Zaprodání státu a národa
Náš stát a národ byly zaprodány nejpozději naším vstupem do EU a NATO, fakticky ale již zčásti dříve rozprodejem či téměř doslova rozdáním naší ekonomiky minimálně z poloviny do zahraničních rukou. Souvisejí s tím i jakékoliv smluvní závazky, kterými předáváme část kompetencí vlastního státu někomu jinému. Jsou-li tyto kompetence předány jiným, logicky musí chybět nám. Snižuje se tak naše suverenita. Vstoupili jsme do organizací, z nichž jedna je militantní, nikoliv obranná (NATO), ta druhá politická, nikoliv prvořadě ekonomická (EU). Ta byla přímo určena k likvidaci členských států EU a jejich národů dle projektu Coudenhove-Kalergiho prostřednictvím organizovaného masového dovozu migrantů ze třetích zemí do Evropy s cílem promíchat a zdecimovat evropské národy. EU současně usiluje o likvidaci národních států a vytvoření 4. říše, jež má být poté islamizována a přeměněna v evropský islámský chálifát.
Ač se EU zpočátku tvářila jako výsostně ekonomický projekt přinášející Evropě a jejím státům a í národům partnerskou spolupráci a blahobyt, postupně se dala do plnění své stěžejní úlohy, přičemž tempo této své pro Evropu zhoubné úlohy stále stupňuje. Lidé se teprve pozvolna probírají z klamu, do něhož se většinou nechali vtáhnout pod příslibem zajištění míru a bezpečnosti, jakož i budoucí prosperity. Ti, kteří dosud nic z toho nepochopili, nepochopí to zřejmě již nikdy. Stejně jako události v r. 1989 u nás.
Zatemňování skutečného stavu věcí namísto jejich řešení
Ačkoliv je již dlouho veřejně známo, jak doplácíme na naše členství v EU, kterým jsme se stali fakticky kolonií Západu – viz studie francouzského ekonoma Thomase Piketty za období 2010-2016 pod názvem „Češi jsou poražený národ“, kdy došel k závěrům, že podle oficiální statistiky Eurostatu za období 2010-2016:
- bylo z ČR „odkloněno“ na dividendách v průměru 7,6 % HDP ročně;
- za tu dobu bylo totiž z ČR odvedeno 2.252 mld. Kč, zatímco
- ve formě dotací bylo do naší země vráceno 1,9 % HDP, tj. Kč 563 mld. Kč;
- ČR je tedy za 7 let v minusu 1.689 mld. Kč;
- v průměru tento minus představoval ročně 241 mld. Kč.
Pozn.: V následujících letech vzrostl roční odliv zisků na více než 320 mld. Kč, čímž logicky vzrostl i jejich ročních průměr a naše ztráta.
Pokud by byly zohledněny i finanční úniky do daňových rájů, nadfakturace a podfakturace mezi zahraničními mateřskými společnostmi a jejich dceřinými společnostmi v ČR, pohybuje se odliv peněz z ČR podle zpráv ekonomických odborníků kumulovaně až na úrovni 800 mld. Kč ročně. Započítáme-li ještě naše ztráty z úmyslně podtrženého směnného kurzu koruny oproti paritě její kupní síly (až 40 %), pak se dostaneme k číslům ještě o řád vyšším.
Naše vlády bez rozdílu tyto problémy nikterak neřešily, naopak je zatemňovaly. V této souvislosti je třeba připomenout, jak premiér Babiš ještě na jaře loňského roku se vyjadřoval v tom smyslu, jak vše plníme a „dobře šlapeme“. Ano, ale v čí prospěch? Snad v náš, když máme třetinové platy než v Německu či zhruba poloviční, než činí průměr v celé EU při stejných či dokonce ještě vyšších cenách u nás než třeba v Německu?
Svádět to na naši nižší produktivitu práce při jejím přepočtu na EURa pro srovnání se zahraničím při takto podtrženém směnném kurzu koruny nejde a nikdy bez zohlednění tohoto faktu ani nešlo udělat), ač tím někteří „ekonomové“ v ČR rádi matou.
V mezidobí tyto vlády postupně zadlužovaly náš stát (a tedy nás, občany), což vyvrcholilo závazkem A. Babiše učiněným před několika měsíci v Bruselu, kdy odsouhlasil naši participaci na přijetí půjčky v celkové výši 750 mld. EUR s tím, že:
- zhruba polovina celé částky půjde na přefinancování dluhů Itálie a Španělska, které již nejsou schopné splácet ani své dosavadní závazky a kterým napřímo již nikdo nepůjčí.
To vše s cílem udržet ještě chvíli tyto státy v EU, aby se tato organizace nerozpadla;
- za splacení celé půjčky 750 mld. EURo bude ČR (tedy její občané) solidárně ručit;
- z této částky měla ČR dostat 1,7 mld. EUR tj. 0,23 %, což vydával premiér Babiš po svém návratu z Bruselu za naše (svoje) velké vítězství. Třeba dodat, že značná část této sumy představuje vratnou půjčku.
Za situace, kdy vůbec netušíme, kolik budeme nuceni za těchto podmínek (a za koho ještě) splácet, je tvrzení o výhodnosti takto přijatého závazku přinejmenším zatemňováním skutečnosti.
Krom toho teprve před pár dny vešel ve známost (snad již celý) zbytek závazku přijatého za nás A. Babišem v souvislosti s onou půjčkou v Bruselu. Dle dostupných informací zavázal totiž ČR a její občany přitom k účasti na experimentálním očkování pomocí neodzkoušených látek vydávaných nesprávně za vakcíny, ačkoliv tyto látky jsou genovou terapií a nebyly řádně odzkoušeny. Zaočkování 75 % našich občanů vč. dětí, je totiž podmínkou k uvolnění zmíněné částky.
Takže:
- aby vybraní lidé a subjekty u nás získali další peníze „k rozebrání“ pod pláštíkem projektů podle požadavků EU,
- byli jsme nejen obelháni, nýbrž i prodáni. Premiér z nás udělal pokusné králíky, doslova a do písmene. A to poté, kdy již vešlo ve známost, že veškerá zvířata při předchozích pokusech s tzv. vakcínami spolehlivě zahynula.
Je záhadou, proč si to více než 27 % voličů, kteří Babišovo ANO ve volbách podporovali a nadále tak činí, dosud neuvědomilo. Jde totiž o jasné obelhání národa. Přitom nás Babiš a spol. prodali, a to doslova. A zanedlouho se stane nepochybně předmětem šetření, kdo všechno se u nás na zločinu spojeném s tzv. vakcinací podílel.
Podobnou lží je rovněž:
- předstírání pandemie, což je předpoklad nutný k tomu, aby mohl být vyhlášen nouzový stav a na tomto základě aplikovány dostatečně neodzkoušené injekce;
- nouzový stav byl vyhlášen neoprávněně, neboť podmínky k jeho vyhlášení nebyly z hlediska skutečného stavu a nezkreslených statistik zdaleka naplněny;
- báchorka o vakcínách, ačkoliv jde o genové terapie s teprve nyní odhalovanými zdravotními následky pro občany a s jejich nedostatečnou účinností k tvrzenému účelu (boj proti covidu);
- tvrzení o tom, že očkování zajistí ochranu lidí před nákazou, před onemocněním, poté před jejím roznášením na jiné osoby, tvrzení o tom, že toto očkování je pro lidi bezpečné, bez zdravotních následků či smrti pro očkované, pak zase že očkovaní budou mít lehčí průběh nemoci atd.
- tvrzení, že neočkovaní mohou nakazit ty očkované (chápete ten logicky nesmysl, pokud by očkování lidi skutečně chránilo?). Ukazuje se však, že ve skutečnosti je tomu právě naopak;
- podobné je i zapírání ohledně chemtrails, kdy v mixech, jež nám sypou z letadel na hlavy, mají být i látky způsobující covid. Takže ze shora sypou a dole proti tomu takto „bojují“? A to injekcemi, které podle odborníků lidi nechrání, nýbrž intoxikují a způsobují jim trvalé následky ať již v krátkodobém, střednědobém či dlouhodobém horizontu včetně smrti.
Blíží se čas, kdy protagonisté těchto lží budou muset závazně odpovídat na tyto a mnohé další otázky. Tzv. norimberský tribunál č. 2 byl již zahájen v Kanadě a v Polsku, jeho příchod k nám je již pouze otázkou času.
Kolabující řízení státu a jeho převzetí nadnárodním řízením
Řízení našeho státu postupně upadá a kolabuje. Zkouška úrovně řízení státu proběhla již v souvislosti s odstraňováním památníku maršála Koněva, následovaly provokace řeporyjce či dalších „odborníků na zahraniční politiku“ z řad pražských zastupitelů. Postupně si takto testovali vládu a další orgány, kam mohou až zajít. Při jejich nečinnosti šli stále dále. Vyvrcholením bylo extempore Tchajwance vč. jeho projevu v nové „domovině“.
Všechny tyto aktivity nám způsobily velké politické a hospodářské škody, kupodivu bez povšimnutí nejen příslušných institucí, v jejichž kompetenci tato činnost je, tak i PČR a soudů. To vše v rozporu s naší oficiální politikou a smluvními závazky (viz uznání jednotné Číny atd.).
Za situace, kdy jsme se stali kolonií, naše vlády působí jen jako úřednický aparát koloniální správy, přičemž k dovršení všeho nejsme ve skutečnosti ani republika nýbrž jsme u britského soudu zaregistrování jako pouhá obchodní společnost s ručením omezeným, nelze se ani divit. Zvláště pak za situace, kdy lidé nejsou dostatečně informováni a poslanci či senátoři bez rozdílu stranické příslušnosti mlčí. Zřejmě jim ten stav vyhovuje.
A zatímco poslanci a senátoři na veřejnosti tlachají cosi o naší suverenitě, tak té se zbavili bez našeho mandátu již dávno odsouhlasením změny v naší ústavě, kdy zákony a nařízení pouhé mezinárodní organizace (EU) nadřadili nad zákony ČR. Prodali tak téměř celý zbytek naší suverenity bez našeho vědomí s cílem udržet svá koryta.
A tam, kde nefunguje řízení státu na národní úrovni, tam nastupuje do takto uvolněného prostoru řízení nadnárodní. V důsledku toho byly pak obnoveny restituční žaloby cizí šlechty ve snaze obejít či prolomit dekrety prezidenta Beneše a nabýt zpět tak majetky, které jim byly po 2. sv. válce zabaveny za kolaboraci s německou 3. říší, a to ještě před rokem 1948.
A pokud snad někdo pochybuje o tomto závěru, stačí si srovnat ČR s Maďarskem, které je sice rovněž členem EU, kde však národní řízení na rozdíl od nás plně funguje.
Otázky míry a způsobu rozkradení majetku našeho státu a nás všech, který vytvářely celé generace, zatímco po r. 1990 jsme připustili k řízení státu ty, kteří „dokázali, že to dokáží“, přičemž na rozkradení po generace vytvářeného majetku jim stačilo necelých 10 let, by bylo na samostatný článek. Ale k čemu? Těch článků bylo již mnoho, aniž by došlo k sebemenší nápravě. Nikdy totiž příslušný zákon v potřebné podobě neprošel naším parlamentem. Pro tento účel si tedy alespoň uvědomme, že i v této otázce máme oproti dalším státům v našem sousedství prim. Nechali jsme si totiž rozkrást prakticky vše.
A nyní přichází trest. V době, kdy občané budou potřebovat pomoc od státu (viz ceny energií a další zdražování ještě přijdou), stát nemá na nic peníze a kromě vybíraných daní nemá téměř žádné další zdroje. A půjčovat nám do nekonečna nikdo nebude.
Jaká je současná situace?
Kvůli stručnosti se omezím na její charakteristiku pouze prostřednictvím následujících bodů:
1. Chybí stále program odpovídající zájmům většiny občanů o změnu
Ačkoliv průběžně vzrůstá poptávka občanů po programu odpovídajícím zájmům většiny občanů o změnu stále se zhoršující situace v naší zemi, chybí příslušná nabídka. To se nakonec negativně projevilo i ve výsledcích říjnových voleb do sněmovny, kdy téměř 2.864 tis. voličů „nemělo koho volit“, zatímco dalších více než 1.069 tis. voličů hledalo nejednotným způsobem spásu u některých stran a hnutí, jež zůstaly mimo sněmovnu. A přitom marně, neboť ani žádný z těchto politických subjektů takový program nenabízel.
(v danou chvíli ponechávám stranou regulérnost říjnových voleb a sčítání výsledků).
Občané stále ještě ve své většině nepochopili, že personální změny ve vedení státu při zachování existujícího systému žádné změny k lepšímu pro ně nepřinesou a přinést ani nemohou. Toto poznání je teprve čeká.
2. Neexistence domácích politických subjektů schopných a ochotných předložit občanům návrhy na řešení
Podíváme-li se s odstupem na politické strany a hnutí v ČR, zjistíme, že:
- parlamentní strany nejsou schopné a možná až na jednu výjimku ani ochotné občanům návrhy na potřebná řešení předkládat a prosazovat v praxi. Být příp. ochotný, avšak nemít potřebnou schopnost ale nestačí;
- neparlamentní strany toho nejsou bez výjimky zatím schopné, o ochotě některých z nich tak činit, i kdyby se podstaty věci dobraly, lze s úspěchem pochybovat.
Politické strany a hnutí u nás si tak podřezávají bez výjimky větev, na níž sedí. Ukazují totiž, že nejsou na politické scéně od toho, aby hájily zájmy občanů, nýbrž prakticky výlučně pouze zájmy svoje a svých vedení. Přibližují tak nevědomky okamžik, kdy lidé přijdou na to, že se bez politických subjektů obejdou a vystačí si v rámci přímé demokracie s přímo volenými a jimi kontrolovanými zástupci ve sněmovně (či sněmu). Pokud jde o senát, tak ten svojí činností a eskapádami svých představitelů sám již dovedl většinu občanů k poznání, že je nejen nepotřebný, nýbrž navíc ještě škodlivý.
Dlužno ale upozornit občany, že k rozhodování oni sami potřebují nezbytné množství znalostí a informací. Minimálně k tomu, aby začali volit lidi na potřebné morální a odborné úrovni schopné své voliče řádně zastupovat. Tedy žádné tváře, které nám dokola předvádí (zatím stále ještě) ČT. To samo o sobě je pro takové adepty do budoucnosti zcela diskvalifikující.
3. Zápas o projekt Trojmoří
Zápas hlavních mocenských skupin ve světě se u nás projevuje bojem o země V4 a jejich území, příp. i o země v jejich sousedství. Zatímco globalisté se snaží prostřednictvím EU jako svého nástroje nadále udržet země V4 (příp. V4+) jako členy této mezinárodní organizace a následně je rozmělnit v evropském islámském chálifátu, tak americká státní administrativa, resp. Deep state usiluje o oddělení Ruska od západní Evropy vytvořením pásu zemí od Pobaltí přes Polsko, Slovensko ČR, Maďarsko a dále přes Rumunsko až do Bulharska, v ideálním případě pak vč. Rakouska a Slovinska. Podle rozsahu je tento projekt označován jako Mezimoří, příp. pak Trojmoří. Tento záměr přitom naopak předpokládá odchod zmíněných zemí z EU, avšak s umístěním amerických základen a raket v těchto zemích a tím z nich udělat potenciální bojiště připravované války s Ruskem.
Svůj zájem na zprůchodnění dopravních cest do Evropy s využitím průplavu Dunaj-Odra-Labe pro dodávky zboží má naopak Čína. To souvisí i s vybudováním související logistiky a s posílením vlivu Číny v zemích, kudy tento kanál by měl vést.
Zájem o území států V4 je již po dlouhou dobu známým faktem, nicméně naše vlády nebyly schopné ujmout se iniciativy a pokusit se přispět k nasměrování států V4 do pro nás nejvhodnější konstelace. Bez takového mezikroku a potřebného zájmu a úsilí naší vlády se z chomoutu EU sami nevymaníme, což je s ohledem na očekávaný kolaps zemí EU a jejich islamizaci poněkud chmurným zjištěním.
Která z uvedených variant bude pro nás nejvýhodnější, ukáže další vývoj, který by ale naše vláda měla předjímat, a v tomto smyslu i konat. Naším cílem by mělo být obnovení naší suverenity a účast v Konfederaci nezávislých států V4+ (ať již na bázi slovanských či středoevropských zemí. Taková činnost si vyžaduje ale profesionálů na patřičných místech a ty si již hodně dlouho nevolíme. Taky k čemu, když místo vlastní zahraniční politiky jen posloucháme pokyny z Bruselu, příp. z Washingtonu. I tak má naše vláda honičku, pokud se tyto instrukce rozcházejí. A o naší suverenitě přece stačí podle potřeby jen povyprávět.
Na vině jsou ale též strany předstírající, že jsou alternativní. Potíž je ale v tom, že žádné iniciativní návrhy takového druhu našim vládám totiž nepředkládají a nedomáhají se společných jednání s vládou jako zástupci nevolících občanů. Jednak nejsou jednotné, jednak nemají k tomu potřebný program a krom toho v podstatě nikoho nezastupují, ačkoliv počet těchto občanů stále roste.
4. Násilná genocida národa
Situace v naší zemi se dále komplikuje v souvislosti s „bojem proti covidu“ neustálým vytvářením překážek ze strany vlády bránících nejen ekonomické činnosti malých a středních podnikatelů v naší zemi, nýbrž i běžnému životu lidí, vzdělávání mládeže, účastem lidí na kulturních a sportovních akcí. Lidem je tak brán jak jejich tvořitelský duch, tak i elán do života. Cestou opakovaně vyhlašovaných lockdownů, karantén, avíz o vyhlašovaných očkováních té či oné kategorie občanů či dětí a jejich segregace je tak na občany našeho státu postupně a záměrně vytvářen psychický tlak. To vše na základě účelově prefabrikovaných údajů. Souběžně s tím probíhá intoxikace našich občanů pomocí injekcí vydávaných za vakcíny, byť se jedná z hlediska jejich složení o prostředky genové terapie a nikoliv o vakcíny. Navíc dle odborníků jde o směsi doplňované různými jedovatými látkami a nanočásticemi. Tuto činnost označuje jak norimberský tribunál č. 2, tak i varování velení amerických vojsk SHAEF v Německu za genocidu obyvatel Evropy. Splňují totiž popis trestných činů podle všech 10 bodů Norimberského kodexu.
Záměrně se nerozlišují úmrtí na covid od prokazatelně vysoce převažujících úmrtí v důsledku intoxikace očkováním, nemluvě o dalších zdravotních následcích vč. ochrnutí apod., které jednoznačně nelze onemocnění covidem přisuzovat.
Za situace, kdy léky prokazatelně léčící covid v krátké době jsou odstraňovány z dosahu občanů a ti jsou jednoznačně tlačeni do očkování dostatečně neověřenými roztoky, jejichž obsah se tají (viz žádost Pfeizeru na utajení po dobu 75 let) a za které ani výrobci ani stát nechtějí nést odpovědnost, je nutné klást si naléhavě otázku, k jakému účelu očkování v podobě genové terapie vlastně slouží. Účinek tohoto očkování je oproti původním tvrzením výrobců velmi slabý, má se stále dokola opakovat, ačkoliv na základě každého předchozího očkování se rozšířila vždy tzv. nová mutace covidu, na kterou žádný očkovací roztok připravován nebyl a být ani nemohl. Průběžně přitom umírají lidé, většinou na následky očkování, což je z oficiálních míst zamlčováno.
V praxi se tak stále více potvrzuje názor některých odborníků, že očkování není kvůli covidu, nýbrž covid vytvořen kvůli očkování. Je-li tedy očkování cílem, o jaký cíl se vlastně jedná? Zatím je nejvíce zmiňována depopulace planety, likvidace bílé rasy, zvláště pak Slovanů a přeměna zbytku přeživších lidí na bioroboty. Komu a proč tedy slouží vlády jednotlivých zemí, ty české nevyjímaje? Jde o tak závažné otázky, že lidé na ně musí hledat odpovědi, a to ve svém nejvlastnějším zájmu.
5. Prohlubující se ekonomické a finanční problémy
Za popsané situace nemůže být překvapením, že stát se zadlužuje. To, co ale překvapující
je, spočívá v tom, že:
a/ své zadlužení vláda příliš neřeší (kromě řečnění dnes již bývalé opozice, která po příchodu k vládě své oddlužovací (dosud jen slovní) úsilí jaksi ztratila;
b/ vláda se vůbec nezabývá rekonstrukcí naší ekonomiky, kterou před schválením prvních 500 mld. Kč navýšení svého zadlužení v loňském roce původně zdůvodňoval. Nebo jsme již na to zapomněli?
c/ naše zadlužování jako téma zmizelo ze zpráv mainstreamové propagandy. Náhle jakoby neexistovalo či nebylo nutné k němu přihlížet. Totéž platí i o přípravě rekonstrukce a restrukturalizace naší ekonomiky. Pracujeme na něm vůbec někdo? Kdo a s jakými cíli a s jakými průběžnými výsledky?
