. Z tohoto důvodu jsou některé z oblastí uvnitř 20-kilometrové fukušimské zóny velmi zamořené, jiné méně. Některá místa v blízkosti elektrárny tak zřejmě zůstanou neobyvatelná ještě několik desítek let.

http://www.tagesschau.de/ausland/fukushima-sperrzone100.html

Japonsko: Boj o radioaktivní vlast

10.3.2014 Tagesschau.de

Obec Minamisoma se nachází částečně v uzavřené zóně kolem poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Na rozdíl od mnoha opuštěných měst v okolí elektrárny se většina obyvatel Minamisomy vrátila do svých domovů. Nyní se dohadují s japonskou vládou a bojují za novou perspektivu města.

Pro své obyvatele je Katsunobu Sakurai hrdinou. Pro tokijskou vládu je však postrachem.V lednu letošního roku byl tento muž velkou většinou hlasů znovu zvolen jako správce obce Minamisoma. Na klopě saka má správce odznak s nápisem „No nukes" - jaderná energie:Ne, děkuji. 2Už jako student jsem byl odpůrcem jaderné energie," říká Katsunobu Sakurai. „Navštívil jsem Hirošimu a Nagasaki a poznal jsem, že Japonsko musí být bezjadernou zemí." Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima jsem spolu s dalšími starosty okolních obcí založil sdružení, jehož poselstvím je: Lidé a jaderná energie nejdou dohromady. „Je naším úkolem ochránit občany před jadernou energií," dodává Katsunobu Sakurai.

Jeho cílem je bezjaderná obec Minamisoma. To však není až tak jednoduché v zemi, která se již 60 let spoléhá na výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Ale Sakurai má pro to dobré důvody: třetina jeho obce se nalézá v uzavřené zóně kolem poničené elektrárny. Nikdo zde nebude moci ještě dlouhá desetiletí bydlet.

Ale před plotem se děje mnoho věcí. Na svém poli sklízí pan Nagi pó zahradní. Celá sklizeň je vždy kontrolována a všichni říkají, že jeho pórek je nejlepší ze všech. Tento 72-letý muž říká, že musí jít dál.

Většina obcí a měst kolem havarované elektrárny zůstala opuštěná a stávají se z nich místa duchů. Pouze malá část obyvatel se vrátila. Obchody a benzínové stanice zůstávají zavřené. V obci Minamisoma je to však jiné. I tam se po evakuaci nejprve snížit počet obyvatel ze 75.000 na 10.000. Nyní zde však opět žije 65.000 lidí, tedy skoro stejně jako před havárií. Všechny obchody jsou zase otevřené, po ulicích jezdí auta, Minamisoma žije.

Starosta Sakurai má něco, co tokijská vláda ne: důvěru lidí. A to pro svou poctivost. Na radnici visí elektronická cedule s denně aktuálními hodnotami záření: nyní 0,2 až 0,5 mikrosievertů za hodinu. To není problém, říká Sakurai. „Máme ale na našem katastru stále místo, kde nemůže nikdo žít. Tak vysoké je tam záření," dodává. „především mladí lidé se bojí návratu. I když se hodnoty snížily již na polovinu původních: kdo má ale strach, ten se sem nevrátí."

Přitom Minamisoma nabízí realistickou perspektivu: rozloučit se s využíváním jaderné energie. „Do roku 2020 budeme krýt 60% naší energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 pak ze 100%. Z toho bude pětina ze sluneční energie, zbytek dodá větrný park," říká Mayumi Shooji, vedoucí oddělení pro obnovitelné zdroje energie.

Zemědělec Kenro Okumura, jehož pozemky se nacházejí přímo na hranici 20-kilometrové fukušimské zóny, jde ještě o krok dál: „Můj návrh je, aby se půda uvnitř zakázané zóny využila pro výrobu elektřiny ze slunce. Nedá se tam sice nic pěstovat, ale elektřina přece nemůže být špinavá. Když ji budeme prodávat, můžeme přežít."

