Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Jen leklé ryby plují s proudem

Jistě znáte ten pohled, jak řeka unáší různé předměty. Dřevo, PETky, listí, rostliny, smetí, bahno, zdechlé ryby. Nikdo nic z toho nepotřebuje a je vše unášeno proudem, než se někde zachytí a nebo dopluje až do moře.

Na první pohled by se tedy dalo říci, že proud plný takovéhoto odpadu je jen na obtíž a nelze jej využít. Opak je ale pravdou. A dokonce platí, že aby byl tento proud využitelný, musí se uměle vytvořit a neustále přikrmovat. Divné, no ne?

  • jen-lekle-ryby-pluji-s-proudem

 

Před pár týdny tady svítil titulek v tom smyslu, že slovenského předsedu vlády Igora Matoviča zatklo jejich gestapo, vystupující pod názvem NAKA. Na první pohled bylo vidět, že v daném čase je to zbožné přání a první řádky článku to rychle potvrdily. Samozřejmě, že slovenský premiér nebude vládnout Slovensku dlouho a čeká úděl všech užitečných idiotů, tedy odstranění rukou svého pána. Zatím tato chvíle ovšem ještě nenastala.

Zatím Matovič plní manuál, který odkudsi dostává a tak se Slováci nevědomky stali účastníci psychologického pokusu. Čeho? Pokus má zjistit, za jaký minimální čas lze tento pokusný, pěti miliónový vzorek uvrhnout do stavu otroctví. Pokud by se přímo otroctví nepodařilo, tak tento výzkum rozhodně určí míru totality, kterou Jánošíkův národ a jim podobní Slované, bez zásadního odporu snese.

Je možné, že se stále mezi Slováky najde dost těch, kteří oslavují moudrost svého předsedy vlády a je stejně tak jisté, že je hodně takových, co ho naopak označili za šílence a psychopata. Je mi líto, ale oboje dvoje je čistá dezinformace. Slovenský předseda vlády není ani žádný lumen a ani není na vycházce z léčebny psychicky narušených osob. Je to jen poslušný sluha svého pána a tak stálým a současně vysokým tempem utahuje Slovákům šrouby takovým způsobem, že občané okolních států si mohou jen pomlaskávat, jak je v jejich zemích fašismus chápavý a lidumilný.

Ano, přesně toto je druhý (nikoli však druhotný) význam na Slovensku probíhající akce (dost možná pod krycím názvem „Slave“) – říkáme si, i když se všude pravidla života zpřísňují, tak pořád to oproti Slovensku vypadá jako dovolená na Hawaji. Díky tomu většina lidí ve střední Evropě ani nedutá. Nechápou taktiku celosvětového uzurpátora a tak poslušně plní jeden nesmyslný příkaz za druhým. Bohužel všichni naivové budou nemile zklamáni. Netuší totiž, že míří do téhož koncového bodu jako Slováci, jen o něco pomaleji.

Možná se někteří ptají, jak je možné, že se jim tato akce „Slave“ tak daří. Třeba na Slovensku je to jasné. Tam vláda a policie porušuje zákony takovým tempem, že ani regiment advokátů proti tomu nestihne právní cestou reagovat. Než lid podá jednu jednu žalobu na konkrétní zneužití pravomoci člena vlády, resp úřadu, resp. policisty, tak ta za tu dobu vyhlásí dalších pět nezákonných nařízení a stihnou 100x zneužít svou pravomoc. Technicky je nemožné proti tomu bojovat, ale i kdyby to stíhali, soudy budou případ po případu řešit několik let.

Akce probíhající na Slovensku je celkem snadno pochopitelná, ale jak to, že až na malé ostrůvky zdravého rozumu, zešílel celý svět? Sice pomaleji, ale prostě zešílel?

Říká se tomu davová psychóza (nebo vyšší stupeň - davové šílenství) a neznamená to nic jiného, než že jedinci, kteří vytvoří dav (ať už fyzicky nebo jen mentálně) jsou tímto davem unášeni jedním určitým směrem. Podstata navigace tohoto davu spočívá v určitých jednotlivcích, kteří mají dav někam vést a ti se nazývají moderátoři. V případě, že by tito vedoucí jedinci v davu nebyli přítomni, tak i kdyby se někde sešlo deset miliónů lidí, tak by chvíli postáli, poplkali a pak by se rozešli do svých domovů. Jenže moderátor davu je přítomen téměř vždy (většinou je to dobře vyškolený státní zaměstnanec a za moderaci davu pobírá mzdu z našich daní) a ten davu určuje, co má dělat.

Dav se vždy nechá strhnout určitým směrem a plní určité předem stanovené úkoly – na fyzických demonstracích třeba házejí na policii předměty, převrhávají popelnice, zapalují auta, rabují obchody a nebo je jen dav veden do místa, kdy bude předem připravenou policií lapen do pasti. Pokud se jedná o davovou psychózu v mentální rovině – tedy navedení davu, aby šířil určitou myšlenku, tak toto je oblast působení přes média (zaplacení novináři nebo celé redakce) a dnes samozřejmě i trolské (elfské) farmy, které moderují dav přes internet a za tuto práci jsou taktéž odměňováni.

Fenomén davové psychózy není sice nic nového, nicméně stále funguje. Jako nejbližší příklad davové psychózy / šílenství lze uvést naše listopadové události v roce 1989 a to proto, že už byly všechny souvislosti odhaleny. To, že všem dnes probíhá akce moderování davu přímo před očima je ovšem problém. Zatím se sice nacházíme ve stavu davové psychózy, ale i tak je nepochopitelné, že lidstvo znajíc tuto metodu řízení společnosti, vždy na ni naletí. Neuvědomí si, že jsou právě dnes ovládáni moderátorem, který je někam vede. Jako by pod hlubokou hypnózou vypnuli myšlení a na vše, co už znají, zapomněli.

Ale nelze svádět vinu jen na moderátory, troly, elfy, neziskovky a televizi. V minulém článku („Úvaha o tom, jak autocenzura překonala cenzuru“) jsem popsal jak to má s davovou psychózou opozice a svobodná média a jestli na něj nemáte chuť tak prozradím, že se také chytili. Někdo více, někdo méně, ale jsou v tom skoro všichni. A onehdá zase – přečetl jsem si blog „Přešlapování mezi chaosem a vůdcem“ od Vidlakovykydy a opět! Pisatel se opět chytil do pasti teorie o skutečné nákaze decimující lidský rod a začal řešit, jakým způsobem měla vláda k tomuto virtuálnímu moru přistoupit.

Neschopné vlády jsme měli vždy, to není nic nového, ale navádět čtenáře k myšlence že se jedná o skutečný mor je vice než antiproduktivní. Volnomyšlenkáři měli dávno šířit jen že se nejedná o nic víc, než globální mediální pandemii s uměle vyvolávanou chřipkou na pozadí. Nedá se konstatovat nic jiného, než že celkově jsou to od Vidláka (i když s pravdivým koncem o blížící se totalitě) opravdu jen kydy, které dále prohlubují davovou psychózu už tak dost zhypnotizovaných lidí. A když potom jeden od hlavního proudu vidí jak nákaza je šíleně nebezpečná a od svobodného média zase čte, že tu nákazu vláda řeší blbě, tak už nemá úniku a skazce o epidemii skutečně uvěří.

Trochu jsme se dotkli mainstreanu, tedy hlavního a určujícího proudu, do kterého chce Systém nalákat co nejvíce lidí. ...a všimli jste si, jak obratně a sofistikovaně používá své zbraně?

Nevím jak kdo, ale vždy se musím smát, jak na mě odkudsi vyskočí zpráva, že vysoký úředník s rodinou se předběhl v pořadí očkování a tak byl potrestán. Nebo že se nechal očkovat prezident, premiér, ten či onen ministr a k tomu foto jak kdesi sedí s roubíkem a vyhrnutým rukávem. Nebo jak laskavá vláda chvilkově zruší daň na symbol pokory – respirátory. Nebo jak ministři ujišťují národ, že na každého vyjde a libují imaginární termíny záchrany lidstva. Nebo jak novináři obvolávají hejtmany, jestli náhodou už nejsou očkovaní. Nebo jak jeden kraj si stěžuje, že má méně vakcín, než druhý kraj. Nebo jak otisknou zprávu, že bude málo vakcín a že je výrobce zdražil. Nebo jak se pod náporem zájemců o očkování zhroutil rezervační systém. Nebo jak německý vysoký politik kritizuje Brusel kvůli vakcínám a Bruselské Lejno na oplátku zase přiznalo, že podcenilo komplikace ve výrobě vakcín a sype si popel na blond hlavu. Nebo jak se cena vakcíny na černém trhu vyšplhala přes jednadvacet tisíc korun a jak v zahraničí vakcíny kradou jacísi loupežníci. Všechna ta imbecilita je sice k pláči, ale neumím si pomoci, vždy podobně průhledné, až dětsky naivní zprávy mě dobře pobaví.

Nevím, kdo tuto marketingovou koncepci navrhl, nevím kolik stála, nevím jak je účinná, ale jedno je jisté – vždy mě zaručeně pobaví každý krok vytváření a prohlubování současné davové psychózy, jenž má přesvědčit nepřesvědčené a odmítače nahlodat.

Neštěstí ještě dost lidí odolává a bojkotují snahy o totalitu, jenže je také vidět, do proudu davové psychózy se přidává čím dál více osob z alternativy. Proud davové psychózy tak bude zesilovat a začne s sebou časem strhávat oběti, které zatím postávají na břehu. To já nedělám. Otec mě učil, že nikdy nemám chodit s proudem, protože by mě mohl strhnout neznámo kam. Že lepší je jít proti němu a až k prameni, kde je voda rozvážná, chutná a čistá, takže je vidět až na dno.

Podařilo se. Stojím tady, rozhlížím se a…

...haló, je tady ještě někdo??

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře