Pane soudce, já nejsem pedofil. Já jsem Mohamed

Ne, to není nějaká moje ultrapravičácká -fobní a -istická konspirace, to vycházím přímo ze skutečného dění a z oficiálního článku tady na iDNES.cz: Označila Mohameda za pedofila, soud dal nakonec za pravdu věřícím.

Článek je krátký, doporučuji k přečtení, ale zkrátím prvních několik odstavců zde:

Žena s iniciálami E. S. [...] označila Mohamedův sňatek s šestiletou dívkou Ajšou za pedofilii. Manželství bylo podle historických pramenů naplněno, když bylo dívce devět let a Mohamedovi kolem padesáti. [...] „Jak byste to chtěli nazvat, pokud ne pedofilie?,“ ptala se posluchačů. Na základě udání byla žena několikrát vyslýchána policií, nakonec se její případ dostal až k rakouskému soudu. Ten později rozhodl, že se dopustila znevažování náboženství a uložil ji pokutu ve výši 480 eur (12,5 tisíce korun). Také ostatní rakouské soudy rozhodnutí podpořily. Žena [se proto s odvoláním] obrátila na evropský tribunál. Evropský soud pro lidská práva dal nicméně za pravdu rakouským soudům, které podle něj rozhodly správně. ‚Pečlivě porovnaly ženino právo na svobodu slova s právem věřících, kteří mají nárok na ochranu svého náboženského vyznání,‘ uvedl soud s odůvodněním, že rozhodnutí podpořilo zachování náboženského míru v Rakousku. (Kráceno. Zdroj: iDNES.cz)

V korektní společnosti na pravdě nezáleží

Člověk by řekl, že je to jasné. Když jsem při smyslech (o tom si u Mohameda nedovolím pochybovat; ještě by mě někdo mírumilovně polil kyselinou), když vím, že druhé osobě je devět let a vypadá na to („devítky“ většinou vypadají jako děti, ale co já vím), a přesto se vzruším a s onou osobou se vyspím, jsem pedofil.

Ale člověk by řekl špatně. Není tomu tak. Záleží na tom, jestli jste, nebo nejste Mohamed.

Bývaly doby, kdy svoboda slova opravdu existovala. V tu dobu mě neodsoudil soud, ale společnost, když jsem řekl nějakou třeba zjevně rasistickou hloupost, například že „všichni černoši kradou“. Kdyby mi to někdo vážně řekl, zaklepu si na čelo a budu si o tom člověku myslet svoje.

Pak se to už trochu zvrtlo a za podobné absurdní řeči se začalo trestat. Pořád šlo ale o podobně nepravdivé tvrzení – jak víme, někteří černoši kradou, někteří nekradou, takže ta výše zmíněná věta prostě nebyla pravda. Nemyslím, že by se to mělo pokutovat, ale pro účely tohoto článku „budiž“, jde o nepravdu.

Ale teď jsme se přesunuli do doby, kdy politická korektnost zvítězila nejen nad statistikami a studiemi, ale i nad prostými slovníkovými definicemi. Jednoduchá a známá pravda, tedy že když sexuju s dětmi, jsem pedofil, přestala platit, pokud se tohoto opovrženíhodného činu dopustil představitel protežovaného náboženství.

Je to výsledek práce moderní neomarxistické levice, která relativizuje úplně všechno. Jiný kraj, jiný mrav, jiná doba, jiná situace... „Není univerzální pravda a morálka, záleží na kontextu a době a kultuře atd.“ „Musíme ctít cizí kulturní zvyklosti.“ „Všichni jsme si rovni.“

Ne, vážení a milí. Některé kultury jsou lepší než jiné. Někteří lidé jsou lepší než jiní. Některé kulturní zvyky jsou dobré, některé opovrženíhodné.

A píchat devítileté holčičky je špatné. (Pokud nejste Mohamed.)

Tady, tam, dnes i kdysi. (Pokud nejste Mohamed.)

Ale pokud by mě někdo chtěl udat, tak samozřejmě svatosvatě uznávám, že ten Franta Vopajšlík odvedle, co se vyspal s devítiletou holčičkou, sice je hnusný pedofil a ať ho zavřou, až zbělá... Ale Mohamed pedofil nebyl.

Upravuji si definici, slavný soude.

PS: Můj hospodský „vtip“, které je vysoce nevkusný a nikdo se mu nesměje, náhle dostává nový rozměr. To když se mě vrchní ptá, jestli chci desítku nebo dvanáctku, a já řeknu, že ne, děkuji, že nejsem [autocenzurovaný druh věřícího] a že poprosím o dvě deci bílýho vína. Za chvíli to možná nebude nepovedený vtip, ale reálné upřesnění volby. I když desítka je už zjevně na některé nepedofily moc stará.