My chceme taky reparace!

Amerika je zemí, která je skoro ve všem před námi. I zde máme co dohánět. V době, kdy v USA fungovalo otrokářství, kvetlo v našich zemích nevolnictví a robota. Velká část našeho národa jsou potomky někdejších nevolníků. A robotou povinných poddaných. Je načase se ozvat a požadovat spravedlnost v podobě finanční náhrady za utrpení našich předků.

 

Kdo by takovou náhradu měl financovat? Přece potomci těch, co žili z práce poddaných, nevolníků a robotujících chudáků. Dnešní potomci někdejší šlechty. Co bylo ukradeno, musí být vráceno, ne? Našim předkům byly ukradeny svobodné životy, zdroje, výsledky práce. Místo toho se v posledních dekádách potomci poddaných skládají na to, aby někdejšímu panstvu vydali majetky, pocházející z krve a potu našich předků.

 

Je třeba pozvednout hlas. Ať platí za trauma, které dodnes prožíváme kvůli svému původu! My chceme reparace! My chceme náhrady! My chceme odškodnění! Nebo je takový požadavek pěknou blbostí? Je. Stejně jako ten s odškodňováním za 160 a více let staré křivdy podle rasového klíče.

 

To už bychom mohli začít odškodňovat potomky Markomanů, Kvádů, Bójů či Langobardů za to, že jim Slované kdysi ukradli jejich zem. Jako se v Americe odškodňují Indiáni coby původní obyvatelé. Kdo je to „původní obyvatel“? A proč se v angličtině slovo otrok skoro kryje se slovem Slovan? Koho že to měli v Anglii ve středověku za otroky?

 

Někdo tady otevírá Pandořinu skříňku a současně vypouští džina z lahve.

 

Autor: Ladislav Jakl