Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Je normální přát smrt? Aneb s čím se smířit nemohu!

Hodnocení uživatelů:  / 16
NejhoršíNejlepší 

Ne, není třeba pana Pavla Novotného, starostu pražské městské části Řeporyje, představovat. Spíše si klást otázku, jak vůbec mohli voliči takového člověka zvolit?

  • je-normalni-prat-smrt-aneb-s-cim-se-smirit-nemohu

To už jsme opravdu tak klesli, tedy část českého národa, že nevadí nejen vulgarity – ty by se ještě mohly přejít – ale ani obsah oněch vulgarit? Dříve se říkávalo o takových lidech, jako je pan Novotný, že »mluví jako dlaždič«. Omlouvám se dlaždičům, ale stará česká »lidová tvořivost« jim přiřkla expresivnost jazyka. U starosty Novotného, muže, jenž se rozhodl namísto péče o obyvatele Řeporyjí se věnovat mezinárodní politice, je tomu jinak. Předvádí se, chce získat hlasy těch nejpravicovějších voličů, kteří by byli schopni jít za ním, jako kdysi polofašisté za Stříbrným. Tentokrát však nejde jen o jeho vnitropolitické perlení. Sdělil totiž národu, že: »V zájmu České republiky je, aby Babiš prostě zmizel, umřel a aby Zeman taky umřel a odešel do věčných lovišť a abych já byl poslanec.«

A pak doplnil, že pokud jde o kritiku ze strany Číny návštěvy předsedy Senátu Vystrčila, tak pokud by on byl prezidentem, tak by čínskou nótu probral s generálem(?). To vtělil dokonce do dopisu, který poslal do Číny. Jeho obsah prestižní magazín Foreign Policy dokonce označil jako »dokument týdne«.

Pan řeporyjský starosta dokonce zalitoval, že Vystrčil právě jeho nevzal s sebou na Tchaj-wan. Je to jistě škoda, protože každý král, a předseda Senátu si na takového krále zahrál, potřebuje mít u nohou svého šaška. Teprve pak by se skutečně naplnila jeho mise.

Po přečtení myšlenek Pavla Novotného jsem si musel dát několik otázek. Začnu jeho posledním nápadem, oním povoláním generála. Novotný ovšem neřekl, kterého, podle všeho měl na mysli náčelníka generálního štábu. Co by mu však náš novodobý Gajda řekl? Aby uvedl armádu do pohotovosti a okamžitě se s ní vrhl na Peking? Anebo dobyl třeba Šanghaj, Kanton anebo třeba jen Port Artur a potopil zdejší čínské lodě?

Pak jsou tu slova směrovaná na prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Prý by měli umřít, což je »v zájmu České republiky«. Víte, každý nýmand mluví vždy i za druhé. Cítí se jako vůdce stáda. Tak je tomu i v případě Pavla Novotného. Jenže on není »vůdcem stáda«. Odmysleme se od »odvážlivosti« toho, co řekl. Za národ se obyčejně skrývají ti, co málo umí, co jinak by nemohli vstoupit v pozornost druhých. Jeho slova jsou však na pokraji trestnosti. Chápu, že nikdo ho před soud nepostaví, ani nevytlačí z cesty. Stal by se hrdinou pro nové »stříbrňáky« a jak známo, za nimi zbyla cesta i s mrtvými a raněnými po jejich »politických akcích« z třicátých let.

Je hrůza pomyslet, že jsou mezi námi lidé, kteří veřejně hlásají přání, aby někdo, v tomto případě prezident a premiér, zemřeli. A jak daleko je od této výzvy k tomu, aby nějaký nový Oswald (údajný vrah Johna Kennedyho) nebo Šoupal (vrah ministra financí Rašína) uposlechli takové výzvy? Je málo fanatiků a bláznů v naší společnosti?

Toho všeho si musí být vědoma i Občanská demokratická strana. Proč nedokáže odsoudit vyřčená nenávistná slova? Proč na jejím kongresu část delegátů dokonce pro kandidaturu Novotného na funkci »zvedla hlas«? Kam se dostala »demokratická« ODS za vedení pana profesora Fialy? Neměli bychom se ovšem divit, když právě pan předseda na jedné straně srší antikomunismem, a na druhé podává, obrazně řečeno, ruku tzv. sudetským Němcům. Proč tedy? Protože se jí to hodí. Protože tak podchytí ty nejnacionálnější a nejnedemokratičtější skupiny obyvatel a dostane jejich hlasy.

Přesto všechno se ovšem divím tomu, že občané v pražských Řeporyjích mohli za svého starostu zvolit člověka, který by měl být poslán do blázince anebo za urážky a vlastně vybízení k trestným činům před soud. A nikdo mě nepřesvědčí, že slova o smrti našich dvou vysokých představitelů nejsou trestným činem nebo alespoň činem, který je za hranicemi lidské slušnosti. Nechci totiž věřit, že osobní urážky a morbidní denunciace jsou znakem demokracie.

Zdroj: https://filipzacharias.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=757194

Facebook komentáře