Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Úvaha o tom, jak autocenzura překonala cenzuru

Už jsme objevili co je kolektivní vědomí, kampaň na amputaci vlastního ega také někteří řádně akceptovali, kvantový svět už už před námi skoro panáčkuje, ...a pořád nic. Chováme se jako páni všech živlů, i nekonečného všehomíru, ale jak vidět není to tak. Jsme úplní pitomci. Pitomci, co uvízli v předhozeném hollywoodském příběhu, ovšem tváříme se u toho, že jsme nad všemi vyzráli. Řeknu vám, to je teda pohled!

  • uvaha-o-tom-jak-autocenzura-prekonala-cenzuru

U kolikrát jsem si kladl otázku, zda autocenzuru lze praktikovat v nevědomém stavu. To, že si lidé úmyslně dávají pozor na jazyk je řekněme normální. Ono to sice normální není, ale v totalitním režimu, kde za svobodný projev hrozí perzekuce, se to může jevit jako normální. Ale lze sám sebe cenzurovat nevědomě? Nevím. A možná se to autocenzurou nazvat nedá. Jak jinak to teda nazvat? Průplach mozku? Provozní slepota? Uvidíme k čemu dojdeme. Jasné je, že se tento Svět v posledním desetiletí, dost brutálně rozdělil na pravdu a lež.

Byl tak sice rozdělen vždy, ale co je moc, to je příliš. Zastánci hlavní pravdy tvrdí, že nehlavní pravda poškozuje celek a je třeba s ní něco dělat. Nejlépe zakázat. Zakázat, vytrhat jazyky, usekat ruce, geneticky upravit, pozabíjet, prostě cokoli s nimi udělat, jen aby dali pokoj zbožšťované hlavní pravdě. ...jenže ještě se to tak nesmí říct. ...protože ta zatracená svoboda slova. …a ta zpropadená demokracie! A ta nasazená liberální demokracie, ta svůj účel taky moc neplní. Je to na prd.

A co vyznavači nehlavní pravdy? Ti zase tvrdí, že šiřitelé hlavní pravdy jsou vlastně manipulátoři a lháři a že je zapotřebí otevřít všem lidem oči, aby konečně prozřeli. To je taky na nic a tak ve výsledku jedni zesměšňují výroky druhých a druzí zase narovnávají informace prvních.

Co s tím? A jde s tím něco vůbec? Bylo by to jako nutit vola, aby dělal práci za krtky a naopak krtka přemluvit, aby začal bučet. V říši "blbých" zvířat to prostě nejde - vůl bude dál spásat na louce trávu a krtek dál bude onu louku skrz naskrz provrtávat. A u lidí? Ono se pomalu ukazuje, že u lidí by to už šlo. U nás to totiž dnes funguje tak, že vůl zůstane sice blbým volem, ale lidský krtek se jím nechá celkem snadno přemluvit, aby už nebyl krtkem, ale stal se taky volem. Česká zem, stádo volů - zemský ráj to napohled.

Asi přemýšlíte, kam mířím. No netěšte se - jako vždy někam, kde se málo komu líbí. Ale to nic. Na negativní reakce jsem od mala zvyklý, takže pusťme se do toho.

Když se řekne kauza Lubomír Volný, co vám naskočí? Přece jak se poslanec porval s předsedajícím Parlamentu. Trochu mainstreamově upravené a zkrácené, ale pravděpodobně toto většině utkví chvíli v paměti. Je jasné, že tzv. hlavní proud, politická koalice i opozice v podobě dema demokracie a prorežimní média toho agresivního útočníka už dávno bez procesu odsoudili, povláčeli bahnem a nakonec pro výstrahu přitloukli na mediální vrata. Nic jiného se nedalo ani čekat. O této kolaborantské části státu je celkem zbytečné ztrácet slovo a pozice volů je v tomto případě průzračně jasná. Ale jak situaci vyhodnotil zbytek? Národovci, opozičníci s svobodně myslící lidé. Nebo-li, jak se vlastně vyjádřila strana krtků?

Schválně jsem týden čekal kde a co z koho vypadne a kupodivu toho zase tak moc nebylo:

- Tomio Okamura se od L.Volného distancoval. Těžko říci, zda mě zklamal nebo ne, ale spíše ne. Je pochopitelné, že z poslaneckého bufetu je obtížné vidět svět takový jaký je a sociální bublina už je pro pana Okamuru příliš neprostupná. S kým bufet vyJídáš, toho píseň zpívej, chtělo by se říci. Takže reakce pana Okamury na pana Volného byla krátká a ryze negativní a jistě ne náhodou dost podobná povinnému postoji ostatních 297 zvolených škůdců národa.

- Druhé „politické“ vyjádření, které jsem zaznamenal, byl předseda Rozumných a bývalý kandidát na funkci prezidenta Petr Hannig. Ten v textu klouzal jak protřelý politický matador a výsledný dojem z jeho textu se ani trochu neminul s jeho titulkem "Zoufalá doba plodí zoufalé činy". A své slizké vyrovnání se se vzniklou situací podtrhl větou "A mám tedy pochopení pro zoufalé činy, i když je neschvaluji". Prostě je vidět, že je pan Hannig připraven na jakoukoli vysokou funkci velmi dobře, takže ho můžete všichni v klidu volit.

- Dost politickým vyjádřením pseudo-rozumných a teď sáhneme do svobodných a nezávislých portálů. Vždyť tam by se měl ozývat nejsilnější hlas pravdy a skutečné svobody. Měl, ale neozvalo se téměř vůbec nic. Asi znáte "Vlka". Pokud ne, tak se jedná o penzistu, který provozuje svůj blog Vlkovobloguje a vystupuje také v rádiu Slobodný vysielač. Je znám hlavně tím, že jeho názory jsou řízeny statistickými tabulkami a vyjádřeními, které produkuje daný politický režim. Ničemu jinému nevěří a paní logika u něj nenašla ani přechodné bydliště. Pravda, o kauze L.Volný asi režimní instrukce neobdržel, ale i tak se s hlavním proudem do puntíku shodl, což mě nepřekvapilo ještě méně, než nepřekvapivý postoj Tomia Okamury.

- Velké naděje jsem si dělal u pana Stvory ze Zvědavce.org. Marně. Už nadpis "Pane Volný, to bylo hloupé" mě spražil natolik, že jsem sám o sobě začal pochybovat. Pan Stvora v podstatě napodobil Petra Hanniga (nebo to bylo naopak, nevím), jen to už nebylo pojato tím politicko-chameleóno-slizkým způsobem, ale mnohem příměji. Výsledek byl ale naprosto totožný. Něco jako - jo, jo pane Volný, bojujete za správňácké věci, ale děláte to úplně blbě. Podle zvědavce je tedy pan Volný částečný až úplný blbec, což je v dnešní době kovidové tyranie samozřejmě velká ostuda a pan Volný z toho bude mít beztak bolení hlavy.

- Lze říci, že asi nejlépe ze všech sledovaných vyhodnotil parlamentní re-akci pana Volného redaktor v pořadu Hovory u vína na českém Svobodném vysílači. Neuchopil vzkaz poslance úplně ze správné strany, ale věta, že pan Volný „bojuje za naše zájmy“ je úplně to nejvíc, co je v danou chvíli český alternativec schopen ze sebe vydat. Já po tomhle výživném přehledu fanoušků alternativy dodávám ‘zaplať pánbů za to’ a tím seznam reakcí národovců a svobodomyšlenkářů na pana Volného zakončím. Mám pocit, že to stačí a že více už vědět radši ani nechci.

Kdybychom po přečtení a vyslechnutí názorů prorežimní i svobodné strany státu (někdy jsou k nerozeznání, takže třiďte odpad pozorně) bez rozmyslu učinili závěr, tak pan Volný je násilník. Současně ale, protože je i pomatený blb, tak mu to tak trošku promineme, ovšem každopádně se od něj pro jistotu budeme více jak dva metry sociálně distancovat. Rozhodně nikde neuslyšíte: ano, pane Volný udělal jste správnou věc a všichni rozumní (tím rozhodně nemám na mysli straníky od pana Hanniga) bychom se za něj měli postavit. Proč? Protože svým činem byl neuvěřitelně silně inspirativní.

Cože? Inspirativní? To jako měl být návod?