Katastrofa ve Fukušimě ho naučila přemýšlet politicky. Zrovna se vrátil z Černobylu. Se zemědělci na Ukrajině si vyměňují zemědělci z Minamisomy zkušenosti. „Zjistili jsme však, že Tepco a japonská vláda pro nás nic nedělají, vůbec nic. Když budeme pouze čekat, zemřeme," dodal. To bylo v Černobylu stejné. „Za uplynulých 28 let by se tam nic nedělo, kdyby sami zemědělci nezačali zase něco pěstovat. I my jsme zemědělci. Je to naše půda a naše obživa. Proto musíme zase něco dělat," dodal Okumura. „Musíme si pomoci sami."

Zkušenost, že jim ve skutečnosti nikdo nepomáhá, má i sám starosta. „Naopak,"říká Sakurai, „vláda v Tokiu omezuje i novou výstavbu. Máme už teď velmi málo pracovních sil k odklízení suti, na opravu silnic a mostů. A nyní nám vláda ještě odebírá další lidi, protože je potřebuje na stavbu sportovního zázemí pro Olympijské hry v roce 2020," dodal starosta. „Představte si: Zatímco Tokio si bude pěkně slavit, my zůstaneme s našimi problémy sami. Kdybych byl premiérem, pak by byla Fukušima tématem číslo jedna. Olympijské hry musí být podnětem pro to, abychom světu ukázali, co tato fatální nehoda znamená pro celé lidstvo," uzavřel Sakurai.

http://www.tagesschau.de/ausland/minamisoma104.html

Rakousko: Již 20.000 Rakušanů se vyslovilo proti evropským dotacím pro britskou jadernou elektrárnu

4. 4. 2014 ots.at

Do 7. dubna je možné poslat svůj názor Evropské komisi

Britská jaderná elektrárna se nesmí stát evropským modelovým příkladem

Vídeň/Brusel – V pondělí končí lhůta pro konzultace ve věci podpory EU pro britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point. V uplynulých třech týdnech poslalo více než 20.000 občanů Rakouska svou připomínku k této formě financování přímo generálnímu ředitelství hospodářské soutěže Evropské komise. A také mnohá sdružení, spolků, firem z oblasti obnovitelných zdrojů energie se angažují proti zavedení absurdního podpůrného mechanismu pro stavbu nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Stejně tak je ale podle informací našich zdrojů z Bruselu velký tlak ze strany Velké Británie, aby byl tento podpůrný program pro stavbu nových jaderných elektráren po vzoru podpory obnovitelných zdrojů v Evropě zaveden.

Mluvčí rakouského sdružení Global 2000 Patricia Lorenz k tomu dodává: „Plán britské vlády, zajistit energetické firmě EdF fixní výkupní cenu pro elektřinu z nových jaderných bloků po dobu neuvěřitelných 35 let od uvedení do provozu na rozdíl od aktuální ceny elektřiny na trhu, by vedl k úplné deformaci energetického trhu. Byly by tak jednoznačně znevýhodněny ostatní zdroje energie.

Patricia Lorenz dále dodává: „Evropská komise jde zcela špatným směrem. Zavést subvence pro jaderné elektrárny a zrušit podporu pro obnovitelné zdroje energie, hraničí se šílenstvím. Kromě toho se přidá fakt, že dotováním jaderného proudu podle britského plánu po dobu 35 let by došlo k přílišné podpoře jednoho jediného zdroje energie na úkor ostatních. Projekt Hinkley Point byl zadán firmě EdF bez výběrového řízení a porušil tak jasně aktuální pravidla pro podporu. Pokud Evropská komise něco takového připustí, budou veškerá evropská pravidla pro podporu k ničemu. Každý by si tak mohl žádat cokoli – ať se jedná o uhelné elektrárny nebo životní prostředí znečišťující zdroje."

Své připomínky pro Evropskou komisi můžete poslat na:
http://global2000.at/stoppatomförderung

http://www.ots.at/presseaussendung/OTS_20140404_OTS0031/global-2000-20000-oesterreicherinnen-haben-sich-bereits-gegen-eu-foerderungen-fuer-das-atomkraftwerk-hinkley-point-ausgesprochen

Zdroj: http://oizp.cz/