Opět si položme si přinejmenším následující otázky:
- jaké jsou důvody tohoto přístupu vlády (bez ohledu na její složení)?
- Čekáme na nějakou zásadní změnu, která nás přijatého zadlužení zprostí?
- A z jakého titulu by to mělo být? Ví to vláda vůbec?
- K čemu (kam) naše vlády stát vlastně řídí, mají vůbec nějaký cíl a tomu odpovídající koncepci?
- co vlastně chce vláda udělat ke zlepšení situace státu a života jeho obyvatel? Pokud by covid měl být vleklou záležitostí na roky, nemůže přece vláda čekat s nápravou až na jeho skončení. (Zprávy z Británie přitom hovoří o nutnosti očkovat lidi každé čtvrtletí). Je tedy zřejmé, že tvrzení o tečce jsou jen dalším podvodem vlád v jejich snaze udělat z občanů „sluníčka mnohotečná“;
- co hodlá vláda dělat s nekontrolovaným navyšováním cen energií v ČR, na jejichž úhradu nemají občané vesměs dostatek peněz? Případné snížení DPH u energií problém neřeší. Snížení ceny by jednak zdaleka nebylo dostatečné, jednak by se týkalo pouze snížení příjmů do státní pokladny, nikoliv snížení nadměrných zisků různých parazitů zbytečně zapojených do obchodování s energiemi na přání EU.
6. Hrozí rozpoutání války s Ruskem a naše přímé ohrožení
Představa o vyprovokování většího incidentu ze strany ukrofašistů vůči oběma republikám na východní Ukrajině s cílem vtáhnout do konfliktu Rusko, aby bylo možné zdůvodnit nasazení amerických základen a raket do zemí V4, tedy i do ČR, znamená ve svých důsledcích přímé ohrožení našich občanů a státu, jehož vláda z nás učiní bojiště, pokud to připustí. A dle dostupných informací se tak již stalo. Náhle není potřeba souhlasu sněmovny, nikdo se netáže ani prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Stačí kývnutí odstupujícího premiéra. Bez mandátu občanů.
Z občanů naší země se tak stává čistě rukojmí cizích zájmů. Jsme schopni se proti tomu ještě vůbec ozvat? Ještě chybí požadavek, abychom zemřeli radostně. Tohle má být to slibované bezpečí a mír při členství v NATO?
Jak dále?
Občané začínají postupně chápat, že pouhá personální změna v obsazení vlády nic nezmění. Ani nemůže, neboť stará i nová vláda „jedou“ ve stejném systému. V principu jde o starý dluhový finanční systém, který směřuje obyvatelstvo země k jejich úplnému ovládnutí prostřednictvím dluhu a k jejich cílenému zbavení majetku. Nejprve střední třídu, drobné podnikatele apod., pak budou přicházet na řadu ti větší. Nakonec zůstanou jen největší koncerny, jejichž majitelé jsou součástí mocenské pyramidy NWO. Totéž se bohužel týká jak parlamentních, tak i neparlamentních politických stran a hnutí, která usilují zatím o jediné. A to vystřídat některou z parlamentních stran, dostat se do sněmovny a tam sloužit starému finančnímu systému a jeho protagonistům bez ohledu na to, kam svět přivedl a že sám již kolabuje.
Pokud nedojde v krátkém čase k radikální změně, frustrace občanů silně vzroste. Problémem většiny našich občanů je ale to, že hledají dosud řešení v rámci starého systému, kde ho nalézt nemohou. Politické strany a hnutí pak sklouzly do stereotypu a v podstatě žádné skutečné řešení vesměs ani nehledají. O skutečné alternativě nemají zatím ani potuchy.
Řešení existuje
Je zřejmé, že k řešení je zapotřebí zásadní systémová změna Není ale přitom třeba nic vymýšlet, řešení existuje. Aniž to většina lidí tuší, tato systémová změna již postupně nabíhá. Spočívá v:
- již zaváděném novém světovém finančním systému a
- agendě GESARA, která má pomoci tento nový světový finanční systém ve světě zavést.
Příslušnou dohodu GESARA připodepsalo všech 209 zemí světa k Pařížské klimatické dohodě z r. 2015. Tedy i Česká republika. Jen to vcelku nikdo neví a oficiální místa u nás se s tím nechlubí, neboť oficiální vyhlášení dohody GESARA bude spojeno s okamžitým provedením těchto 3 kroků:
1) Globální a veřejné prohlášení globálního svátku – tzv. Jubilea neboli odpuštění všech dluhů a univerzální reset planetární Země/lidstva zpět na univerzální systém společné správy v transparentním dobrém stavu s ostatními členskými bytostmi Galaktické Federace.
2) Implementace GESARA jako univerzálního ústavního rámce pro globální správu věcí veřejných ve všech 209 suverénních zemích podle tajné dohody podepsané na Pařížském summitu o změně klimatu z roku 2015, počínaje obnovením republiky Spojených států (a zároveň ukončením Korporace Spojených států).
3) Hromadné odhalení existujícího nelidského (mimozemského) života na povrchu a pod povrchem této planety a v celé naší sdílené galaxii.
Pak následuje dalších 25 podmínek s tím, že jejich výčet není ještě zdaleka konečný.
V souvislosti se zaváděním nového světového finančního systému dojde k obnově zlatého standardu a k podložení jednotlivým národních měn zlatem, stříbrem a dalšími aktivy, bude ukončen starý finanční systém založený na dluhu a staženy fiat měny.
Toto je současně agenda prosazovaná tzv. Aliancí Země v čele s Trumpem, Putinem, čínským prezidentem Si a indickým premiérem Módim. Některé podmínky jsou již plněny, aniž si to lidé vztahují k této agendě (nař. celosvětová unifikace daně z obratu pro firmy či daně z prodeje zboží /DPH/, odstavování FEDu, přechod na využívání kvantového počítače atd.).
A kde to zlato a další aktiva k tomu všemu vezmou? No přece z obrovských zásob nakradených bankstery a špičkou mocenské elity NWO. A právě o ně a o moc ve světě se vedou již po více let ve světě zápasy, o nichž se u nás dovídáme jen minimum a ještě často zkresleně.
Tento boj vedený Aliancí Země se ale blíží k vítěznému konci.
K realizaci velkých systémových změn jsou přitom zapotřebí podmínky vnější a vnitřní.
Podmínky vnější se již naplňují formou zmíněného boje a zavádění jednotlivých opatření vztahujících se k novému finančnímu systému s využitím kvantového počítače a agendy GESARA.
Podmínky vnitřní si budeme ale muset doma vytvořit sami, a to vč. přípravy vlastního plánu rekonstrukce (NESARA) vycházejícího z globální agendy GESARA a jejích podmínek.
„Nevymýšlejme tedy znovu kolo“, které již bylo jinými vymyšleno, pojďme ho u nás zprovoznit. K tomu ale jednoznačně platí, že předchozí systémová změna je nezbytná. Teprve návazně na ni má smysl dělat komplexní personální obměnu. Promptní rozpuštění vlád, parlamentů a soudů po oficiálním vyhlášení agendy GESARA, sestavení prozatímní vlády a uspořádání nových voleb do 120 dní patří mezi další z podmínek GESARA a je vynutitelné i silou.
Kdy s přípravou změn máme začít?
Hned zítra, pokud se k tomu najde potřebná skupina lidí z jednotlivých oborů (právo, obrana, zahr. věci, vnitro, národohospodářská ekonomika, finance, průmysl, zahr obchod, vnitřní obchod, zemědělství, doprava, zdravotnictví, sociální věci). Pro začátek to může být příprava jednotlivých bodů české NESARA (národní program agendy GESARA) v souladu s podmínkami globální agendy GESARA, z nichž by měl vzniknout i základní program pro občany. K tomuto účelu bude postačovat uvedená skupinka odborníků. Po jejich projednání s voliči pak lze tyto body dále rozpracovat a případně rozšířit. Podle potřeby pak rozšířit i dotyčnou pracovní skupinu.
Závěr
V zásadě je touto formou předkládán prvotní náčrt možného postupu. Přípravu nelze odkládat, je třeba mít na paměti, že po celosvětovém vyhlášení agendy GESARA budou mít jednotlivé státy 120 dní na uspořádání nových neovlivňovaných voleb. Přípravě a prvotnímu projednání základních bodů agendy NESARA, která se tak současně stane volebním programem občanů, je tedy třeba věnovat náležitou pozornost s potřebným předstihem.