Ano, pan Volný dal návod národu pro život. Nejspíše si to nijak nepřipravoval a tato inspirativní situace vznikla v Parlamentu spontánně, což ale není ani trochu důležité. Někdy se totiž stane, že se dostanete do nečekané situace, kterou ovšem nevyřešíte jen tak, jak se obvykle takové situace dle státního paragrafovaného manuálu mají řešit, ale přidáte něco, co pozvedne město, kraj, celý národ nebo třeba i celou planetu. Kdybychom si uvedli nějaký hypotetický příklad, tak třeba porovnejme zabránění znásilnění vs. zneškodnění černocha, který fyzicky útočí na naše bílé děvče. Zabránění znásilnění je správné, tak se to má dle manuálu dělat, ale nikdo se o tom nedozví a za 48h to černoch beztak udělá znovu. Ovšem když toho černocha zneškodníte? Ano, politické ficky, Sorošův nezávislý trus i Česká televize by to sice odsoudili, ale národ by dostal morální impuls takové síly, že by se žádný černoch na naše bílé děvče v daném městě už strachy ani nepodíval. To je ten benefit z možného řešení dané situace mimo manuál. Takto se totiž tvoří pozitivní dějiny národa – nikoli z činů předem schválených houfem křivonosých elitářů, ale z činů vycházejících ze zdravého selského rozumu.

A co takového vlastně pan Volný udělal? Chtěl mluvit. Totiž posuzování zákonů, mluvení a hlasování jsou jeho práce, pro kterou si ho lidi vyvolili. Chtěl tedy vykonávat svou práci (za což lze kohokoli odsoudit jen velice těžko), jenže v práci mu bylo, nejspíše ne zcela zákonným způsobem, zabráněno. A co udělal pan Volný? Ne, on neodešel od pultu se sklopenou hlavou, aby si stěžoval v některém parlamentním výboru, který by se třeba za měsíc na něčem usnesl. Udělal to naopak - okamžitě řešil svou svízelnou situaci zdravým selským rozumem. Neřešil následek, ale příčinu problému, a tak bez meškání odešel tam, kde svou práci vykonávat mohl. Někteří kolegové ho chtěli z tohoto místa odtáhnout, ale on se nedal. Celkem snadno se dalo ze záběrů situace rozpoznat, kdo na koho útočil a kdo se bránil, ale tato cikánská férovka už pro nás není důležitá. Zásadním bodem, kterého jsme si všichni vyznavači svobody mohli (a hlavně měli!!!) všimnout bylo okamžité vyřešení příčiny problému, který mu způsobil jeden ze škůdců národa.

A výsledek vzkazu? Nula.

Možná ti nejpomalejší si pokládají otázku, zda se má tedy odebrat, po vzoru pana Volného prát do parlamentu…? Ti nejrychlejší zase přemýšlejí nad tím, že anarchie, o kterou už usilují celosvětově všechny Sorošovy NGO, uvrhne svět do chaosu…? A proboha jak to souvisí s tím „násilníkem“ L. Volným? To on je taky placený Sorošem??

Všechno špatně. On totiž ten „pomatený blb“ nám svým činem dal návod, jak žít (nejen) v této kovido-tyranské době. Možná se někteří divíte, ale ano, pan Volný nám praktickou ukázkou dal návod, jak se vyhnout budoucímu plánovanému otroctví a ten návod je celkem jednoduchý – nepřistoupit na divadelní hru o pandemii a dát jasně ve známost, ať si ji strčí někam. Vykašlat se na všechna nesmyslná nařízení, neřešit zda rouška nebo respirátor, zda obchod nebo hospoda, zda je den nebo noc, zda očkovat či testovat.

Vzkázal nám - řešte příčinu, nikoli následky. Nejspíše bezděky, ale tento návod nám pan Volný skutečně dal. Jenže měl smůlu. Už se nenajde téměř nikdo, kdo by ho přečetl. Promyšlený mediální masomlýnek za pouhý rok(!) dokázal z oponentů sionistické virové totality vyrobit novou, geneticky upravenou masu, kterou stačí už jen obalit ve strouhance liberalismu, usmažit do tvaru při zemi připláclých mrtvolek, která s rudou lící a číslem na paži, přes den vítá nový světový pořádek a po nocích sní tajně o velkém resetu.

Nevím jak komu, ale mi se jeví tento autocenzurní způsob nevědomého života poněkud podivným.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře