Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

V čem se liší pravicová vláda Petra Nečase od komunistické hrůzovlády 50. let?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 

Premiér Nečas uplynulý pátek informoval média, že se odmítá setkat s předsedou odborových svazů Zavadilem, protože ten jeho kabinet označil za "nejhorší vládu od roku 1950". Uražený premiér Zavadilovu kritiku zásadně odmítl slovy - "Srovnávat nás s vládou vrahů, která připravila o život doktorku Miladu Horákovou, je taková nehoráznost, že pokud pan Zavadil nevezme svá slova zpět, odmítám se s ním nadále setkávat, včetně jednání tripartity…/citace/". Odborový předák na to replikoval -  "Řekl jsem to tak, jak jsem to řekl, a stojím si za tím, že tahle vláda tomuto národu neprospívá. To je bez debat. Nechci ji samozřejmě srovnávat s vládami v 50. letech, ani s režimem v 50. letech …./citace/".

 
  • v-cem-se-lisi-pravicova-vlada-petra-necase-od-komunisticke-hruzovlady-50-let

Pozastavme se u mediální přestřelky zmíněných veřejných činitelů. Není nezajímavé bez emocí posoudit nakolik odborářský představitel současné vládě opravdu ukřivdil?

Přiznejme, že Nečasova vláda, oproti nejkrutější komunistické vládě  soudruha Antonína Zápotockého ustavené za "prvního dělnického prezidenta" - soudruha Klementa Gottwalda, je skutečně humánnější. Petr Nečas nevyhledává "v rámci zostřování třídního boje" na příkazy Kremlu, ani odjinud, nějakého "vnitřního nepřítele" a netýrá a nepopravuje nevinné spoluobčany. Je to však asi vše podstatné, v čem se oproti první zločinné vládě komunistů jeho kabinet liší.

Jistě to není málo, ale v Listopadu 1989 jsme už nevolili mezi zvrhlým totalitním režimem vyznačujícím se dokonce popravováním nevinných, oproti státu s režimem demokratickým. Po pádu "Ríše zla", jak byl americkým prezidentem Reaganem výstižně označen SSSR, jsme tehdy volili cestu k demokracii a ekonomické prosperitě. Chtěli jsme svobodně myslet, podnikat, pracovat a cestovat a pochopitelně také kupní sílu našich příjmů za poctivou práci, či podnikání přibližovat úrovni vyspělých států Evropy, kde tehdy reálné příjmy pracujících činily zhruba trojnásobek až čtyřnásobek platů u nás. V obdobné relaci byly pochopitelně i důchody.

Ke zvýšení kupní síly poctivých obyvatel po sametové revoluci u nás ale nikdy nedošlo. Všichni poctiví občané byli nuceni se trvale uskrovňovat a akceptovat vládní "úsporné balíčky", abychom v dohledné době mohli údajně do 10 let spatřit politiky slibované "světélko na konci tunelu". 

Nyní poctivým občanům a jejich dětem předestřel vládou garantovanou budoucnost ministr financí Kalousek. Při obhajobě svého nejnovějšího  "úsporného balíčku" v médiích spoluobčanům s panovačnou bohorovností  vzkázal - "Česko se musí připravit na zlé časy, protože časy zlaté jsme prožrali …./citace/".

Ministr financí Nečasovy vlády ovšem objektivně neuvádí pravdu. Poctiví občané České republiky nikdy nic "neprožrali", protože k tomu dosud ani neměli dostatek peněz a příležitostí. Naopak - Češi, Moravané a Slezané trpělivě pracovali a budovali "lepší zítřky" za zhruba čtvrtinové příjmy oproti vyspělým západoevropským státům, zatímco jejich nový demokratický stát rozkrádali jimi placení političtí představitelé, včetně příslušníků nejvyšších vládních kruhů. Mezi tuto nejvyšší polistopadovou "společenskou elitu" se ctižádostivý zaměstnanec gumárny Mitas v Praze - inženýr chemie Miroslav Kalousek, od počátku cílevědomě zařadil a v nemravném osobním obohacování ve veřejných a vládních funkcích se "úspěšně činil".

Ministr financí Nečasovy vlády figuroval v několika korupčních kauzách na ministerstvu obrany, kde jako náměstek osobně sjednal a podepsal více obchodních smluv krajně nevýhodných pro stát a jak sám v médiích později přiznal - deset let cíleně vytvářel rezortní legislativu umožňující beztrestné předražování státních zakázek. Tím vyvoleným politikům a jejich spolupachatelům zajistil možnost odklánění finančních toků na tajná konta v zahraničí a efektivně se beztrestně obohacovat na úkor daňových poplatníků.

Kalouskovo veřejné přiznání, které ve svůj neprospěch nechtěně učinil letos na jaře v rámci bezprecedentně zákeřných a vulgárních osobních útoků na tehdejšího policejního prezidenta Lessyho, s cílem uchránit exministryni obrany Parkanovou před trestním stíháním za nákup letounů CASA předražený o 660 milionů korun, při nejmenším naplňuje důvodné podezření o páchání nezákonných aktivit v oblasti organizovaného zločinu.

Každý seriózní ministr spravedlnosti by mohl, měl a musel Kalouskovy výroky kvalifikovat jako důvodný podnět k zahájení trestně-právního šetření. Nicméně tehdejší ministr spravedlnosti - nezkompromitovaný Jiří Pospíšil, jak známo, byl z vlády premiérem Nečasem jako darebák náhle vyhozen a jeho účelově vybraný nástupce se pochopitelně "pochybení" hrozícího od jeho předchůdce vůči kolegovi z vlády již nedopustí.

Nečasova vláda neustálým kontraproduktivním plošným zdražováním při souběžném zvyšováním daní, stereotypně navrhovaných ministrem financí Kalouskem, prokazatelně vede stát k ekonomickému bankrotu a poctivé občany k chudobě. Zároveň obdobně jako vláda za prezidenta Gottwalda vyhledává a odstraňuje "nepřítele ve vlastních řadách".

Za svého "vnitřního nepřítele" ovšem Nečas a jeho ministři již nepovažují  své soudruhy označené z Kremlu jako "agenty imperializmu" a "sionisty", jako tomu bývalo za prezidenta Gottwalda, nýbrž takové kolegy a veřejné činitele, kteří prokázali odvahu skutečné bojovat s korupcí a začali vykazovat v proklamovaném boji hmatatelné výsledky, jako např. náhle zlikvidovaní ministr Pospíšil a policejní prezident Lessy. Jmenovaní v produktivně fungující profesionální součinnosti shromáždili a předložili důkazy o korupčním jednání poslance a senátora MUDr. Davida Ratha a exministryně obrany - později poslankyně, JUDr. Vlasty Parkanové a na základě důkazů prosadili jejich trestní stíhání.

Jako "ocenění" hmatatelných úspěchů boje s korupcí v nejvyšších patrech politiky pak premiér Nečas nejdříve nevybíravě "zametl" se zmíněným nezkorumpovaným ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté jeho ministr vnitra Kubice, po dvaceti létech poctivé služby bezprecedentně sprostě vykopl z Policie bezúhonného respektovaného policejního prezidenta Lessyho.

Nyní po vleklé válce s bývalým policejním prezidentem ministr Kubice zahájil tažení proti dalšímu vysoce postavenému poctivému policejnímu důstojníkovi - proti šéfovi elitního protikorupčního útvaru Robertu Šlechtovi. Oficiální záminkou je údajné "zneužívání služebních aut k soukromým účelům". Plukovník Šlechta ovšem uvedené obvinění svého útvaru odmítá, avšak důvodně se obává, že ani on nedostane možnost se před účelovým obviněním obhájit, jako z práce u policie nevybíravě vyhozený policejní prezident, protože ministr vnitra po domluvě s premiérem po něm již delší dobu jde s cílem pokračovat v likvidaci efektivního boje proti korupčním mafiím, který Šlechtův elitní útvar i po Lessyho vykopnutí stále úspěšně vykonává.

Nečasova vláda rovněž usiluje o účelovou diskreditaci a umlčení důležitého svědka korupce ve vládních kruzích, Karla Daňhela - bývalého pilota a experta generálního štábu České armády pro vojenskou techniku. Jmenovaný byl totiž svědkem nákupu letounů CASA předraženého o cca 660 milionů, který po poradě s Miroslavem Kalouskem - tehdejším ministrem financí Topolánkovy vlády, uskutečnila Kalouskova stranická přítelkyně - tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Bývalý armádní pilot a expert hodlá svědčit o řadě nestandardních rozhodnutí vládních činitelů a tlaku politiků, zejména ze strany mnohokrát korupčně "provařeného" současného ministra financí Kalouska a jeho kumpánů. Je však neustále atakován policií z údajného znásilnění nezletilé, které již bylo několikrát dokonce i samotnou "poškozenou" popřeno. Přesto Karlu Daňhelovi za údajné spáchání mravnostního deliktu stále hrozí soud a ztráta nejen cti, nýbrž i svobody a tím možnost vystoupit jako důvěryhodný soudní svědek v korupční kauze vysokých státních představitelů.

Je zřejmé, že Nečasova vláda, jako někdejší Gottwaldova, také nemilosrdně pronásleduje poctivé veřejné činitele, kteří jí něčím ohrožují, obdobně jako komunista Gottwald a jím vedení soudruzi odstranili z cesty   nevinnou poctivou političku JUDr. Miladu Horákovou a členy její údajné "špionážní skupiny". Na rozdíl od Gottwalda, premiér Nečas a jeho ministři již neodstraňují poctivé kolegy z politických a policejních kruhů pomocí šibenic. V tom lze současné pravicové vládě přiznat nespornou přednost před nejhorší komunistickou hrůzovládou z počátku 50. let.

Dále, rovněž jako za Gottwalda, jsou členy současné vlády v některých případech občané kriminálně zkompromitovaní. Jedním takovým je právě strážce státní pokladny - mnohokrát z korupce důvodně podezíraný ministr financí Kalousek. Tento "nenahraditelný finanční odborník", nejdříve Topolánkovy a nyní Nečasovy vlády, za jehož působení v Nečasově kabinetu se stav státní pokladny trvale neustále zhoršuje, přitom ani není ekonomem a problematice rezortu, který řídí a údajně "modernizuje", či "reformuje", dostatečně nerozumí.

Lze úspěšně také prokazovat, že Nečasova vláda, obdobně jako všechny vlády komunistické - nejen vláda Gottwaldova, je u moci v rozporu nejen s přáním občanů, nýbrž i s civilizovaným výkladem ústavy a zásad parlamentní demokracie.

Současná česká vláda je u moci díky kuriózní politické straně zvané LIDEM, kterou založila při výkonu funkce místopředsedkyně vlády Karolina Peake - Kvačková. Učinila tak průhledně účelově pro udržení svého vlastního lukrativního vládního postu poté, co z koaliční vlády, vzešlé z parlamentních voleb, odešla strana Věci veřejné /VV/, která jí do Nečasovy vlády dosadila.

Přes prokazatelnou neúčast v parlamentních volbách, je strana Karolíny Peake - Kvačkové nejvyššími vládními a ústavními činiteli akceptována jako strana nejen parlamentní, ale dokonce jako strana výkonné vládní koalice. S uznáním jejího prokazatelně nepodloženého statutu stojí a padá celá Nečasova vláda. Prezident Klaus tento amorální nedemokratický parlamentní paskvil jako nejvyšší ústavní představitel zaštiťuje.

Není proto divu, že oproti Klausovi níže postavení ústavní soudci k legitimnosti strany LIDEM a Nečasovy vlády raději disciplinovaně mlčí. Protestováním by si způsobili potíže a pronásledování jako exministr Pospíšil, exprezident policie Lessy a další, kteří špatně dopadli, když se opovážili "demokratické vládě" Petra Nečase "zkřížit cestu".

Dalším společným jmenovatelem současné vlády s vládami minulého režimu je praxe, že na českých univerzitách se politickým prominentům a vládním představitelům rozdávají vědomostmi nepodložené a často dokonce falšované vysokoškolské diplomy. Tuto degradaci našeho vysokého školství zavedla právě Gottwaldova vláda po "Vítězném únoru 1948", po ovládnutí univerzit komunisty. Lze samozřejmě namítnout, že tento způsob nabývání akademických titulů ovšem nezavedl Petr Nečas se svým vládním týmem. Nelze však popřít, že Nečasův kabinet a jím vedená nejsilnější politická strana v uvedené pokleslé praxi "zdárně pokračují".

Příkladem prominentního podvodného získání vysokoškolského titulu, je titul Profesor, který nabyl někdejší předseda ODS a premiér Václav Klaus bez řádných náležitostí na své alma mater - VŠ ekonomické v Praze. Poté se stal nejvyšším ústavním činitelem a prezidentem státu.

O podvodné nabytí akademického titulu usilovali také mnozí další polistopadoví politici a státníci. Připomeňme aspoň magistra práv Marka Bendu, "zasloužilého syna" zesnulého poctivého disidenta Václava Bendy, který se od Listopadu 1989 natrvalo uhnízdil v poslanecké lavici a který je

předním propagátorem nedemokratického záměru Nečasova kabinetu o bezúplatném odevzdání cca 25% území českého státu a státního majetku v hodnotě až cca 160 miliard korun církvím, především Vatikánu.

Jmenovaný politik byl nachytán při pokusu získat na nechvalně proslulé Plzeňské právní fakultě neoprávněně titul JUDr. Přesto je přistižený podvodník stálým poslancem za nejsilnější vládní stranu a dokonce bývá svými kolegy ustanoven předsedou ústavně-právního výboru Parlamentu. Jde o výsměch občanům a civilizovanému pojetí politiky a práva.

Činnost Nečasovy vlády, jako vlády za prezidentské éry Gottwaldovy, není fakticky regulována Ústavou a zákony. Jak bylo shora zmíněno - vládní činitelé mají strach z poctivých policistů, představitelů justice a vládních kolegů a proto je systematicky odstraňují a nahrazují poslušnými kariéristy.

Výsledkem působení vlády reprezentované Nečasem a Kalouskem je stát, který poctivým občanům jako konečný cíl představil trvalou bídu a jako cestu k němu permanentní utahování opasků. V tom se současná vláda principiálně ztotožňuje s někdejší vládou Gottwaldovou a následujícími komunistickými vládami, které rovněž pod prázdnými frázemi o "modernizaci" a "nezbytných reformách" pro poctivé občany reálně představovaly pouze "cestu do nikam".

Pokračující bezprecedentní tragédie hromadného umírání konzumentů legálně zakoupeného alkoholu a nedomyšlená prohibice, neudržované silnice, všeobecné zdražování a nárůst chudoby, zhoršování stavu státní pokladny, rušení boje s korupcí, nemravné církevní restituce - to jsou témata pro rozhodování občanů o Nečasově vládě, do kterého zbývá několik týdnů. Míněno do krajských a částečně senátních voleb vyhlášených na 12. a 13. října 2012.

Pokud Petr Nečas přesvědčí veřejnost, že jeho vláda koná správně, může očekávat politický úspěch. Pokud ne, měl by po krajských volbách se svým kabinetem neprodleně odstoupit a konečně přestat škodit českému státu.

Premiérova prázdná pravicová rétorika a uražené hašteření s prostořekým odborovým předákem, státu a občanům nic nepřináší. Od úspěšné vlády veřejnost oprávněně očekává zvyšování životní úrovně a nikoliv opak, který občanům garantují Nečas s Kalouskem a ostatními členy neúspěšného vládního kabinetu.

Facebook komentáře