Zákaz zahalování obličeje

Porušení náboženské svobody to – z pohledu poutníka, který prošel celý islámský zeměpás – bezesporu není; kompletní zahalování tváře (např. burkou) není v islámu zakotvené. Muslimské ženy např. v Mauretánii burku vůbec neznají, nosí pestrobarevné průsvitné šátky volně přehozené přes vlasy nebo na hlavě nenosí nic.

Burku nikdy nespatříte na muslimkách v Senegalu, v Mali, v Burkině Faso nebo Súdánu, ale i v dalších zemích nebo oblastech. Nosí ji muslimky převážně na Středním východě, ovšem například v Sýrii chodí naprostá většina žen bez jakékoli pokrývky hlavy a ženy tam zcela samozřejmě společně a bez mužů navštěvují čajovny, popíjejí kávu nebo čaj a pokuřují vodní dýmku, což je například v Egyptě doposud nemyslitelné. Burky tam některé ženy nosí, ovšem obecně je to jen několik procent žen. Muslimské slečny bez pokrývek hlavy jsem denně potkával také v Íránu, Pákistánu nebo v muslimských komunitách v Indii či na Maledivách. Burka tedy není výrazem náboženské svobody, je mnohem spíše spjatá s jistými kulturními tradicemi.

Zákaz burky na veřejnosti nebo ve školách evropských zemí nemůže být chápán jako omezování náboženské svobody, ale určitě může být vnímán jako omezování osobní svobody v oblasti volby oděvu související s kulturní tradicí v zemi původu. Můžeme tedy hovořit o kulturní diskriminaci, nikoli o diskriminaci náboženské.

zdroj: https://ondrejhavelka.blog.pravda.sk/2020/04/20/zakaz-zahalovani-obliceje/