Prezident současného Turecka je toho zářným příkladem. Dokázal se několik let úspěšně přetvařovat, ukazoval, že jeho islamistická minulost je opravdu minulostí. Ovšem jen do chvíle, než ho vlak demokracie dovezl, kam potřeboval. Co vlastně Turky na této živé fosilií Osmanské říše tak přitahuje, a to po desítkách let života v sekulární společnosti? Proč Turci žijící v Německu, Rakousku, případně Nizozemí volí tohoto malého sultána, když žijí v zemích, kde je rovnost, právo a demokracie? Zcela jistě existuje mnoho odpovědí, často protichůdných, záleží na úhlu pohledu, jako vždy. Dovolím si však malou spekulaci – Zatímco sekulární režim, jehož garantem byla v Turecku armáda, se snažil udělat z Turku jeden z evropských národů a přes všechna kulturní specifika Turecka, součást Evropy a evropských tradic, tak Erdogan dal Turkům opět identitu, identitu spojenou s islámem a velikostí Osmanské říše. Zatímco se evropští politici snažili Evropany zbavit jejich národní identity ve prospěch blíže neurčeného „Evropanství“, tak Erdogan pod rouškou demokracie dělal pravý opak. Zbavil Turky neurčitosti a řekl jim, že jsou Turky a muslimy.
Asi je paradox, že i když většina Turků v Turecku na to slyší a volí Erdogana, tak Turci žijící v zemích západní Evropy na to slyší ještě více. Turci žijící v evropských zemích se nechtějí stát Němci, Rakušany, Nizozemci, nechtějí se stát Evropany. Chtějí být Turky! Vlastně dělají to, co bylo přáním ideologů multikulturalismu a jednoty v rozmanitosti. Udržují si povědomí o vlastní kultuře a národních a náboženských kořenech. Na tom by asi nebylo nic špatného. Například česká komunita v Texasu si do dnešních dnů i když se jedná o bůhví kolikátou generaci, udržuje povědomí o svém původu, národních a kulturních kořenech z kterých vzešli. Jenže je tu jeden malý rozdíl. Přes veškeré toto povědomí jsou to skrz naskrz Američané.
Erdogan se netají tím, že Osmanská říše je jeho vzorem a svou touhou po obnovení slávy a velikosti Turecka. Je si vědom toho, že turecká armáda je jedna z nejsilnějších na světě a nejsilnější v Evropě. Je si vědom, že se může spolehnou na Turky ve Vídni, v Berlíně a proto už před dvěma lety mohl říci, jak přinesl server iDnes „V Mosulu leží naše historie. Jestli si to pánové přejí, dejme jim přečíst naši Národní přísahu, ať pochopí, co pro nás to místo znamená,“ prohlásil v pondělí Erdogan na mezinárodním právnickém kongresu v Istanbulu.
Projev, který zaznamenali reportéři serveru Kurdistan24, odkazoval na pozapomenutý dokument z roku 1920. Osmané – čerstvě poražení v první světové válce - tehdy v parlamentu přijali dokument, podle nějž jsou „připraveni bojovat“ za oblasti, které z jejich područí vytrhly evropské armády.
Ovšem již tři roky předtím řekl turecký ministr zahraničí Ahmet Davotoglu „Stejně jako v šestnáctém století zase v budoucnu učiníme Balkán, Kavkaz a Blízký východ spolu s Tureckem středem světové politiky. To je cíl turecké zahraniční politiky a my ho dosáhneme“ Erdogan již ukázal, že nejde jen o planá slova. Jeho akce v Sýrii, kdy si v podstatě přivlastnil část syrského území ukazuje, že tyto hrozby nejsou plané. Ostatně sám Erdogan, jak přinesl server Neviditelný pes, řekl;
„Ti, kteří si myslí, že jsme z našich srdcí vymazali země, kterých jsme se před sto lety vzdali se slzami v očích, se mýlí.“ „Říkáme při každé příležitosti, že Sýrie, Irák a další místa na mapě leží v našich srdcích a nijak se pro nás neliší od naší vlastní domoviny. Snažíme se, aby cizí vlajka nevlála nikde tam, kde je recitován adhan." (islámské povolávání k modlitbě v mešitách) Věci, které jsme dosud dělali, blednou ve srovnání s ještě většími snahami a útoky, které plánujeme v příštích dnech, inshallah.“ (Jak si přeje Alláh)
Že jde skutečně o hrozbu dokazují i slova dnešního premiéra Rakouska Sebastiana Kurze, který v roce 2017 řekl „Prezident Erdogan se snaží zmanipulovat turecké komunity zejména v Německu a Rakousku a vnášet do EU konflikty z Turecka“
V této hře Turecka nejde jen o Turky, ale také o islám. Je třeba si uvědomit, že velikost Osmanské říše nebyla založena územní velikosti, ale také na islámské nauce a i když Erdogan hraje na národní hrdost Turků, tak také, s odkazem na Osmanskou říši, dává ostatním muslimům znamení. „Chceme nejen obnovit velikost Turecka, ale také islámu a náš čas přichází“ A to ve chvíli, kdy německá armáda má stejně funkčních tanků a letadel jako na konci Druhé světové války.
