Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Václav Jan Nejedlý: Šovinismus za časů cholery

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Zmítáme se v podivné situaci, a těšíme se, až se společnost vrátí do „normálně nenormálního“ stavu. Vyhráno ještě není, ale už lze provést z jistého odstupu malou rekapitulaci „časů cholery“, v níž chci o samotné nemoci mluvit co nejméně.

  • vaclav-jan-nejedly-sovinismus-za-casu-cholery

Beztak o ní mnoho nevíme, co odborník, to názor. Ale bohužel víme, co je zač tento politický režim. Všechny ekonomické problémy a další utužení dohledu a omezení svobody mají teď skvělého viníka, na kterého lze v blízké budoucnosti svést cokoli. Mnozí malí živnostníci nepřekonají ekonomické problémy, na rozdíl od nadnárodních korporací, které mají jednak rezervy, jednak podporu mocenských struktur, s nimiž jsou spojeni pupeční šňůrou. Silnější pozřou malé, bohatí zbohatnou. Poznali jsme, jak nám v krizi může chybět soběstačnost, ale výsledkem bude ještě menší soběstačnost. Banky a farmaceutické koncerny čeká růst. Nedůvěra v mezinárodní byrokracii opět zesílí, ale ta přesto upevní své pozice, protože nemáme ani dost legitimních prostředků, ani dost autentického revolučního elánu k boji proti ní.

Systém je v krizi, ale vybudoval si obrovské zázemí a velký manévrovací prostor, takže může v lecčems ustoupit, aniž by ho to ohrozilo, nabrat sílu a výpadem se brzy posunout zpět na své pozice a ještě o krok vpřed. Celé to odnesou ti nejchudší, jako vždy v systému odkázaném na vůli úzké vrstvy vlastníků, pro který je typické soustavné přerozdělování bohatství zdola nahoru. EU utuží moc s poukazem na to, že zpočátku krize byla málo akceschopná jen kvůli nedostatku svých pravomocí. Světová zdravotnická organizace pod vedením zkorumpovaného afrického marxisty mění názory den po dni. Režim má i paradoxní výhodu nízkého očekávání lidí. Hned několik přátel se mi svěřilo s pocitem, že dlouho „cítili v kostech“ nějakou krizi, a nyní pociťují vlastně trochu úlevu, že když to přišlo, není to zase až tak definitivní katastrofa. Alespoň pro většinu u nás…

Soukromé televize odsunuly vysílání premiérových pořadů až na dobu po mimořádném stavu, přestože jejich věrní diváci jsou zavřeni doma a právě teď touží po nové zábavě, ale vzhledem k omezení obchodů a služeb vázne prodej drahých reklamních časů a kruh je tak uzavřen ve své striktní komerční nemilosrdnosti, kde je divák až na úplně posledním místě. Veřejnoprávní média situaci horečnatě využívají a snaží se napravit si špatnou pověst. Redaktorům nad rouškami svítí oči nadšením, jak jsou konečně potřební a nezastupitelní. Pohotově pořádají průzkumy, z nichž plyne, že většina obyvatel považuje v čase krize za hlavní zdroj informací Českou televizi.

Ještě aby ne, za sedm miliard ročně. Zřídili speciální program pro seniory, kde k nim promlouvají podobným jazykem, jako k malým dětem na „Déčku“, čímž konečně přiznali, co se zdráhají vyslovit nahlas: Že totiž staré lidi považují za napůl nesvéprávné exoty, toužící jen po vzpomínkách na bolševické mládí. Pořady, které mají divákům „nadivoko“ zpuštěného kanálu ČT3 zlepšit náladu, jsou totiž výhradně předlistopadové. Ono vůbec obecně platí, že když chce ČT přinést trochu vkusnější zábavu, musí paradoxně sáhnout do archivu pro pořady z „období temna“.

Skvěle to zatím zase zvládá Orbán, a tak je opět o trochu více nenáviděn. V jednom z nedávných projevů vyjmenoval tři momenty, kdy se Soros snažil prolomit hradby Maďarska, aby ho mohl zničit zevnitř. Když se snažil koupit maďarský státní dluh, když se snažil ovládnout banku, kde má úspory většina Maďarů, a když k hranicím země přivedl hordy migrantů. Zatím neměl úspěch, a tak musí spoléhat jen na trojské koně v podobě neziskovek. Teď nabídl jako pomoc „milované rodné zemi“ v těžkých časech milion dolarů, další pokus, jak strčit do vrátek alespoň prstíček. Ovšem vzhledem k možnostem „filantropa“, který vydělává miliardy na bezostyšných spekulacích, je to překvapivě zanedbatelná částka. Chamtivý Soros zřejmě cítí, že potenciální politický zisk z této spekulace je příliš nejistý a riziko promarněné investice příliš velké. Skvělá zpráva pro Maďarsko. Brusel ujišťuje, že imigranti prý budou jednou vydělávat na naše důchody. Kde jsou dnes, když zoufalí Rakušané shánějí pro páci v domovech seniorů Slovenky, Bulharky či Rumunky a nabízejí jim tisíc eur k platu navíc, ačkoli mají v zemi víc než dost mladých bezprizorních muslimů?

Ideologie má stále prioritu. Prymula prohlásil, že Germáni jsou proti viru pravděpodobně odolnější než jižní národy. Tato informace, která je velmi zajímavá už proto, že Češi jsou třetinoví Germáni, spadla rychle pod stůl, neboť hrozí prolomením jednoho ze základních tabu současnosti. Citlivé údaje jsou považovány za nevhodné a diskuze nad nimi za rizikovou. Tuberkulózou rok co rok na světě onemocní kolem 10 milionů lidí, přičemž skoro pětina z nich zemře, a děje se to v oblastech, odkud proudí do Evropy imigranti bez jakéhokoli reálného omezení a kontroly, včetně té zdravotní. Naši Cikáni, kteří kdysi odešli do Británie za vyššími dávkami, hodlají jako správní kočovníci jdoucí vždy za lepším prchnout z promořených ostrovů zpět do Česka. Měli by samozřejmě dodržovat karanténu, ale jsem zvědav na jejich pověstnou kázeň, ohleduplnost a odpovědnost, a hlavně kdo a jak efektivně je bude kontrolovat. Na Slovensku musela kvůli nedodržování základních karanténních opatření a hygieny některé osady obsadit armáda a policie, a už čelí hysterickému pokřiku neziskovek a lidskoprávních organizací.

Sice nevíme, jak vir vznikl a odkud kam se vlastně původně šířil, mluví se o netopýrech i laboratořích, ale zato hned od začátku přesně víme, že to jistě nebylo vinou americké armády, což je krajně zajímavá logika. Fatální zpoždění v prvotní reakci na pandemii, které nabraly zejména západní státy, neschopné zorganizovat smysluplná opatření a zavřít hranice, bylo kromě jiného zaviněno obavou z „probuzení rasismu“ či z omezení „lidských svobod a práv“. Chaotický přístup ke krizi má tak podobné příčiny a dopady jako přístup komunistických států při havárii v Černobylu – politický zájem stojí nade vším. Je to další důkaz, že šílenství se přesunulo z Východu na Západ. Elity se v současné krizi chovají v principu stejně, jako angličtí policisté a úřady, když léta ignorovali pákistánské gangy, programově znásilňující bílé dívky, protože měli strach z problémů u všemocné lidskoprávní mašinérie. Zkrátka zdraví a bezpečnost občanů jsou v nejlepším případě až na třetím místě a je možno o ně usilovat jedině tehdy, nejsou-li zrovna v rozporu s požadavkem na trvalý růst zisku vyvolených, a hlavně s politicko-korektním fanatismem bigotního liberalismu.

Jeho aktivisté nespí ani v časech krize. Mluvčí filozofické fakulty napsal cosi o tom, že dívky a ženy jsou krásné i v rouškách, a že mu v nich připomínají perské princezny. Chtěl tím pravděpodobně vnést do „blbé nálady“ pozitivní tón a nadhled, vzbudil však obrovské pohoršení některých uvědomělých studentek, které tuto chválu ženství označily za sexismus a šovinismus, které jsou neslučitelné s funkcí na tak pokrokové instituci. Myslíte, že vedení fakulty si jen poklepalo na čelo nebo že připomnělo studentkám principy názorové tolerance a svobodomyslnosti, k nimž by univerzita měla vychovávat? Ne, vyhodili mluvčího z práce. Bylo to ve stejný den, kdy si národ budovatelsky zazpíval s pány Svěrákem a Uhlířem „Není nutno, aby bylo přímo veselo“. V Praze bylo hezky, ale přesto odtud zase jednou zamrazil závan padesátých let až příliš citelně. Buď je vedení slovutné filozofické fakulty stejně pomatené jako výkvět radikální studentské levice, nebo se ho bojí. Co je horší, nevím. Každopádně mějme na mysli, že absolventi této a podobných fakult obsadí v budoucnu v této zemi redakce, školy, ministerstva, neziskovky a média a budou z titulu své akademické odbornosti určovat, co je správné a co špatné, co je estetické a co odpudivé, na jaké vzdělávací projekty, filmy či knihy půjdou peníze a co bude zapomenuto či potlačeno. Atmosféra na dnešních humanitních fakultách je budoucností kulturní atmosféry v zemi.

Nejde o tento jediný případ z dlouhé řady podobných, přičemž většina proběhne bez mediální pozornosti a má na lidské osudy fatálnější dopady než u tohoto pána, který se o sebe dovede postarat. Jde o to, s jakou samozřejmostí byly tyto praktiky všude kolem nás nastoleny za lhostejného přihlížení široké veřejnosti. Již žijeme v totalitě, většině to nevadí, a vzhledem k neschopnosti demokratické byrokracie řešit krize bude volání po „tvrdé ruce“ stále silnější. Problém je, že si lidé pletou zdravě autoritativní systém s totalitou a mají pocit, že za bezpečí a pořádek musejí zaplatit ztrátou svobody a soukromí a tolerovat zvůli.

Nemusí!

autorovi právě vychází nová knížečka, formátem do kapsy, ale velká svým obsahem – politicky nekorektní průvodce jeho milovanou Paříží, více zde

zdroj: https://narodnidemokracie.cz/vaclav-jan-nejedly-sovinismus-za-casu-cholery/

 

Facebook komentáře